不良姐御伝 猪の鹿お蝶
Legend of Delinquency
Elder Sister: Ochô Inoshika
Réžia:
Norifumi SuzukiObsahy(1)
Malé děvče je svědkem nájemné vraždy svého otce, který byl detektivem a podařilo se mu získat důkazy o korupci některých vysoce postavených politiků ve městě. Otec jí stihl ještě dát tři malé karty se znaky jelena, kance a motýla – obrazce, které mají jeho vrazi vytetovány na zádech. Dívka si změní jméno na Ochô Inoshika (což je kombinace slov jelen, kanec a motýl) a dvacet let po smrti otce je připravena vydat se na krvavou cestu pomsty. (p6qwre)
(viac)Recenzie (33)
Dobrá japan mixáž made in 70s :-) . Spousta sexuálních scén, klasický motiv pomsty, souboje se zářivou cákající krví, nahatá bojovnice (fakt že doslova :-) ) Reiko Ike a kouzelná Christina Lindberg coby trochu pomalejší anglická špiónka a později mučitelka :-) . Dohromady to funguje fajn, včetně moc pěkného vizuálu, sytých barev a skvělé hudby. Jó na to bych vzal babu do kina kdyby to někde hráli :-) . ()
šialené, to ma napadlo ako prvé, keď som videl hlavnú predstaviteľku nahú v snehu, bojovať zo samurajským mečom a kosiť nejedného špinavca. Tu ma napadol hneď jeden film kill bill, tak Tarantino mal vynikajúcu inšpiráciu. Tak tento film mal grády, či kvôli odseknutím častiam tela alebo kvôli akčným parádnym scénam, ale aj možno kvôli vzrušujúcim erotickým scénam. Vynikajúci príbeh, ktorý Bohovo odsýpa, nenudí, lebo spracovanie je rýdzo úchvatné a hlavne prepracované. Skĺbiť hromadu vrážd, erotiky, politiky a vynikajúco vizuálu a to všetko v jednom filme, bez toho aby toho tu bolo až príliš, no hip, hip, hurá! ()
Tohle se dá pojmout buď jako epesní béčková řežba, nebo lze jen nechápavě zakroutit hlavou. V kontextu Suzukiho tvorby (a vlastně i subžánru jako takového) jde ovšem o počin poměrně seriózní a také scénaristicky propracovaný. Dějová linie v podstatě ještě odpovídá předchozí dekádě, jen přibylo něco krve a nahoty. Stylizace je výrazná a spíše neucelená, podřizující se jednotlivým scénám a okamžitým náladám (pravda, v jiných kusech dovádí Suzuki tento přístup ještě mnohem dál). Oproti souputníkovi Ishiimu, který sice točil věci ještě úchylnější, ale na svém kontě má i nějaké "normální" snímky, je Suzukiho laťka poťouchlosti stabilně vysoko a nic "příčetného" jsem od něj snad ani neviděl. Jako bonus lze brát účast Christiny Lindberg, o jejímž herectví bych ovšem raději pomlčel (což o to, pár světlých momentů má, vždy ale trvají pouze do chvíle, kdy začne mluvit;) ()
Pro japonský exploitation sedmdesátých let mám slabost, ale Sex and Fury je trochu zklamání. Jednak hlavní představitelka Reiko Ike není tak cool jako Meiko Kaji v Lady Snowblood, bohužel filmu chybí taky obrazová krása zmíněného snímku. K záporům bohužel patří i zoufalý výkon švédské playmate Christiny Lindberg, která ještě víc než s rolí zápasí s angličtinou (a ani jí to moc nesluší - na rozdíl třeba od kultovní Anity). Na druhou stranu kde jinde chcete vidět scénu, ve které z koupele vyrušená krasavice stále v rouše Evině kosí jednoho padoucha za druhým samurajským mečem? ()
Z toho čo som videl jednoznačne najlepšia Lindbergová. Má to nádhernú hudbu, invenčné réžijné riešenia a kameru, je to výpravné, vyčačkané, cool a sexi. Čo, že je to camp jak noha? Taký Tarantino to musel žrať. 85% Ps: Už je to nejaký čas, odkedy som naposledy vo filme videl päťkartový poker. A že to bola hra! Zhruba za desať kôl dostali dva najvyššie pokre, straight flash a tri full housy. A na koniec sa ešte pochválili, aké sú dobré gamblerky. Akurát tu Christinu teda mohli naučiť aspoň držať karty. A keď sme pri tom, keď už mala hovoriť anglicky, mohli ju naučiť trochu rozprávať. ()
Galéria (11)
Fotka © Toei Company
Reklama