Réžia:
Alex ProyasKamera:
Dariusz WolskiHudba:
Trevor JonesHrajú:
Rufus Sewell, William Hurt, Kiefer Sutherland, Jennifer Connelly, Richard O'Brien, Ian Richardson, Bruce Spence, Colin Friels, John Bluthal, Melissa George (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Je tu město. Fantaskně bizarní, věčně zahalené do tmy. Jsou tu lidé. Šediví a lhostejní, kteří se každou noc přesně o půlnoci ponoří do hlubokého spánku, aby se probudili se zcela novými vzpomínkami. Jsou tu Oni. Starobylá umírající rasa, která ovládá město a v bizarním experimentu noc co noc mění realitu i vzpomínky všech lidí. No a pak je tu John Murdoch. On jediný neusíná a vidí, jak přímo před jeho očima mizí domy i ulice, aby se místo nich objevily jiné. Nepamatuje si na nic z minulosti a navíc zjistí, že jej hledá policie kvůli několika brutálním a bizarním vraždám. Prchá ulicemi, kterými se pohybují mrtvolně bledé postavy v dlouhých černých kabátech, připomínající armádu zombie, a pomalu si začíná uvědomovat, že je obdařen schopností měnit realitu a podobně jako vládci města. Uvědomuje si, že vše co si pamatuje jsou jen uměle vytvořené implantáty a chce vědět proč. Na své pouti se setkává nejen s dívkou, která tvrdí, že je jeho manželkou, ale také detektivem Bumsteadem, který sice plní své povinnosti, ale začíná pochybovat o realitě světa ve kterém žije, a také doktorem Schreberem, který toho ví mnohem víc než všichni ostatní lidé dohromady. Společně s nimi se krůček po krůčku přibližuje pravdě a rozhodujícímu střetnutí s rasou ovládající město. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (602)
Pro mě velmi milé překvapení. Dark city začíná jako detektivka z 30. let a postupně přechází v čistokrevné sci-fi. Celou dobu film provází skvělá temná atmosféra, podpořená dobrým soundtrackem, kamerou (ty pohledy zespoda a detaily na obličej mě baví) i hereckými výkony a kostými. Vizuálně je film celkově opravdu působivý, i když je poznat, že neměl zrovna největší rozpočet. Originální počin, podobný stylem a atmosférou filmům jako jsou Cypher, Brazil nebo Blade runner. A ten konec mě baví. ()
Dark City je opravdu dark, nádherně atmosferická záležitost, u které jsem se místy až bála. Rozjezd je pravda trochu pomalejší, ale stojí za to počkat si na druhou půlku a na spektakulární finále. ()
Vizuálně a stylově dokonalé. Něco podobnýho bylo naposled v Burtonovo Batmanovi. Tenhle styl se mi strašně líbí, pochmurnost a velmi temné místa. Nezaujal mě ale příběh celkově, nedokázal jsem se do toho vžít a určitě bych na místo hlavní postavy vybral nějakýho jinýho herce, protože tenhle Rufus Sewell je mi absolutně nesympatickej. Našlo by se tu i pár věcí, který posloužili jako předloha pro některý pozdější film. Jde určitě o originální stylovou sci-fi, ale myslím, že mi to stačilo jednou a vracet se k tomu nebudu. ()
45% - komentář 20ti slovy: Jak už je tady bambilionkrát zmíněno, tak je to "předchůdce" Matrixu, akorát takový temnější, víc deprimující a o dvě třídy níže. ()
Musím říct, že tehdy po tom hypu Matrixu jsem to nedokázal až tak ocenit, ale po dnešním asi třetím shlédnutí mám jasno. Jeden z nejlepších filmů všech dob, od začátku do konce nadupané a triky i po 20 letech rvou koule. ()
Toto bol taký zvláštny film, že som nevedel, či ho vypnúť, alebo dopozerať. Celý čas som sa strácal, nebavilo ma to, moja pozornosť sa sústredila na nedokonalosť omietky v obývačke. Nuž minulo ma to. 40% ()
Slabej a výrazně začerněnej kabaret, řekl bych. Nic co by mě oslovilo, jen dobře se u toho často usínalo. ()
Ne úplně klasické sfi-fi, ve kterém je přísná logičnost a realističnost nahrazena formou. Temná atmosféra je skutečně hutná a závěr uchvacující. Chci mít doma ve filmotéce. (Plivu na distributora za název Smrtihlav a zajímalo by mě, v jaké choré hlavě se zrodil a proč.) ()
Vynikající namět fantasticky natočen.Banda mimozemštanů dělající si z lidí pokusné králíky.Proti tomu se postaví týpek s amnézií,který si před obchodem nacvičuje své jméno.Blbost?V žádném případě,skvělá podívaná za 85% ()
Už když sem viděl jméno Proyas, s nadšením sem očekával psychologický horor, kde denní světlo hraje špatnou roli. A nezklamal sem se. Depresivní podání mne prostě pohltil a jakožto fanoušek sci-fi mě toto spojení velmi příjemně překvapilo. 80% ()
Nádherně zpracovaný temný futuristický psycho město, napínavá atmosféra, přesto se to ale táhlo.. ()
Chlápek zjišťuje, že celý svět kolem něj je jeden velkej podvod a něčí bláznivej sci-fi experiment. ()
Skvostná atmosféra, geniální kulisy, brilantní herecké výkony. Příběh, který zaujme, je logický a má výborné vyústění. Co víc si přát? ()
Zneklidňující verze budoucnosti, které by býval pomohl větší rozpočet, relativní osobitost Proyasovy vize budoucnosti není zase až tak velká, v atmosféře se staví hlavně na tmě a i když je ve Smrtihlavovy zapracováno mnoho výborných myšlenek a příběh je nadmíru zajímavý a originální tak celé Dark City působí nedomyšleným a nuceným dojmem, není to tak komplexní a živé abych to sežral i s navijákem. Jak tady někdo z uživatelů poznamenal tak nejvýstižnější slovo pro Smrtihlava je "kostrbatost". Nemohu však odolat silnému pocitu, že bratří Wachovští čerpali a okoukali mnoho nápadů právě od Proyase. ()
Pokud někdo tvrdí, že tenhle film je mimořádně ponurý, místy až depresivní, pak má pochopitelně pravdu :) V podstatě celý film se odehrává v nikdy nekončící noci za všudypřítomné temnoty, což není vůbec na škodu, jelikož mu to dodává jedinečnou atmosféru. Zhodnotit jej lze jako solidní, temné sci-fi s poměrně originální zápletkou a na tehdejší dobu kvalitním zpracováním. ()
Takové nijaké, asi jsem od režiséra Vrány čekala víc.. ()
Vránu mám možná trošičku raději, ale Dark City s ní má koneckonců společnou, vyjma tvůrce, jen dokonale temnou atmosféru špinavého města. Dark City mi (asi záměrně) unikalo a nyní mi poměrně dost zkreslilo pohled na kultovní Matrix, ano samozřejmě sem slyšel o jistém vykrádání "Smrtihlava", ale takovou dávku "inspirace" jsem tedy nečekal (viz letecký souboj nad městem), Wachovští by mohli Prayasovi líbat zadek (on možná zase Scottovi, Langovi atd, inu tak to chodí). Honem pryč od Matrixu . Dark City je zvláštním, místy pokulhávajícím, leč nakonec velmi dobře fungujícím patvarem mezi noir kriminálou a temným filozofickým scifi, závěrečná katarze je nakonec opravdu očišťující a skvělá. Proyas híří nápady, vizuálně je to podmanivé, správně odporné, chladné a temné, vize odtrženého fiktivního města funguje na výbornou, herci jsou skvělí a do svých rolí se maximálně hodí, do toho se rozezní soundtrack Trevora Jonese a já se znovu rád ponořím do téhle deprese a třeba naleznu tu vytouženou Shell Beach... ()
Dark City tápe na pomezí několika žánrů (SF, art, drama, detektivka, akční). Ani v jednom neboduje naplno a jako miš maš také není dokonalý. Díky vnitřní koherenci příběhu Matrix v miniduelu s ním vítězí, i když je jasné, odkud čerpali Wachovští ispiraci. ()
Film se mi líbil a pochvalných názorů tady je spousta, takže se o něm už rozepisovat nebudu. Jen bych si tu chtěl postesknout nad českým názvem a neb další důkaz kretenismu českých distributorů filmů. ()
Dejte dohromady bandu bledých plešounů v kloboucích a hábitech, noirovou atmosféru, jednu z nejlepších "nelidských" architektur ever, okořeňte to bohatými nápady, koncepty a vizuální nádherou a ještě k tomu přišpendlete hezounkou Jennifer Connelly a voila - můžete servírovat chudšího, avšak daleko daleko temnějšího bráchu Matrixu (který nejeden aspekt sprostě vykrádá, obzvláště pak zdejší závěrečná bitka bije do očí...a to jsem tak dlouho žil s tím, jak ten Matrix není originální). Dark city je povedeným komentářem na tehdejší (a vlastně i dnešní) lidskou společnost jako celek, což je hezky názorně ukázáno už ze začátku na doktůrkovým krysím experimentu (který vpravdě symbolizuje takovou menší verzi...no, nebudu spoilovat). Zároveň film vyzdvihuje v průběhu děje otázku, co je na lidech coby bytostech unikátního a čím se liší od tuzemních strangerů, na což velmi elegantně a nenuceně odpovídá tím, jak portrétuje strangery coby tvory závislé na sobě navzájem, kteří prostě všechno musí dělat v skupinkách, zatímco člověka znázorňuje jako individuála schopného soběstačnosti. Hrubě se to dá chápat tak, že soběstačnost a individualita je mnohem důležitější, než konformita a týmový duch. And let's be honest here, je. Taky se v tom míchaj různá časová období (architektura z třicátých let, kterou projíždí auta z šedesátek, která řídí lidé v hadrech z padesátek). To z počátku působí jako kreativní demence a nesmysl, avšak kdesi v půlce filmu je to krásně vysvětleno a ukazuje se, že je to vskutku velmi chytře a důkladně vymyšleno. Je tedy věčná škoda, že je to taková nuda. Působivá, to nesporně, ale stále nuda. ()
Reklama