Putá vojny

Pouta války patří k tomu absolutně nejlepšímu, co lze v žánru "válečné drama" vidět. Bohužel to však neplatí ve všech aspektech filmu, nýbrž hlavně po formální stránce, která je naprosto fenomenální. Dočkáme se prakticky dokonalého spojení dynamiky a rychlosti (Black Hawk Down) a síly a intenzity (Saving private Ryan). (27.07.2005)

Pouta války ještě více než třeba Zachraňte vojína Ryana umocňují dojem, že jste přímo tam, připosraně se krčící v zákopu, ostřelování ze všech stran a doufající, že to skončí dříve, než vám někdo vystřelí mozek z hlavy (a vězte, že zde uvidíte i horší věci). Kamera chaoticky kmitá ze strany na stranu, co chvíli ji zasáhne sprška zeminy smíšená s krví značící další úspěšný zásah nepřátelské artilerie. Občas je těžké identifikovat přes to svinstvo, co se vlastně děje na plátně (ačkoliv, a bohužel, o vidění Pout války na plátně si v Česku můžeme nechat leda tak zdát morbidní sny). Scén, které znatelně vychýlí hladinu vašeho adrenalinu, je zde nespočet a s přibývajícími minutami jsem si je užíval čím dál více. Jsou přitažené za vlasy, místy hraničí s komiksem, ale, sakra, kašlat na to, tohle je prvotřídní válečné maso, jinde podobné nenajdete. Ani ten antikomunismus nakonec není tak radikální, svině jsou na obou stranách, film se proto soustředí na silný příběh o přátelství, které nedokáže rozdělit ani jakkoli brutální válka. Příběh skutečně tvoří to nejohranější klišé, jehož rozmáchlé pojetí připomíná všechny možné hollywoodské ždímáky slz a peněz, jenže o něm tenhle film není. Je troufalé redukovat natolik okázalý projekt na pouhá válečná jatka, nehledě na dokonalost způsobu, jakým jsou zrežírována? Troufnu si tvrdit, že ano. 85% Zajímavé komentáře: Adrian, tombac, jondzavid, DaViD´82, senor (31.03.2007)

Sakra tohle dílo mě opravdu dostalo. Zatím nejlepší válečný film, který jsem kdy viděl. Je sice pravda, že se film několika těm klišé nevyhnul...ale kurva, když do toho chtěl Je-gyu Kang narvat i nějaké emoce, tak jak to udělat jinak? A zbytek? Ukazoval snad Spielberg v Ryanovi krutost ze strany amerických vojáků ? Ano....ale jen VELMI (raději zopakuji V-E-L-M-I) sporadicky. Tady to vidíme v "plné kráse," ovšem ne od amerických vojáků, ale od vojáků jihokorejské armády (ono je to celkem logické, že). Velkolepé bitvy jsou opravdu VELKOLEPÉ....a velice pekně udělané. A mezi těmito bitvami i zajímavý děj, který se neustále vyvíjí směrem kupředu (tzn. že se nebudete chtít jít vychcat, dokud film neskončí...i když to můžete pauznout ;o). Ale to už jenom opakuju všechny ostatní, kteří tady napsali svůj komentář. Tae Guk Gi mě opravdu dostalo....ještě teď se celý třesu. (17.06.2005)

Filosofická hloubka u válečných filmů je mi celkem putna, hlavně když mne snímek svou dramatičností a působivým zpracováním dostane do kolen. A to se Taegukgi povedlo dokonale. Jak je už u Korejců dobrým zvykem, emocemi ve filmu nešetří a vám nezbyde, než s pusou do "O" sledovat vypjaté drama dvou bratrů, jihokorejských vojáků, na pozadí velmi krutých, povětšinou zákopových bojů. Některé scény jsou neskutečně silné.. Na nelítostné souboje zoufalých vojáků na bodáky v mazlavém bahně zákopů, popravy lidí, kteří se z nedostatku jídla stali členy komunistické strany či se účastnili komunistických demonstrací, Young-shin a závěrečnou konfrontaci Jin-tae a Jin-seoka, na to jen tak nezapomenu. A že bych místy nedokázal potlačit slzy dojetí, to se mi ještě u válečného filmu nestalo. V mých očích byl vojín Ryan tímto korejským blockbusterem překonán. Král je mrtev, ať žije nový král! (25.10.2005)

V tomhle válečném filmu, kde šikmoocí bojují proti šikmookým, nechybělo snad nic .. láska, napětí, krev, zrada, pomsta, kapesníček .. ale přesto jsem měl chvílemi pocit, že tam chybí úplně všechno, hlavně emoce (rozumějte pro mě, protože jinak jich tam bylo přehršel), takže jsem jen tak znuděně sledoval všechen ten mumraj, občas sebral urvanou haksnu a hodil ji zpět na bojiště a čím dál častěji koukal po hodinách, kdy že už bude konec .. (01.07.2013)