Román pre ženy

Televize Nova se rozhodla pevně zarýt své produkční drápy do českého filmu. Nejjednodušší cesta vedla přes nejúspěšnějšího současného spisovatele Michala Viewegha, který podle vlastní knihy napsal scénář. Ať je Viewegh spisovatel jakýkoliv (nic jsem od něj nečetl a ani se k tomuto kroku v brzké době nechystám) jako scénárista nestojí za nic. Jak je vůbec možné, aby někdo dal dohromady vcelku stravitelný děj, který však posunuje dopředu pomocí těch nejpřipitomělejších dialogů, které jako by vypadly z telenovely, kterých do nás Nova láduje desítky ročně? Jistě, pokud už samotný název odkazuje k příslušné čtenářské (resp. divácké) kategorii, tak v tom případě pardon. Jenomže Román pro ženy nehodnotím jenom z pohledu chlapa, ale i z pohledu nezaujatého diváka, který se ke sledování filmu dostal čistou náhodou. Proč své postavy Viewegh pojmenoval „typickými českými“ jmény jako Laura, Oliver, Jeff a Ricky? A proč pak tyto kosmopolitně zaměřené jedince posílá do zaprášeného českého činžáku a nechává je lyžovat ve Slovenských Tatrách? Je mnohem více možností (a navíc méně násilných) jak obejít český nacionalismus, kterému se asi Viewegh za každou cenu snaží vyhnout. O režijních kvalitách Filipa Renče jsem nepochyboval až do teď. Renč dokáže s naprostou samozřejmostí servírovat vtipné scény, kterým jsem se zasmál i já (myslím jako chlap) a které mě víceméně přinutili spolknout hořkou slinu a nadávku (myslím tím jako divák). Scéna ve které Ingrid získala svou averzi k chlapům mě dostala do kolen, „všechny chlapy by měly vykastrovat“ a zaujaté naslouchání kadeřnic Lauřinu vyprávění mi zase naopak zamíchalo žlučí. Ale Román pro ženy má něco, co jsem dlouho nikde neviděl, Zuzanu Kanócz. Nazývat ji novou Julií Roberts není zrovna nejvhodnější, protože Kanócz je čistě svá a hraje skvěle. Což se nedá říct o Marku Vašutovi, který svůj comeback dosti odfláknul a když říká „okamžitě mi ukaž občanku“ měl jsem pocit, že jsem v americkém sitcomu. Ne, Román pro ženy je setsakramentsky nevyrovnaný film, ve kterém je každé světlé místo přebito třemi tmavými a z něhož jsem na konci měl pocit absolutní trapnosti. Té trapnosti, která mě přepadla i po shlédnutí Kameňáku . Jestli to takhle bude dál pokračovat, brzy udělám nad českým filmem kříž a zašeptám: „Odpočívej v pokoji“. (08.07.2005)

Už dlouho jsem nezažil takový rozpor mezi mým očekáváním a výsledkem. Podle ukázek, recenzí a fotek jsem čekal vkusnou romantickou komedii á la Deník Bridget Jonesové, tipoval jsem, že mě bude bavit Simona Stašová a že budu těžko snášet Marka Vašuta. Všechno je jinak. Stašová je brilantní herečka, ale tentokrát mě vůbec poprvé zklamala. Zřejmě až moc ochotně plnila přání režiséra, takže se svíjí v přehrávací křeči, stejně jako hejno vytlemených jezinek z kadeřnictví nebo stále trapnější slečna Něrgešová. Vinou podivného líčení a snímání filmu (asi přes nějaký barevný filtr) navíc vypadá, jako by ji vytáhli po deseti letech z kýblu s octem. I Vašut mě překvapil, tentokrát příznivě. Bylo by snadné udělat z Olivera narcistního egomaséra, který efektně usrkává víno mezi jednotlivými "životními moudry", blahosklonně směřovanými k Lauře. Ale Vašut ho kupodivu nezahrál jako Vieweghovo alter-ego a s výjimkou ěkolika scén, kde fakt neměl co zahrát, působí nakonec nejuvěřitelněji z celého filmu, který je jinak nevkusný jako reklama na dámské vložky. Neumím si představit, že by se Román pro ženy časem zařadil do zlatého fondu, z jakého se cituje a vysílá se každoročně v televizi. Renč ten film natočil spíš jako sezónní zboží, které přežije s bídou dvě reprízy. 40% (30.11.2006)

Stredná časť bola s výborným tempom ... Všetko pred tým a za tým len priemer .... K plusom možno pripísať svieži strih a tempo rozprávania a k negatívam nechutný product placement (AVON a Ford - a hlavne ten Ford na konci, ked Laura pichá ..... nožničkami do obrázku, na ktorom bola čelná maska s logom zväčšená asi o 30% oproti postave). Stašová i Kanóczová zahrali nadštandardne ( ale Zuzka bola zase krajšia ))). .... A poviete mi, do prdele, prečo nemáte radi halušky, keď ja by som kvôli nim vraždil ?!?! 00)) (15.06.2007)

Průměrné drama o lidských vztazích, které možná 2x vyvolá pozvednutí koutků (komedie?) a na někoho třeba i zapůsobí natolik, aby se zamyslel nad svým životem a lidmi okolo sebe. Já do téhle kategorie nepatřím, bez většího zájmu jsem dokoukala, užila si obstojné herecké výkony (zvláště S. Stašovou) a to je asi tak všechno... V podstatě nemám na co plivat, ale ani nevím, co chválit. Neuchvátilo mě to, snad je na vině Vieweghova předloha (není to můj oblíbený spisovatel, ani jako člověk mi není sympatický); každopádně tenhle typ filmů není můj šálek kávy. 50% (03.06.2009)

69% - Tak nevím... Je mi upřímně líto, že dávám Románu pro ženy nízké hodnocení. To proto, že jsem po velmi dlouhé době viděl český film ze současnosti, který mě něčím oslovil, který se mi fakt líbil, a ve kterém zazní pár zajímavých moudrostí. Kamera, hudba, nápady, vše na technicky špičkové úrovni. ALE... -a teď se asi pouštím na tenký led- příšerné herectví mě rušilo již od samotného začátku. Výborní herci předvedli výborné individuální výkony, jež mi ale těžce neladily s tím, co se zrovna děje všude kolem. Kromě Zázvorkové a Donutila téměř všichni hráli, jakoby na svůj talent chtěli křečovitě upozorňovat v každém záběru, což udělalo z celku nepřirozenou a kostrbatou estrádu. V průběhu filmu jsem si uvědomil, že mezi hlavními postavami se nevyskytuje jediná kladná, ale jeho naprosto předvídatelný závěr všechny v kladné promění (WTF???). Žánrově těžko zařaditelný Román pro ženy si mě nezískal, i když k tomu měl hodně blízko... (06.05.2006)