Štěstí

"Takový lidský, citový, prostě ze života", povidala paní o tomhle filmu - v jeho případě klišé na obhajobu opravdu stačí, protože to "lidský a citový" dělá zručně a přitom tolik prostě. Čtvrtou hvězdu dávám za závěrečnou čtvrtinu, která je silnější než do té doby "jen" hezké drama a především blokuje cesty několika nastartovaným ultrakýčovitým předvídatelnostem. (16.03.2008)

Po dlouhé době jsem u vytržení z novodobé české tvorby. Nejsem rozhodně náruživá patriotka, záměrně nevyhledávám každý nový domácí kousek. Ale občas sítem mého zájmu projde i domácí provenience - a přiznávám se, že vybírám hlavně podle nastíněného děje, režiséra a také se trochu dám ovlivnit recenzemi, a v jistých časopisech mě ty negativní vyloženě nakopnou, abych na film zašla. Kupodivu v hodnocení Štěstí se dvě největší česká filmová periodika sešla, údiv na mé straně, jelikož já preferuji to konzervativnější. Štěstí je nesmírně silný fimový zážitek - neoslňuje vytříbenou vizuální formou, ale hlavně niterným až dokumentárně pozvolným zachycením všedních situací, malých konfliktů normálních lidí. Nesnaží se šokovat, nevolá do světa já jsem drsný naturalismus, a i přesto ukazuje pár zhuštěných životních katarzí. A takový závěr ... úžas podruhé! Na tom všem má zásluhu samozřejmě citlivá režie, dokumentární kamera a hlavně herecká suita. Pavel Liška mě ohromil už několikrát, ale ve Štěstí se mu to podařilo asi nejvíce, jeho hrdina se smutnýma očima, umaštěnou kšticí a sepraným tričkem Sepultura, mě dokázal vtáhnou do téměr nulového děje po pár minutách. Anna Geislerová si střihla dosti nejednoznačnou postavu, která mě osobně byla hned po jejím sparingpartnerovi Marku Danielovi nejměně sympatická, nicméně její důsledně egocentrická stylizace má ve filmu vyloženě tmelící fukci, což je vlastně moc dobře. A pak to starší osazenstvo ve vedleších rolích! Tak to nemá chybu, postavy jsou jasně a výborně vystavěny, jak scénářem tak herci. Rozhodně nesouhlasím s názorem, že jde o pouhé figurkaření, protože ve Štěstí těžko najdete něco, čemu se říká typizace a schematizace společnost, na to má český film přece jen jiné přeborníky (a nemyslím to ve zlém :-) (22.05.2006)

I po druhém zhlédnutí si za svým opovrhujícím názorem stojím - nemůžu si pomoct, ale přijde mi, že ten film místy úplně absentuje scény, které by osvětlily motivace jednání postav a nesouvisle přeskakuje z jedné scény do druhé. Možná Sláma využívá styl zkratkovitého a věcného vyprávění, který jsem prostě jen nepochopil (a snímek proto celkově nedocenil), nebo je to prostě jen opravdu tak špatně napsané a natočené, jak mi to připadá. Herci jsou v tom více-méně nevinně (Vilhelmová působí velmi přirozeně, snaživý Liška je bohužel zas a znovu obsazen do role sympatického trouby atd.), ale k těm postavám jsem si díky Slámově pojetí nedokázal vytvořit žádný silnější vztah a tudíž mi bylo dost jedno, co se komu přihodí a jak skončí. A možná největší problém vidím v tom, že vlastně nevím, co tím chtěl pan režisér říci a o čem to vůbec je - o nenaplněné opravdové lásce? O tom, jaké to asi je, když se vzdáte svého snu kvůli (pochybné) povinnosti a dobrému skutku (BTW celé dění okolo Geislerové dětí mi přijde dost podivné), či se snad jen Sláma snažil poukázat, že u nás žijí i neprávem nešťastní čestní lidé (či jak to říct)? Já vážně nevím, každopádně žádná z těch dějových linií na mě nezapůsobila víc než průměrně. 50 % (28.03.2007)

Jak dopadnou letošní Lvi je, myslím, jasné. Jestli je dostane někdo jiný než Sláma a Morávek (Hrubeš a Mareš), tak ať se jde Vachler bodnout! Štěstí je neuvěřitelně geniální film - Aňa Geislerová je vpravdě odporná, potkat někoho takového ve svěm životě, tak se ho vážně bojím. Tatiana Vilhelmová je tu pro mě v dost neobvyklé poloze "světice" a Pavel Liška hrající svého obvyklého Idiota mi kupodivu nebyl ani trochu protivný (což mi od jisté relace na Rádiu DeeJay dost je). K tomu musím připočítat i výbornou režii (zde mě zase mile překvapil Bohdan Sláma, protože jeho předchozí film mne zas tolik neoslovil) a scénář, na kterém je nejmrazivější, že si na realitu nehraje. Sociální realismus filmu vychází z každodenní skutečnosti, kterou při troše pozornosti můžeme vídat všude okolo sebe. Vzpomenout si zaslouží i maskéři a neherci, nebýt jich, film by nikdy nevyzněl tak opravdově. S neherci umí Sláma pracovat výtečně, pořád mi totiž není úplně jasné, kdo byl neherec a koho "jen" zručně namaskovali. A nakonec stojí za zmínku i kamera, syrová jako celý film. Nikde zbytečný záběr, nikde zbytečný střih či cokoliv, co by tohle pečlivě vystavěné dílko odeslalo do vod nižších než 5*. (11.10.2005)

Na české filmy do kina moc nechodím, ale jelikož mělo Štěstí velmi dobrá hodnocení (na český film), udělal jsem pro jednou výjimku. A ne že bych vyloženě litoval, jen jsem "nenašel", proč je tak kladně přijímané. Samozřejmě, na české poměry to je film velmi zajímavý a dobrý, od depresivního příběhu k standardně povedeným hereckým výkonům, ale jednoduše řečeno "prostě mě to nevtáhlo". 70 % (18.11.2005)