Indián a sestřička

Zcela netradiční příběh novodobé verze Romea a Julie začíná docela slibně. Režisér nás vítá v sugestivně vykresleném prostředí maloměsta, do kterého si vybral neokoukané tváře (divadelníky a romské neherce). Jeho postavy ovšem relativně brzy doplácí na nedostatečné prokreslení. Obyčejný mladík od pily, který našel zalíbení v indiánských tradicích, se zamiluje do romské krásky (překvapivě zajímavá Denisa Demeterová), profesí zdravotní sestry. Probouzí v ní nové obzory a pomáhá jí dostat se z načrtnuté budoucnosti, ohraničené finančním zázemím přítele Martina. Zřejmě největší problém tkví v tom, že příliš nezaregistrujeme, kdy vlastně vzájemné sympatie přerostly ve skutečné city, které mohou následně vzdorovat nepřízním osudu. Hlavní překážkou pak v novém vztahu poznamenaném krví zůstává zejména citová nevyzrálost obou hrdinů. Právě v těchto momentech se dalo s látkou pracovat pečlivě, už jenom s ohledem na podporu několika vedlejších postav (u mě vede Táňa Pauhofová) nebo zajímavost (místy i poetičnost) kamery Alexandra Šurkala. (16.09.2007)

Nenápadný film natočený hodně civilním, až dokumentárním způsobem. Určitě zajímavé a aktuální téma. Scénář není úplně dokonalý, určitě se v něm dají nalézt nějaké mezery (možná způsobené závěrečným střihem). Autor jakoby se bál či z nějakého důvodu záměrně nechtěl vyhranit některé postavy a dotáhnout zápletky. Možná ale právě tím dosahuje velké autenticity, kdy řada situací nemá jednoznačné černobílé vyústění, ale takové "no já nevím...". Řada recenzentů tady komentuje dialogy jako banální, hloupé ... ale vždyť právě taková je ve velké většině realita. Velmi se mi líbil právě první dialog dvou hlavních hrdinů, který byl úplně nesmyslný a nelogický. Ale když uvážíme, že šlo o dva nesmělé a nezkušené jedince, neproběhl by v reálu dialog asi právě tak nějak? Kolik lidí v realitě mluví v ucelených větách a souvětích a mají to promyšlené než otevřou pusu. Výborně napsaná a zahraná je podle mě role Martina (úspěšný Rom) i Tibora (bratr). Kromě určité chtěné "nedotaženosti", která filmu prospívá a dodává autenticitu, bohužel film trpí i nedotažeností skutečnou. Kromě určitých logických děr ve scénáři je to zejména závěr. Nevím, jestli je to prostě jen blbě natočené, ale fakt není zřejmé, jak to vlastně skončilo, zda se Marie definitivně odstěhovala a začíná nový život, či zda je na truc - výletě v Praze. Film ale určitě stojí za vidění a za vlastní názor. Za mě 3,5*. (18.06.2009)

Vynikající film, jehož nepochopení v komentářích pro mne bylo poslední kapkou k tomu, abych absolvoval ponižující anabázi hodnocení 200 filmů a celého přijímacího řízení a mohl k němu taky něco napsat. Žádní známí herci, jen samé neokoukané tváře, které si s sebou nenesou pachutě z předešlých rolí (aspoň pro mě). Hlavní představitelka trochu kolozubka, ale ještě se bohatě vejde do hranic velmi dobrého vkusu (a především dobře hraje). Hlavní hrdina skutečně moc krásy nepobral (hlavně nos, na ten jsem se nemohl vynadívat), ale o tom to bylo: člověk pak snáze věří, že je to skutečný příběh, a ne nějaká vyvoněná prošpekulovaná slátanina. Film se v otázce soužití s cikány celkem zdařile vyhýbá schématům, a to přes to, že je vlastně celý vystavěn na terénu, kde se to schématy jen hemží (takže, ona tam ta schémata jsou, ale zobrazená jako schémata, a tudíž neruší). Jedinou výjimkou z právě řečeného je to, že prostě romák musí jezdit v žigulíku, i když floutci, jakým byl bratr hlavní hrdinky, už nejmíň 10 let jezděj v něčem úplně jiném. Spíše než romantickým bych film nazval psychologickým v tom nejlepším slova smyslu. Například scéna, kdy bratr hrdinky přijde do domu rodičů vyreklamovat svou sestru a rodina poslouchá za dveřmi jejich rozhovor, při kterém se rozplývá dojem, že dívka je vlastně normální a naopak se utužuje původní schéma, že cikáni jsou póvl (ačkoliv jen my, diváci, v tu chvíli víme, že to tak není), je jedna z vrcholných scén filmu, při které mě mrazilo v zádech. Současně tady nikdo cikánům nenadržuje, cikáni se i mezi sebou nazývají cikány (to je mi sympatičtější než to překorektnělé "romové"), je jasné, že zápletka musí obsahovat prvek násilí, ne proto, že by to bylo klišé, ale prostě proto, že oni jsou takoví... Nakonec i hlavní hrdina se ke své lásce dostal skrze použití násilí, a to je možná mnohem psychologičtější moment, než následná bitka. Je tam krásně vyobrazený ten kontrast mezi gádžou, co už je tak zblbý konzumem a tak rozmazlený pohodlnou společností, že hledá svou identitu v indiánství (nikdo to sice ve filmu nekritizuje, ale vidíme sami, jaký je to nesmysl) a cikánkou, která o tu svoji identitu musí usilovat úplně jinak a z úplně jiného důvodu. Malinko odfláknutý je až víceméně závěr, kde nás tvůrci nechají tápat, jaké byly vlastně přesné příčiny náhlého zvratu, avšak je možné se domýšlet, že pod vlivem rodinných pohnutých událostí se hrdince ještě více otevřou oči a vidí, že se musí pohnout zas o něco dál (to mi napovídá její pousmání u sochy pražského indiána - přesně to bych udělal i já.) (11.01.2010)

Romantický film? Docela těžko. Indián jde absolutně mimo mě, 91 minut údajné romantiky se stává v nedělní večer skoro utrpením. Autoři se typicky snaží zachytit "mezirasový" konflikt, hrotí to ale takovým způsobem, že mě maximálně znudili a zhnusili. Člověk se nemá čeho chytit, jediná sympatická postava je sestřička, ale té taky něco chybí. Zdá se mi, že se tady někdo pustil do něčeho, na co ještě nemá. (10.09.2007)

Indián a sestřička nemusel dopadnout tak blbě (námět je celkem zajímavý), kdyby scénář nenapsal nějaký trotl, který si ani v nejmenším nelámal hlavu s nelogickým chováním postav a prapodivnými mezerami v ději (nebo snad ve střižně tak dlouho stříhali, až vystříhali všechno podstatné?) - např. "Indián" se v noci v návalu sebetrýznění pořeže nožem, kamarád ho najde v lese, v zápětí mu omývá rány u řeky a už je bílý den - to se nám tak rychle rozednilo? Ale tohle je jen malý detail, jiné věci bijí do očí víc. Hlavní hrdinka pracuje v nemocnici jako zdravotní sestra - mohla by se v noci klidně sebrat a odejít ze šichty, když jí kámoška slíbí, že to za ní vezme? Opravdu těžko, natož aby dala okamžitou výpověď a odjela si do Prahy (proč vlastně, to už se taky nedozvíme, závěr vyznívá naprosto nesmyslně - hlavní hrdinka se bez zavazadel stěhuje do Prahy? - Můžeme se jen dohadovat. Vypadá spíš, jako by si na odpoledne vyrazila na nákupy na Václavák). Vzhledem k tomu, že snímek se tváří jako závažná výpověď ze současnosti, jsou to dosti nelogické seky. Nehledě na to, že to vypadá, jako by se děj celého filmu odehrál během několika dnů, maximálně tak dvou týdnů, o nějaké lovestory nemůže být řeč vzhledem k jalovému chování hlavních postav (a nedozvíme se ani, jak daleko vlastně tento "vztah" zašel, zda Marie svému "bývalému" příteli - nebo co je vlastně zač, neboť se s ním nerozešla, ale chovala se, jako kdyby ano - lhala, když mu potvrdila, že spolu spali)... atd. atd. Škoda ztrácet slov. (10.09.2007)