Golfová palica

Film o dočasně opuštěných bytech, bolestivých ranách golfovými míčky, všeříkajícím mlčení a trénování neviditelnosti představuje jeden z vrcholů tvorby autorského jihokorejského filmaře Kima Ki-dŏka. Pečlivě spřádá opojnou, až hypnotickou atmosféru, do které balí křehký příběh neobyčejné romance, v němž má nenahraditelné místo syrové násilí, i polibky jemné jak pohlazení vánku. Vypráví báchorku na hranici reality a polospánku o hrdinovi, který začíná na okraji společnosti a směřuje za hranice vnímání svého okolí. (06.08.2008)

Kim svojim kazdym dalsim filmom posuva hranicu cistoty zakladnych vyrazovych filmovych prostriedkov (obraz a zvuk) vzdy ako keby o krok dalej. Fascinujuco transcendentalna love-story so soundtrackom, ktory mi este aj teraz, par dni po pozreti neustale zniev usiach. Esencia tohto diela je ukryta v samotnej myslienke vo filme aj odprezentovanej: "Nikdy nie je iste ci nas zivot je sen, alebo skutocnost!" (13.12.2004)

Existuje jiný režisér, který dokáže za pomoci herců a kamery vyprávět příběhy tak lehce a uhlazeně jako Ki Duk Kim? Já o něm nevím. Ki Duk Kim je král a vládce ticha, řeči obrazu a kamery. To přivedl ve snímku Bin-jip do dokonalosti a předkládá poetický příběh o milostném trojúhelníku, kde jsou dva pro sebe a třetí jen doplňuje jejich existence. Ze začátku jsem nebral jeho způsoby za to nejlepší, ale na konci mi dokázal, že moc dobře ví co dělá. Příběh vypadá velmi jednoduše, ale má mnoho podob, které stačí hledat a kdo nalezne bude rozhodně silně překvapen promyšleností a půvabem myšlenek. Ať žije tento korejský Bůh a doufám, že své kvality pro mě potvrdí i v ostatních filmech. Film, který bych asi nedokázal nikomu doporučit, i přes to jak mě oslovil....je velmi těžký a pro někoho rozhodně nudný. (10.03.2006)

Je to skvelá romantická poetická dráma od Kim Ki-Duka. Má výborný príbeh o mladíkovi, ktorý na svojej motorke roznáša letáky po rôznych oblastiach, pričom sa po čase vráti a ak je leták stále na mieste, čo značí neprítomnosť majiteľa bytu alebo domu, stane sa jeho dočasným obyvateľom. Tu využíva celý možný komfort, ale zároveň pomôže so všetkým, s čím len môže a nikdy nič neukradne. Lenže pri jednej takejto návšteve urobí chybu a v údajne prázdnom dome si ho všimne týraná manželka skutočného majiteľa, ale jej sa zapáči mladíkov spôsob života a spolu vytvoria pár. Ale na spoločných cestách im nie všetko vychádza práve najideálnejšie. Spracovanie sa vydarilo perfektne, už od samotného začiatku je cítiť, že to bude veľmi zaujímavý zážitok, ale výsledný dojem je ešte lepší. Celé to pôsobí tak originálne a príjemne ľahko, je tu množstvo výborných prvkov, či už minimum dialógov, fotenie, zaujímavý spôsob hry golfu a množstvo iných, jedna skvelá situácia strieda druhú, prakticky pri každej návšteve bytu sa nájde niečo zaujímavé, čo ju od ostatných odlíši, ale najväčšiu pozornosť si samozrejme získa táto perfektná dvojica, medzi ktorými vznikne veľmi zaujímavé puto, v každej ich spoločnej scéne funguje chémia medzi nimi naplno a pritom si za celý čas nevymenia ani jedno slovo, perfektné. Za celý čas tu nie je ani jedna scéna navyše a už po prvej polovici som si pomyslel, že tých originálnych prvkov už bolo aj na niekoľko filmov, ale nakoniec ani to nestačí a ešte príde skvelá záverečná polhodina, ktorá je takmer ako z iného filmu, celý ten nápad je podaný vynikajúco, takže tu skutočne nemám čo vytknúť. Herecké obsadenie je výborné, Jae Hee v hlavnej úlohe to zvládol bez najmenších problémov, ale viac si ma predsa len získala skvelá Lee Seung-Yeon. A nesklame ani tých pár vedľajších postáv, či už manžel, alebo vyšetrovateľ. Réžia a technická stránka sú vynikajúce, skvelá vizuálna stránka, atmosféra alebo aj veľmi príjemná poetika. Kim Ki-Duk je bezpochyby jeden z najzaujímavejších režisérov vôbec a práve 3-Iron považujem za jeho najlepší film. 86% (31.03.2013)

Kim Ki-Duk se snažil natočil tenhle film natolik uhrančivě, poeticky a zajímavě, že se z toho v druhý polovině stala trošku křečovitost. Zejména ta absolutní snaha o mlčenlivost obou hlavních postav se dostávala za takovou pomyslnou hranici, kdy už to nebylo zajímavý, ale spíš divný. Nicméně, i když je závěrečná fáze filmu podivná, tak je neskutečně působivá, to se musí Kim Ki-Dukovi nechat (23.09.2008)