Štěstí

Vážím si ocenění, kterého tento film dosáhl, že bychom podobnými úspěchy mohli dláždit, to věru ne. Ale mé hodnocení odráží především hluboký nesoulad s intencemi režiséra i s intencí porot při oceňování podobných "výpovědí o životě a ze života" snímků. Možná bych měl k filmu jiný vztah, kdyby byl třeba ve stylu DOGMA '95, ale přes snahu o realistickou a opravdovou výpověď, to jediné, co mě ve filmu oslovilo, byla atmosféra krajiny. A to je trochu málo na film, kde by to měly být především postavy a jejich osudy, ne? Ale je to možná jen tím, že představu, co je to "štěstí" a kudy k němu vede cesta, máme s režisérem poněkud odlišnou. (05.08.2006)

Kdybych se nemusel připravovat na rozhovor s Bohdanem Slámou a na text o VENKOVSKÉM UČITELI, asi bych se na ŠTĚSTÍ už nikdy v životě nepodíval a rozhodně bych si ho nepořizoval na DVD._____ Jedná se o zajímavý přiklad filmu, který jednak oslovuje festivalovou porotu svým sociálním tématem a zakomponováním vztahů do "vyprávění" a jednak se zamlouvá spoustě českým kritikům a i divákům, protože je to "film s velkým srdcem, jenž v člověku probouzí sociální cítění". Tím ale jakákoliv zajímavost a diskuze u tohohle filmu končí, protože autentičnosti se nedosáhne prostřednictvím kompozičně promyšleného rámování a práce s hloubkou ostrosti, kdy v druhém plánu jsou banality v podobě kontrastu přirody a průmyslové krajiny, a ŠTĚSTÍ je v zajetí "syndromů českého polistopadového filmu"._____ Herci jsou obsazeni dle svých zavedených rolí, a tak Liška a Vilhelmová hrají postavy jako ze svých předchozích filmů, nejvýrazněji z NÁVRATU IDIOTA, a pokud je někomu dovoleno vymanit se ze "šarže" - případ Polívky a Geislerové -, stejně do ní nakonec spadne, protože scénář postavám neposkytuje dostatek prostoru. Odkazování a silná inspirace v české nové vlně je patrná a ukazuje tak omezený rozhled tvůrců a všech na filmu se podílejících, jenže nejedná se ani o inspiraci zdařilou - kontemplativní vlny se nedosáhne tím, že osudovost se vyznačí blesky, vyšinutost jedné z postav extravagantním oblékáním a lacinými scénami koupání... Ten film neukazuje, proč postavy činí to, co činí, a chce nechat promlouvat obrazy, ale ty jsou plné otravných klišé (kozy v kuchyni) a kýčovité estetiky (to oblečení, ta jakože-vyhrocenost...)._____ Vedle VÁCLAVA vrcholná ukázka "českého chcípáckého filmu", u kterého máme soucítit s postavami na okraji, abychom se cítili tak chápaví a pohnutí (tak leda sami sebou). Je to snobárna a kýčovitá sračka, která se tváří, kdovíjak není duchaplná či oduševnělá, přitom se jedná o okázalou banalitu. A nic víc. (18.01.2007)

Slámovy dosavadní dva filmy jsou mi blízké, možná pro svojí opravdovost - od neučesaného realisticky působícího prostředí, plného zajímavých lidiček, mnohdy ze spodních pater společenského postavení, až po přirozené herecké výkony všech, od profíků až po neherce. A přestože jsem měl vždycky problém s hereckým projevem Pavla Lišky, tady se mi líbil velice, i proto, jak byla jeho sympatická postava dobře napsána. A ten konec byl nezvyklý, nečekaný.....a krásný. (25.05.2006)

Film nám začíná až někde u písmena D a jak se nakonec ukázalo končí u písmene P. Ano přesně takhle. Protože ve filmu se nedočkáme žádného začátku a ani konce. Film končí "Kde je Tonda?" Odpověď "On někde bude.". Cesta vlakem a titulky. No co to jako mělo být? První hodina mě prakticky ani trošku nevtáhla do děje. Poté jsem si přece jen zvyknul a nějak mě to i začalo brát. Bohužel posledních asi 5 minut pro mě přichystalo opět zklamání. Když zhodnotím výkony tak je pravda že zde hlavní herci vlastně hrají charaktery postav, jenž je provázejí celou hereckou kariéru. Táňa je divná a tichá. Aňa je zase ta mrcha. A Pavel hraje opět toho idiota. PS: Tohle má být komedie? No tak to se tedy někdo hezky sekl, protože jedinou vtipnou hlášku vypustil možná Bolek. (21.09.2008)

Tenhle film je dost zvláštní, stejně jako různorodé reakce na něj. Myslím, že Tetsuo za mě vyjmenoval všechna negativa (taky mě štvalo, že se vlastně nedozvíme, proč se dostali do takové situace, v jaké jsou atd…), nicméně něco mě na tomhle filmu bavilo, takže jsem se více méně nenudil. Přiznávám, z větší části je to zásluha mých oblíbenkyň Ani a Táni. Takže, i když to není nijak příjemný film a myslím, že od něj budete odcházet spíše v negativním rozpoložení (i když se konec nese ve stylu dobrých příslibů), stejně (podle mě) se na Štěstí vyplatí alespoň jednou podívat. 70 %. (20.04.2011)