Outsider

Príjemná nezávislá sonda do života istého outsidera, ktorému vyhovuje ako žije. Občas pobaví aj istý rozhodca Dědek :) Ako protiklad k životu, ktorý baví človeka, tu konkrétne outsidera, je daný život sudcu, ktorý ma zdanlivo všetko, no nebaví ho žiť. Aj tak mi akosi ušla dejová linka prečo sa tam objavil. Režisér chcel vyjadriť svoje pocity, no do celku to neuchopil a čiernobielou si veru nepomohol, ba miestami nudil a uspával. (07.09.2012)

„Co se stalo?“ - „Mám koláč v troubě!“ - „Je to spálený?“ - „Ne! Jsem těhotná! Udělala jsem si 6 testů a všechny jsou pozitivní!“ - „Myslíš negativní...“ Daniel žije ve svém světě. Ať už zrovna vysvětluje příjmy, tankuje do flašky, balí sjetou pekařku, odolává svodům její matky (proč mi žádná Dánka nenabídla sodovku?!), žádá o pomoc lakomého otce („Dítě není nic než potíže!“) či je postrachem pro starší spoluobčany. Snad ještě vtipnější je Dědek, kamarád k nezaplacení (geniální Nicolas Bro), u jehož zkoušek na rozhodčího jsem se svíjel smíchy. Bohužel, parádně rozjetý film časem ztrácí šťávu a snaha o přesah (atmosférou nepasující fokus na soudce) dojmu spíš ubírá. Škoda, Káriho Fúsi u mě stále vede, Outsider bude za slušné 4*. „Ty nemůžeš bejt otec!“ - „Dík za podporu.“ - „Humanita je zhouba, rakovina šířící se po celým světě. Na to nemůžeš přispívat. To je od tebe nezodpovědný! Podívej se na děti. Jsou tlustý, nechutný, se zničenejma játrama a cukrovkou! A nic nevěděj! Vytvářej nové druhy! Buď oni nebo my!“ (18.10.2020)

Film o štěstí, neštěstí, lásce a zklamání...takových už bylo hodně, ale přesto na mě tento působí jinak, nemám pocit, že už jsem to vše viděl tisíckrát. Čím to je? Snad tím, že je černobíly? Těch ale je obzvláště v poslední době spousta. Tak snad přesvědčivými hereckými výkony? To by ještě taky nebylo nic zvláštního. Možná tím, že neuvěřitelě lehce přechází mezi nezávaznou a nápaditou komedií a mezi filmem až místy symbolickým. Nevím, ale důležité je, že to, dle mého názoru, všechno dohromady funguje. (29.03.2006)

Slabina filmu přichází v momentě, kdy se na scénu dostaví soudce (Morten Suurballe). Tedy ne hned, po chvíli. Soudci totiž rupne v kebuli a bez zjevné motivace dalo by se říci rezignuje na svůj současný „konzumní“ či tradiční způsob života. Většina motivů točících se kolem soudce je pak plná rozjímání, přemítání a popravdě řečeno ničeho. Prázdnota a nuda gigantických rozměrů, která vás opravdu nemile překvapí v poslední třetině filmu, sráží celý projekt na lopatky. Kdyby šlo o pět minut vprostřed filmu, bral bych to, ale když má člověk chuť z kina odejít a když tak neučiní, tak toho následně litovat – to už je silné kafe. Více textu na FILMKABI.NET (20.01.2006)

Musel jsem si to chvilku nechat projít hlavou... Prvotní dojem úžasný ! Trochu mi vadil ten soudce - jeho postava tam určitý smysl měla, ale sám nevím, jestli mu bylo věnováno málo prostoru na jasné vyznění smyslu nebo ho tam bylo zbytečně moc na úkor hlavní linie příběhu. Námět není zrovna originální, ale je tam spousta hezkých originálních nápadů. Určitě je to film, na který jen tak nezapomenu. (11.02.2016)