Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Režisér Jaroslav Polišenský netočí často, avšak látky které si vybere vždy stojí za to. Bylo tomu tak u titulu Ex offo, příběhu advokáta hájícího K. H. Franka i u titulu Gambit, který z nečekané strany odkrýval pozadí Babických událostí z roku 1951. Nyní, do třetice, přichází s titulem In nomine patris, který nabízí fiktivní pohled na události okolo tzv. Čihošťského zázraku. Autorem všech tří příběhů je Polišenského spolužák, scenárista Jan Drbohlav. Při obsazování rolí sáhl Jaroslav Polišenský, který se v mezidobí živí jako režisér dabingu, po hercích, které z dabingového studia dobře zná: Viktor Preiss, Klára Issová, Jiří Langmajer, Pavel Kříž, Michal Pavlata, Ladislav Potměšil, Saša Rašilov, Lukáš Hlavica, Miroslav Táborský, Bára Munzarová, Lucie Vondráčková. Pro Českou televizi, jako medium veřejné služby, je přímo povinností vracet se uměleckou formou k těmto dnes živým tématům. Autorům nešlo o rekonstrukci a vysvětlení oněch událostí, autorům šlo o to, co je v možnostech dramatického umění: na pozadí dějin vytvořit drama lidských osudů, charakterů. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (88)

igi B. 

všetky recenzie používateľa

Motto: Běda tomu, skrze něhož přichází blábolení. Jenom aby z toho nemělo stádo ještě nějaký hlavdrbání, že... . . . Hm, hotovej "Mirákl v růžovym kosteličku" aneb zázraky se v ČéTéčku holt nedějí a tečka. Možná nějaký slabý médium, nebo co... %-o . . . Tak ejhle je ty >historické vyprávěnky< očima veřejnoprávní čudlárny, Polišenský to je lišák a chudák farář Toufar se musí tou "vnitřní silou" i navenek v hrobě obracet. V důsledku to pak vypadá a dopadá jako nějaké nejapné pokračování četnických humoresek, přesladká >typická holka ze vsi< Issová procítěně níká a občas si i zašišlá a... ...a jiný už to želbohu zkrátka zase s tou naší šašskotelevizáckou tvorbou nebude... Poskoci jsou holt hybatelé dějin, těch našich prostonárodních určitě! Hlavně si nebrat jméno Boží do huby zadarmo, že... - - - P.S. A ještě že té "katolické" církvi naše liberální(!) vláda(?) >navrátí< (sic!) vedle všech možných chrámů a chudobinců (to asi pro ty svatý dobroty) i ty desítky miliard na >investice< , toť pravý češhotský zázrak! To bude na špagátky a drátky do skonání světa. A až to flanďácké elity prošustrují, erár bude zase věčný, že... Amen. - - - - - (Poprvé viděno 12.2.2012 na >miráklí jejdičce< , hodnocení 398., komentář zde jako sedmadvacátý - 12.2.2012) ()

Slarque 

všetky recenzie používateľa

Velice povedený a zajímavý film se silným námětem. Viktor Preiss je dokonalý, ale mě více zaujal Jiří Langmajer jako režisér, který se při svých morálních dilematech nemůže opřít o žádnou víru, ale dokáže si definovat meze, které nechce překročit. Zajímavá byla i netriviální postava esenbáka Ladislava Potměšila. Řada dalších byla z hereckého hlediska nevyužitá a autory kupodivu ani moc nezajímalo, co tahle kauza udělala s obyvateli Čihoště. ()

Reklama

Marthos 

všetky recenzie používateľa

Období totality padesátých let, utápějící se v nelidském marasmu stalinských represí a čistek, doléhalo asi nejtvrději na představitele církve, kteří jen těžko odolávali vzrůstajícím útokům ze strany bezpečnostních orgánů Ministerstva vnitra. Tragické události spojené s tzv. čihošťským zázrakem patří k nejhrůznějším okamžikům své doby a naší národní historie vůbec; případ faráře Toufara však dokládá pouze jednu variantu z několika stovek dalších a možná brutálněji vedených vražd. Rok 1950 pak můžeme považovat za obzvláště trýznivý, neboť krátce po čihošťské tragédii se v Praze konal zmanipulovaný soudní proces se skupinou dr. Milady Horákové, zakončený dodnes šokujícími rozsudky smrti. Scénárista Jan Drbohlav vytvořil na základě skutečných reálií působivou rekonstrukci, která se nesnaží hledat odpověď na zobrazované události, ale naopak diváka jakoby pouze provází celou tragédií a nabízí možná vysvětlení nebo doplnění. Ani fiktivní linie kolem filmového režiséra není nezajímavá, postupem času se dokonce stává hlavním průsečíkem příběhu a my sledujeme vnitřní zápas zprvu floutkovského alibisty, marně vzdorujícího vystavenému nátlaku a předem jasnému závěru. Herecky filmu dominuje vedle vnitřně ztlumeného Viktora Preisse, který Toufara pojal jako nicnechápající oběť, pevnou ve svém přesvědčení i v nejkrutějších okamžicích brutálních výslechů, Jiří Langmajer v zajímavě odstíněné roli tápajícího režiséra, jež během natáčení odhaluje pozadí celé kauzy. O něco méně se daří Kláře Issové, naopak vynikající drobnokresbu výčitkami stíhaného venkovského policisty tu předvedl Ladislav Potměšil, výborně podaná je i postava hraná Michalem Pavlatou. Škoda, že samotný příběh je přehlcen ještě tuctem dalších, zhola zbytečných figurek, které nemají v ději pražádný význam (Munzarová, Hrušínský, Oliva, Lucie Vondráčková). V celkovém pohledu je In nomine patris mimořádně velkorysý projekt současné veřejnoprávní televizní tvorby, splácející dluh nejen obětem komunistických zločinů, ale především polistopadové společnosti, jež by na své hrdiny neměla zapomínat. Namísto přímočarých obvinění i figur se setkáváme s postavami, které nejsou jednoznačné, procházejí vnitřním vývojem. Nechtěly ublížit, ale přesto se podílely na rozběsněných hrůzách. Tak, jako v budoucnu ještě mnohokrát. ()

KrestanFilms 

všetky recenzie používateľa

Jestli se zázrak stal nebo nestal se už nedozvíme a vlastně to pro tento film ani není podstatné. Ač je to námět filmu, jakoby o to vlastně vůbec nešlo... Takže kdo má rád komunistické filmy, ať koukne, ale jinak film vyjma (dokreslené) historie nevalné obsahové hodnoty. Zkraje kdovíproč přidaná i nahotinka... ()

Galéria (15)

Zaujímavosti (8)

  • V sobotu 12. března 2005 dostal film na 18. mezinárodním festivalu televizní tvorby v Remeši In nomine patris hlavní cenu. Bylo tomu poprvé, kdy Česká televize získala v Remeši hlavní cenu pro nejlepší televizní film. (Piri)
  • Natáčanie filmu prebiehalo v obciach Zhoř a Mírov, v Prahe, Mladej Boleslavy a zámku Moravská Třebová. (Zdroj: filmovamista.cz) (dyfur)
  • "In nomine Patris et Filii et Spiritus sancti", v překladu „Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého“ je křesťanská modlitební formule, vyznání Boží Trojice. (sator)

Reklama

Reklama