Golfová palica

Každého vnímavého diváka tento film jistě okouzlí. Je to zážitek sledovat film, kde dialogy skoro nenaleznete, jen sledujete reakce, pohyby a gesta postav a je to vše neuvěřitelně zábavné. Důležité byly pohledy kamery, ale Kim Ki-duk si s tím parádně vyhrál a kamera je úžasná. I po několika měsících co jsem film viděl mám film stále před očima a jen smekám Kim Ki-dukovy. Čistota, krása, smutek, to vše jsem pociťoval a byl pohlcen od začátku do konce, nemohu jinak než dát 5 hvězdičkové hodnocení... (17.03.2007)

Existuje jiný režisér, který dokáže za pomoci herců a kamery vyprávět příběhy tak lehce a uhlazeně jako Ki Duk Kim? Já o něm nevím. Ki Duk Kim je král a vládce ticha, řeči obrazu a kamery. To přivedl ve snímku Bin-jip do dokonalosti a předkládá poetický příběh o milostném trojúhelníku, kde jsou dva pro sebe a třetí jen doplňuje jejich existence. Ze začátku jsem nebral jeho způsoby za to nejlepší, ale na konci mi dokázal, že moc dobře ví co dělá. Příběh vypadá velmi jednoduše, ale má mnoho podob, které stačí hledat a kdo nalezne bude rozhodně silně překvapen promyšleností a půvabem myšlenek. Ať žije tento korejský Bůh a doufám, že své kvality pro mě potvrdí i v ostatních filmech. Film, který bych asi nedokázal nikomu doporučit, i přes to jak mě oslovil....je velmi těžký a pro někoho rozhodně nudný. (10.03.2006)

Ostal som mimo. Zrazu tuším, prečo nachádzam veci dávno stratené, prečo budík, ktorý dlho nezvonil odrazu začne drnčať ako splašený, kto vypral prádlo, ktoré sa mi už dávno zdalo nenapraviteľne zašpinené....a kto ujedá z tanierov nespokojným stravníkom. Tuším, neviem s istotou a práve táto jemná tajomnosť bez slov ale s veľkým srdcom je základom formálne aj štýlovo čistého filmu. Jedna z ústredných myšlienok ma zasiahla pre jej neuveriteľnú zhodu s mojím nazeraním na svet okolo: recyklácia a rešpekt k zdanlivo opusteným a k odpadu pripraveným veciam, oživovanie smutných ľudí, jemné nevyslovené (a autorom neprezradené) prekvapenia, citlivosť k prírode okolo, tvrdá príučka všetkým, čo vybočujú z prirodzeného poriadku vecí. Vybrúsený diamant kinematografie!!! (26.01.2005)

Je to skvelá romantická poetická dráma od Kim Ki-Duka. Má výborný príbeh o mladíkovi, ktorý na svojej motorke roznáša letáky po rôznych oblastiach, pričom sa po čase vráti a ak je leták stále na mieste, čo značí neprítomnosť majiteľa bytu alebo domu, stane sa jeho dočasným obyvateľom. Tu využíva celý možný komfort, ale zároveň pomôže so všetkým, s čím len môže a nikdy nič neukradne. Lenže pri jednej takejto návšteve urobí chybu a v údajne prázdnom dome si ho všimne týraná manželka skutočného majiteľa, ale jej sa zapáči mladíkov spôsob života a spolu vytvoria pár. Ale na spoločných cestách im nie všetko vychádza práve najideálnejšie. Spracovanie sa vydarilo perfektne, už od samotného začiatku je cítiť, že to bude veľmi zaujímavý zážitok, ale výsledný dojem je ešte lepší. Celé to pôsobí tak originálne a príjemne ľahko, je tu množstvo výborných prvkov, či už minimum dialógov, fotenie, zaujímavý spôsob hry golfu a množstvo iných, jedna skvelá situácia strieda druhú, prakticky pri každej návšteve bytu sa nájde niečo zaujímavé, čo ju od ostatných odlíši, ale najväčšiu pozornosť si samozrejme získa táto perfektná dvojica, medzi ktorými vznikne veľmi zaujímavé puto, v každej ich spoločnej scéne funguje chémia medzi nimi naplno a pritom si za celý čas nevymenia ani jedno slovo, perfektné. Za celý čas tu nie je ani jedna scéna navyše a už po prvej polovici som si pomyslel, že tých originálnych prvkov už bolo aj na niekoľko filmov, ale nakoniec ani to nestačí a ešte príde skvelá záverečná polhodina, ktorá je takmer ako z iného filmu, celý ten nápad je podaný vynikajúco, takže tu skutočne nemám čo vytknúť. Herecké obsadenie je výborné, Jae Hee v hlavnej úlohe to zvládol bez najmenších problémov, ale viac si ma predsa len získala skvelá Lee Seung-Yeon. A nesklame ani tých pár vedľajších postáv, či už manžel, alebo vyšetrovateľ. Réžia a technická stránka sú vynikajúce, skvelá vizuálna stránka, atmosféra alebo aj veľmi príjemná poetika. Kim Ki-Duk je bezpochyby jeden z najzaujímavejších režisérov vôbec a práve 3-Iron považujem za jeho najlepší film. 86% (31.03.2013)

85% - Při tomto filmu se v mé schizofrenní hlavě rvaly o slovo následující teze: Suchá akademická frakce mozku praví: Tento film je dějově překombinován. Chybí v něm souvislosti, nemá hlavní myšlenku, v jeho závěru se nelogicky mísí reálno s ireálnem, a jeho hudba je až trapně podobná té ze Samarie. Emotivní, rádoby umělecká frakce na to: Ticho tam! Ticho všude! Chceme vnímat plnými doušky to krásné ticho! Zbytek mého mozku, ve kterém emotivní frakce během výměny názorů provedla menší puč pak pobídl mou ruku, aby jemně podrbala lebku v té části, kde údajně sídlí ta suchá akademická část a byl pokoj. Pět hvězd za nádherné ticho, za hypnotizující, plochý film s pozoruhodnými hereckými výkony. Mohlo být hůř ;o) (05.12.2006)