Příběh z Filadelfie

Konečně jsem narazil na film, o kterém mohu upřímně prohlásit, že ho nemá rád. Trojlístek hollywodských starrs, které zde předvádějí svojí běžnou rutinní práci (především oskarový James Stewart); nejapná,stále se zaplétající, vykonstruovaná, a hned od počátku jasná zápletka; legrace bez vtipu a fantazie. Zřejmě ddechovka pro zaměstnance v průmyslu, obchodu a zemědělství - hollywoodský cílový segment zákazníků. (07.02.2014)

Asi už jsem moc nadopovaná zhudebněným remakem z 50. let, ve kterém se místo trojice Grant - Hepburn - Steward objevili Bing Crosby, Grace Kelly a Frank Sinatra, ale originální provedení mě zklamalo. Nejspíš je to moje chyba, něco mi říká, že jsem si "Příběh z Philadelphie" (jak já nesnáším český přepis tohoto slova) měla sehnat dřív, než budu znám nazpaměť jeho následovníka "Z nóbl společnosti", který se mi zatraceně zaryl pod kůži. Na druhou stranu ze mě aspoň bude jediný uživatel ČSFD, který tu bude opěvovat onu jazzově-Armstrongovskou novější verzi, která mi prostě sedla mnohem víc. Grace Kelly ztvárnila svou roli drze a afektovaně, ale přitom mi byla mnohem příjemnější než Katherine. Frankie Sinatra měl pro mě jako opilec a novinář mnohem větší styl a to závěrečné odhalení typu "nic se nestalo" bych mu věřila daleko víc než Jimmymu (trochu tu nerozumím Oscarovému ocenění). A Bing Crosby... je prostě Bing Crosby. Může mít začínající problémy s porostem hlavy a mohou mu uši odstávat víc, než kdyby jimi chtěl přijímat rádiové vlny, ale hlasem, scénářem (v remaku se oba novináři na svatbu dostanou úplně jiným způsobem) a vystupováním si mě získal daleko víc než Cary. Ano, jsem kulturní barbar. Přiznávám to a nestydím se za to. A jdu si hned teď pustit nějaké hudební číslo z High Society. (13.10.2009)

Bohyně, která chce být milována a ne uctívána na piedestalu, mezi třemi muži, kteří jí padají k dolním končetinám jako přezrálé hrušky. Cary Grant vysílá fluidum v očích, juvenilní spisovatel-pisálek James Stewart oblažuje aristotelskou moudrostí a sokratovskou ironií a nevšedně krásná Hepburn, u které si i dívka musí v každém záběru říkat: Být muž, tak...George Cukor tuhle romantickou komedii osolil sociální satirou a nemusel si lámat jazyk nad abracadabra, aby výsledek byl kouzelným představením, kde jedna pointa ústí v druhou a scény navazují s lehkostí, s jakou Katharine vystřihne dokonalou šipku do vody. Blahoslavená čtyřicátá léta, která mou potřebu romantiky a cynismu uspokojují v jednom vybroušeném diamantu... (20.09.2007)

Rozpustilá a VELMI svižná komedie, která měla zacementovat pozici Katharine Hepburn coby počínající filmové superstar. Ona je tady bezprostřední, ale víc mě bavil neodolatelný ňouma James Stewart, ta jeho roztomilá dikce a řeč těla, jako by se pořád chtěl omlouvat za to, co vlastně dělá a když balí Hepburn, chtěli byste ho pohladit po hlavě jako nejmilejšího bráchu :o) Jediný problém jsem měl (a nejenom tady) s Cary Grantem a jeho jedinou hereckou polohou. Nikdy jsem ho nepovažoval za kdovíjakého herce, ale na ženský fungoval spolehlivě jako magnet vždycky, takže jeho omezený rejstřík ho nemusel trápit. (14.02.2024)

Phiadelphia Story, film který kdyby natočili dnes, byl by jen snůškou klišé. Jenže ho už spatřili lidé před více jak sedmdesáti lety a je tak jeden z prvních filmů tohoto žánru. Navíc s výborným hereckým obsazení- Cary Grant. James Stewart a Katharine Hepburn, to byla špička v tomto obodbí. Film obdržel také ocenění i od akademiků v podobě dvou oscarů: Herec HR James Stewart ,scénář a čtyr nominací... 75% (13.03.2014)