Misia na Mars

Skoro dokonalé filmové zpracování této herní legendy. Holt se pozná, kdo hru hrál a kdo ne....jednoduše řečeno se Bartkowiakovi podařilo přenést atmosféru třetího dílu Dooma na plátna kin, zpočátku je nám zlo skryto a dostává se nám pouhých indícií, že mariňáci ve vědeckých laboratořích opravdu nejsou sami => ke konci se rozjede drsná řežba korunovaná pětiminutovou FPS scénou (kde se nezapomíná ani na legendární motorovou pilu) a tvrdým fightem....tím myslím opravdu tvrdým ;) Jeden z nejlepších filmů podle herní předlohy(a že jich není hodně), který jsem viděl. (04.11.2005)

Chewieho názor, zrcadlově obrácený ;) Expozice je až příliš dlouhá (kolem hodiny) a mariňácké špičkování á la Aliens je sice chvályhodné, ale nikdo se z něj na zadek neposadí. Pak ale Rock popadne BFG, mezi jeho bližními to začne mutovat ostošest a z některých hrdinů se stanou superhrdinové (a to doslova). Bartkowiak herní adaptaci ukočíroval bez zbytečných ústupků a spokojeni snad budou jak příznivci předlohy, tak fandové akčních filmů, pokud se smíří s tím, že filmový Doom je megabéčko s průměrnými hláškami, nadprůměrnými triky a velmi silnou závěrečnou dvacetiminutovkou. (26.10.2005)

První hodinu, která je s lehkými pauzami více či méně nudná, jsem se uklidňoval tím, že je to pořád o úroveň lepší než AVP a o chlup zábavnější než druhý Resident Evil. Technicky kvalitnější podání bohužel neutralizuje dlouhé a nezáživné bloudění chodbami, kde se nestřílí, ale v podstatě jen pasivně čelí hrůze, která vystupuje z temných zákoutí (nějaká ta ruka před ječícím obličejem, monstrum pobíhající v potrubí apod.). Psychologie postav nepřesahuje rámec konverzačních klišé "v blbých akčních filmech". nadhozená traumata i motivace postav jsou k smíchu, ale díky bohu mariňáky vede charismatické a herecky "nad-kvalitní duo" Karl Urban a zkrabacené čelo The Rocka. Jenže ani oni by nestačili na víc jak smutné dvě hvězdičky nebýt výborného finále. Jakmile se z Urbana stane smrtonosný badass, jakmile Bartkowiak vytáhne pohled "z vlastních očí", vypustí do něj konečně plně funkční riffy a nechá efektně porcovat příšerky, je z Dooma jako zázrakem solidní akčňák. Navíc korunovaný velmi dobrým a do mrtě stylovým full-contact soubojem, s vychutnaným nástupem. O to víc ovšem zamrzí prázdnota rozlézající se všude před perfektní závěrečnou dvacetiminutovkou... (26.10.2005)

Jakožto fanda prvních dvou dílů Důma prostě nemůžu být spokojen, protože to s ním nemá společného v podstatě nic kromě Béefgéčka a pár impů. Dokonce i samotná zápletka se vyvine jinak, a tak jsou ve filmu v podstatě jen nějací trapní zombíci namísto hrůzných nestvůr samotného pekla. Cacodemona, Spidera Masterminda ani Cyberdemona se nedočkáme (a kromě Impa bez fireballů a jakousi variací na klasického kousavého démona se nedočkáme ani nikoho jiného). Snad jen motorovka se tu trochu ukáže, ne už ale dvouhlavňovka. Vizuálně se film snaží připodobnit třetímu dílu a to zejména tím, že je po celou dobu kvůli tmě poměrně hovno vidět. Jednou z nejslabších stránek snímku je i hudba Clinta Mansella, která překvapivě vůbec nedokáže v divákovi vzbudit napětí, strach ani podpořit akci. Daleko lépe by vyzněla snad i stařičká midi hudba Bobby Prince z prvních dvou dílů (kterou bych v potřebné úpravě uvítal alespoň v závěrečných titulcích, namísto nepatřičných Nine Inch Nails, kteří jsou spojení spíše se sérii Quake, to už bych spíše chápal samotného Chrise Vrennu). Mimo jiné je filmový DOOM i neúměrně natahovaný a něco se začne dít až v poslední půlhodině, která přichystá dvě nejzajímavější věci celého snímku; Sargův kontroverzní rozkaz a krátce na to herní sekvenci z vlastního pohledu. Někoho jistě může v tu chvíli napadnout klasický syndrom herních adaptací: "koukám, jak někdo jiný hraje", ale myslím, že tahle část byla zvládnuta solidně a je to snad i relativně originální a docela uklidňující (žádné střihy). Celkově je filmový DOOM průměrná akce a podprůměrný film. Štěstí je, že nepříjemné postavy umřou dřív než ty méně nepříjemné, neštěstí je, že je to jen jedna z mála věcí, která se dá na scénáři pochválit... (proč ta bitka na závěr?) (03.05.2009)

Uprimne, je mi docela jedno, jak verne se film drze pocitacove predlohy, pokud me dokaze pobavit. Bohuzel Doomu se to nedari skoro vubec. Vsechny jen trochu lepsi a zajimavejsi sceny jsou spjaty s Rockem, ktery na sebe spolehlive strhava veskerou pozornost. Kdyby to byla hodina The Rock vs. Peklo byl bych urcite spokojenejsi. Nanestesti je tady spousta zbytecnosti, v cele s Urbanem, ktery se sice umi skvele mracit, ale uz nic jineho. O pribeh mi vubec nejde a triky na urovni AvP neurazi, bohuzel se to cele hrozne vlece a to je u akcniho filmu vzdycky trochu problem. Z drimoty me vytahl az uplny zaver (ne ovsem trapna FP scena). Dalsi promarnena sance, ale precijen lepsi nez Resident Evil. (08.11.2005)