Temná voda

Tři hvězdy a to převážně za Jennifer Connelly a za tu lahůdkovou deštivě ponurou atmosféru tvořenou obrazem, zvukem a krásnou hudbou Angela Badalamentiho. Tohle mi fakt sedlo úplně 100% a mohl to být, sic dějově nepříliš výrazný, ale příjemně minimalistický horor. Ale to by film musel skončit o 20 minut dřív - při prvním odhalení a netlačit zbytečně na pilu. Druhý konec, navíc s již několikrát viděnou pointou, to bohužel srazil do vod béčkového podprůměru. (06.11.2023)

Začnu tou největší vadou Dark water – a to je scénář, lépe řečeno, samotná zápletka, výchozí nápad. Vidět po tolikáté příběh o někom, kdo se svým dítětem (které poznamenalo hrozivé trauma) odstěhuje na nové místo, a milé dítě si po čase sežene imaginárního kamaráda – to už je otrava. Je jedno jestli to napíše Hideo Nakata nebo nějaký řadový americký scénárista, tohle už je nuda. Je to ten jediný důvod, který strhává tomuto filmu bodíky dolů, bohužel však zásadní. Člověk si při sledování říká, že tohle už někde jinde viděl, a nepomůže ani skvělé zpracování.Dark water je z vizuálního hlediska krásný – prostor několik desítek let starého, brutalistního domu působí v horových vodách poměrně osvěžujícím dojmem. Žádná vila po vzoru Normana Batese, ale oprýskané kachlíky a skřípavé výtahy. Rez a rozrůstající se plíseň. Všudypřítomná vlhkost. To všechno dělá z geometricky vyrovnaného, pravoúhlého domu živý organismus, ve kterém pulsuje ona temná, rzí a špínou dýchající voda. Tuto atmosféru podporuje ještě výrazné nasvícení, které některá místa halí do černého stínu, zatímco jiná nechává vykřičet svou existenci pod bzučící zářivkou. Co se zvuku týče, tvoří tu s obrazem neodmyslitelný celek. Ty opravdu strašidelné scény nepůsobí děsivě proto, co vidíte, ale hlavně kvůli tomu, co slyšíte. Nejlepší je asi scéna, kdy hrdinka poprvé vstupuje do zatopeného bytu. Temnota a stoupající zvuk tady pracují s nevídanou silou. Za zmínku pak stojí i velice dobré obsazení, kterému dominuje Jennifer Connelly, Tim Roth, John C.Reilly a Pete Postlethwaite Nebýt stokrát přežvýkaného příběhu, byl by tým co stojí za Dark water natočil něco vskutku příjemného. Takhle vznikl lehce průměrný horor, který vám zanedlouho splyne s těmi nejzapadlejšími vzpomínkami.Zůstane zapomenut ve zdech onoho spletitého domu, kterému říkáme hlava:-) (17.09.2005)

Sympatický psychologický film o ženě na pokraji nervového zhroucení (nebo možná už trochu za). Moc pěkně depresivní prostředí "socrealistického" činžáku, skvěle vybraní herci, žádná směšná hororová strašidýlka, příběh celý film přesně balancující na hraně přirozeného (duševní porucha) a nadpřirozeného (komunikace s mrtvými). Jenže... Jenže je to taky nuda. A dost velká. Hororové prvky jsou totiž značně omšelé a absenci nápadů hezká kamera nezachrání. Takže bohužel jen průměr. Na "Temných vodách" mě sice na rozdíl od většiny letošních hororů nic vyloženě nerušilo, ale taky nevzrušilo. (06.11.2005)

Tři minuty jemného mrazení na zádech, jedna povedená lekačka a očekávatelné pointy - to je remake japonského filmu s předlouhým názvem Honogurai mizu no soko kara. Jennifer Connelly je krásna (jak by rekl jeden kamos, omluvte ty slova, "kunda jak hovado"), bohuzel tohle neni prehlidka MISS, ale horror. A jako takovy prilis nefunguje. Nejlepsi vec, ktera je spojena s timhle filmem, je atmosfericky trailer. (21.02.2006)

Atmosféra hodně nepříjemná: neustálý déšť, hustá mlha, hnusný paneláky, klavírní či symfonický doprovod. Ale ten příběh. Začalo to úžasně, zdálo se, že budu svědkem psychologického dramatu, jenže režisér chtěl příliš moc, nestačilo mu budovat napětí okolo porozvodového řízení a halucinací Jeniffer, ale chtěl tam za každou cenu nacpat duchy, laciné lekačky a nečekaný závěr, který bohužel vyzněl spíš směšně. Je to škoda a je to promarněný potenciál. Nezbývá mi než hodnotit 2 hvězdičkami. (18.02.2011)