Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Do Prahy přijíždí slovenský režisér Karpatti (Robert Roth), aby se tam proslavil. Má s sebou všechny věci, v Bratislavě se už nemůže ani ukázat. Mezi tím na střeše pankráckého činžáku Hrubeš (Jan Budař) s Marešem (Richard Krajčo) plivou ze sedmnáctého patra, plánují být významnými filmovými pracovníky a touží po lásce. Pak Marešovi umře babička, Hrubeše vyžene tatínek (Miroslav Donutil) z domu a jedenáct smrtelně nemocných pacientů nezemře. Václav Hrubeš se setká s prezidentem Klausem a Josef Mareš si najde děvče, ale za peníze. Na závěr vypne v celé Praze 4 na deset minut proud a Viliam Karpatti dostane cenu na jihlavském festivalu. Celých posledních deset minut filmu prší, letadla se vznášejí nad Prahou jak fantomy. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (217)

MáŠa 

všetky recenzie používateľa

Jsem na vážkách, jak hodnotit. Ten styl vyprávění byl takový, že sem občas nechápal, co se tam snaží autor vůbec říci, až potom ke konci mi došlo, že ona je to vlasně taková skládačka, že se něco stane až potom a tak. Dál nevim, co si pořádně myslet o kamarádství obou hrdinů, protože ti tu jsou vylíčeni takovým stylem, kdy je Budař pořádně na přes držku, a rozhodně v tom moc není vidět, proč by měl být na něj Krajčo tak moc citově závislej. Nadruhou stranu Budař je tak moc na přes držku, až je z toho řada momentů, kterým jsem se ve filmu smál. Příběh je to celkem netradiční, asi sem rád, že nějaký takový film vnikl. Nechtěl bych moc srovnávat s Nudou v Brně, to tomuhle filmu asi škodí, ale tam ta celková poetika filmu byla vyladěna z mého pohledu lépe. ()

cross 

všetky recenzie používateľa

***1/2 - Komediální drama s velmi dobrými hereckými výkony, několika vtipnými scénkami, zábavnými dialogy a mírně přešvyhlou stopáží. Kdyby tvůrci ubrali na 90 minut, mohlo to být za ****, takhle film ztrácí především v třetí čtvrtině tempo a začíná trochu nudit. Každopádně trochu nevyvážená směska žánrů i stylů - jako divák nemohu jednoznačně doporučit, ale ani zatratit... ()

Reklama

BUD-SFIS 

všetky recenzie používateľa

Tento styl se mne opravdu zamlouva i pri zaskatulkovani do komedie bych pridal i drama se nemuzu tesit velkemu zajmu divaku, protoze vtip neni ve vtipnych frazich, silenych scenkach ale v duchu z kazde postav a pribehu. Budar mi vubec do role ze zacatku nesedel a postupem casu, mne pripadal cil dal vic lepsi a lepsi. Jak zase moc nemusim Krajca, tak podal hodne dobry vykon az mne prekvapil. Kostra filmu je na zamysleni a take prostrihy, ktere z prvu nedavaji smysl se v zaveru vybarvi jako dobre promyslene. Mel jsem problem asi se 20 minutam pred koncem, to se mne zdalo zbytecne a natazene a film, tim ztratil svuj spad. ()

Elví 

všetky recenzie používateľa

Tak tady jsou 2 možnosti: tedy, za prvé, buď jsem vůbec nepochopila, co tím chtěl režisér říci nebo, za druhé, možná ani režisér nic říci nechtěl. Po odchodu z kina jsem byla mírně řečeno na rozpacích. Revizor parchant versus retardovaný do něj zamilovaný obdivovatel Hanky Zagorové, kteří se neumí nazvat jinak než kokotem a kreténem....Ne, díky, tohle už víckrát nemusím. ()

rawen 

všetky recenzie používateľa

Hrubeš a Mareš došli na půl cesty se zřejmě dobrým úmyslem --- bez podivně nedotažených postav (rejža a jeho asistentka, prostitutka), trendy hlášek "ty jsi kokot, ne ty jsi kokot", které měly zřejmě zlidovět, s lépe dotaženou pointou, bez vykrádání Spalovače mrtvol, Vesničky mé střediskové, a podobných záležitostí, bez krajčova předkusu, bez celebrit, bez toho všeho by Hrubeš a Mareš došli o mnoho dál. Možná časem zkusím i Hrubeš a Mareš reloaded, brzo to ovšem nebude. PS: nenechte se zmýlit tradičně skeptickým komentářem, film opravdu nakonec stojí za shlédnutí, některé scény jsou velmi zajímavé, o to víc ale zamrzí všechny ty chyby a nedodělky...6/10 ()

Galéria (7)

Zaujímavosti (5)

  • Jednou z důležitých postav filmu je zpěvačka - a vystudovaná herečka - Hana Zagorová, která si sebe samu i zahrála. Richard Krajčo (Mareš) k ní řekl: "Když jsem byl malý, můj první šlágr byly Holky z naší školky. Kotvalda s Hložkem jsem měl nalepené ve svém kufříku s hračkama a přes ně jsem se dostal k Hance Zagorové, do které jsem se pochopitelně okamžitě zamiloval. To nešlo jinak. Pak nastalo období hudebního hledání, kdy jsem byl pankáčem a totálně ji zavrhl. Navíc musím říct, že po revoluci mě překvapilo, jak republika neustále tíhne k minulosti včetně té hudební, což je pro mě dost nepochopitelné. Na druhou stranu se ale musím přiznat, že když jsme si na place pouštěli její songy, tak jsem byl dojatý. Písničky jako Nešlap, nelámej nebo Hrníčky jsou fakt dobrý. Hanka Zagorová má obrovskou výhodu právě v tom herectví, ona ty písničky skvěle zahraje a prožije. (...) Já jí to, co zpívá, od začátku do konce věřím. Ona tam pláče, směje se a na mě to funguje. Spousta lidí si navíc nevšímá, že si řadu textů napsala sama, čímž v mých očích stoupá na ceně. Vidím, že sama tvoří, že do písniček vkládá svoje pocity." (NIRO)

Reklama

Reklama