Outsider

Kaurismäkiovský Príbeh outsidera s príťažlivým vizuálom, účinným humorom, pôsobivým zakončením (zachraňujúcim film pred rýchlym vyšumením), ale aj s priehľadnou melanchóliou, zbytočnými epizódkami a letargickým tempom, ktorým zbytočne riedi svoje silné stránky. Kári nakrútil obyčajný film o obyčajom človeku, severského brata Gersterovho Old Boya s oslabenou schopnosťou hlbšieho zásahu diváka. (29.01.2016)

Vcelku tradiční námět Dagur Kári zpracoval jak jinak než netradičně. První co zaujme je jistě černobílé provedení, to samozřejmě není bez významu, nemá za cíl pouze ozvláštnit film. V závěru totiž přichází moment, ve kterém se na jeden krátký záběr barvy objeví. Ten moment je pro celkové vyznění filmu velmi důležitý (vlastně mi to lehce připomnělo Evropu, i když tam je barevných záběrů podstatně více), právě v něm totiž přichází u hlavního hrdiny obrat, či prohra se systémem? Věc názoru. Hlavní komediální část filmu je tou silnější, v ní je důležitá postava věčného rozhodčího Dědka, ten totiž už jen svou přezdívkou a životním stylem opravdu baví. Blíže ke konci dění přidává na vážnosti a snad díky linii soudce, přeci jen trochu slábne. Větší prostor pro soudce mi přišel trošku nedotažený, i když pokud jsem měl z filmu cítit nudu, kterou denně prožíval on, tak se to podařilo. Vážně, ani bych se nedivil, kdyby to byl Káriho záměr. V závěru se děj opět vrací k hlavnímu hrdinovi a já se tím vracím na začátek komentáře... tedy, závěr opět silný, i díky té krátké barvě v něm. 75% (16.01.2018)

Slabina filmu přichází v momentě, kdy se na scénu dostaví soudce (Morten Suurballe). Tedy ne hned, po chvíli. Soudci totiž rupne v kebuli a bez zjevné motivace dalo by se říci rezignuje na svůj současný „konzumní“ či tradiční způsob života. Většina motivů točících se kolem soudce je pak plná rozjímání, přemítání a popravdě řečeno ničeho. Prázdnota a nuda gigantických rozměrů, která vás opravdu nemile překvapí v poslední třetině filmu, sráží celý projekt na lopatky. Kdyby šlo o pět minut vprostřed filmu, bral bych to, ale když má člověk chuť z kina odejít a když tak neučiní, tak toho následně litovat – to už je silné kafe. Více textu na FILMKABI.NET (20.01.2006)

Musel jsem si to chvilku nechat projít hlavou... Prvotní dojem úžasný ! Trochu mi vadil ten soudce - jeho postava tam určitý smysl měla, ale sám nevím, jestli mu bylo věnováno málo prostoru na jasné vyznění smyslu nebo ho tam bylo zbytečně moc na úkor hlavní linie příběhu. Námět není zrovna originální, ale je tam spousta hezkých originálních nápadů. Určitě je to film, na který jen tak nezapomenu. (11.02.2016)

„Co se stalo?“ - „Mám koláč v troubě!“ - „Je to spálený?“ - „Ne! Jsem těhotná! Udělala jsem si 6 testů a všechny jsou pozitivní!“ - „Myslíš negativní...“ Daniel žije ve svém světě. Ať už zrovna vysvětluje příjmy, tankuje do flašky, balí sjetou pekařku, odolává svodům její matky (proč mi žádná Dánka nenabídla sodovku?!), žádá o pomoc lakomého otce („Dítě není nic než potíže!“) či je postrachem pro starší spoluobčany. Snad ještě vtipnější je Dědek, kamarád k nezaplacení (geniální Nicolas Bro), u jehož zkoušek na rozhodčího jsem se svíjel smíchy. Bohužel, parádně rozjetý film časem ztrácí šťávu a snaha o přesah (atmosférou nepasující fokus na soudce) dojmu spíš ubírá. Škoda, Káriho Fúsi u mě stále vede, Outsider bude za slušné 4*. „Ty nemůžeš bejt otec!“ - „Dík za podporu.“ - „Humanita je zhouba, rakovina šířící se po celým světě. Na to nemůžeš přispívat. To je od tebe nezodpovědný! Podívej se na děti. Jsou tlustý, nechutný, se zničenejma játrama a cukrovkou! A nic nevěděj! Vytvářej nové druhy! Buď oni nebo my!“ (18.10.2020)