Kousek nebe

Poetický film z doby o ktorej tu ešte veľa kvalitných filmov nevzniklo. Tento sa tomu dosť priblížil , ale vo chvíli, keď ma pohltil a film by sa ešte len mohol rozbehnúť , sa bohužiaľ náhle končí. Nakoniec je málo romantický a málo dramatický.Tento film mal rozhodne naviac, veľká škoda premárnenej šance, ale stále stojí za pozretie.60%. (17.05.2010)

Takovej zdrobnělej Shawshank, občas šustící papírovou předlohou (postava Josefa Somra nebo Petra Vacka se v cele s hlavním hrdinou potkají právě tak na jednu větu, která má zřejmě postavu ztypizovat nebo tak něco), přelidněná príma lidičkama (prakticky pouze jeden padouch prokurátorská a jeden padouch bachařská), ale tím možná příjemně soustředěná a zúžená hlavní linka "o hledání kousku nebu." Jakub Doubrava je neuvěřitelně, až pierotovsky, fotogenickej, Táňa Paufová je ztělesnění roztomilosti, hudba nezní celým filmem, a když zní, tak je to fajn. Příjemné. Nikterak ambiciózní, ale příjemné. (03.06.2011)

Luboš (Jakub Doubrava) je odsouzen za vlastizradu ke dvanácti letům vězení v přísně střežené věznici. Svojí vstřícností i naivitou si i za zdmi věznice dokáže najít přátele, kteří mu pomáhají najít lepší umístění. A také krásnou Danu, kterou jednoho dne zahlédne, a od tohoto okamžiku se do ní bezhlavě zamiluje. Tajné psaníčka, pohledy a výjimečně i dotek, to je vše s čím se musí Luboš smířit. Ale třeba se jednoho dne jeho citům dostane naplnění?... Film mi hodně připomínal Škvoreckého Černé barony. Možná to bylo zasazením do stejné doby, a nebo jen tím, že hlavní postava (zde teda pár), a její vlastní příběh je trochu upozaděn, a naopak se do popředí dostávají minipříběhy spousty vedlejších postav - a v podání spousty velkých hereckých jmen (Pavel Landovský, Vladimír Javorský, Ondřej Vetchý, Pavel Zedníček či Josef Somr). Samotný příběh lásky mezi muklem Lubošem a krásnou Danou (Táňa Pauhofová) je sice trochu naivní (všichni spoluvězni a vlastně i dozorci jim pomáhají), ale přesto skvěle brnká na romantickou divákovu duši a depresivní prostředí tomu jen napomáhá. Rozhodně tento film řadím k těm povedenějším z české kinematografie... (23.09.2012)

Nevím jak začít. Tento český snímek byl pro mě černým koněm a doufal jsem, že mě třeba přesvědčí o schopnosti naších tvůrců natočit opravdu dobrý a neobvyklí film. Hodně lidí mi hnedka bude chtít nadávat, jak skvělé v naší zemi máme filmaře, ale pro mě krom Samotářů nebylza poslední roky žádný extrémně zajímavý počin. Ať už Pelíšky, Pupendo nebo Jedna ruka netleská(ta se snažila, ale Samotáři jsou nepřekonatelní) zůstanou pouze slušnými filmy, na které, jak je zvykem u českých filmů, se dá dívat ještě mockrát. Nevím jestli je to barvou očí hlavního hrdiny(tímto mu vzkazuji, že mu je závidím...) nebo snad andělskou křehkostí, která vyzařuje z hlavní hrdinky. Oba tito hlavní hrdinové, jejichž láska je hlavním tématem filmu, jsou perfektní. Není ani jedna chybička v jejich výkonech a já musím smeknout. On je perfektně stělesnením praštěnosti a mládí, ale hlavně pozuby zamilovaný do své zrzavé spoluvězenkyně. Ta je zase takový anděl mezi zdmi Pankrácké věznice a musí každého svou křehkostí očarovat. Jejich láska je předvídatelná, ale natolik roztomilá a dětská, že jim jí nikdo nedokáže odepřít. Ani vteřinu jsem nepomyslel, že tihle dva k sobě nepatří. Romatická část filmu do sebe opravdu zapadá nádherně. Pozadí jejich lásky, 50.léta což je období soudruhů a soudružek, je vykresleno s maximálními detaily, kdy je nám předváděno co jen lze ukázat za zdmi věznice. Ani výkřik hlavního hrdiny stojícího vedle rudé hvězdy nezmění nic na jejich osudech. Strašně se mi líbí název filmu, který mi nejdříve nic moc neříkal, ale název film perfektně vystihuje. Ve filmu je mnoho krátkých, ale krásných scén na kousek nebe viditelné jen z vězení(první symbolika). Nebo snad je kouskem nebe pro hrdiny jejich láska, která i v pekle věznice dokáže vytvořit kousek toho po čem oba touží.Pokud někdo chce vidět krásný film určitě by se na Kosuek nebe měl podívat. Jediné co mi lehce nelahodilo byla hudba nebo spíše některé zvuky, které byli nevkusné a dalo by se s nimi naložit lépe. Na 100% to není, ale chybí opravdu jen kousek... (28.05.2006)

Mějte mě za pokrytce, ale čím dál víc mi připadá, že filmů na téma "mé osudy v komunistických lágrech padesátých let" už bylo až až. Je pravda, že zapomínat bychom neměli, ale všechno Nikolaevem servírované už jsme viděli v jiných filmech, a tak považuji Kousek nebe za kousek zcela zbytečný. Nemůžu se zbavit dojmu, že buďto se Luboš dostal opravdu na nejhorší místo v nejhorší možnou dobu celé ČS historie, anebo opět tahá někdo někoho za vlasy. Romantická linka je stejně trapná jako ochočování rotvaljera, co tu zbyl ještě po Háchovi. Čmaňa poprvé bez kníru. (02.10.2010)