Smrtihlav

Neskutečné. Proyas je na ponuré atmosféry machr a tohle podivné město skrývá opravdu depresivní tajemství. Herci jsou skvělí skoro všichni, ale jednoznačně jim kraluje Kiefer Sutherland a jeho doktor je celou dobu hodně nejednoznačný. Jennifer Connelly tady zase působí neuvěřitelně kouzelně. A ano s MATRIXEM si je DARK CITY podobné docela dost. (29.06.2009)

Sice lehce Béčkové, ale i tak velmi zajímavé temné sci-fi které stejně jako Matrix vychází z narušování lidského vnímání reality, resp. přímo odtržení mysli lidí od skutečného světa. Ale zatímco Matrix se více drží kyberpunkového Neuromancera od Williama Gibsona, ve Smrtihlavovi jsem vyloženě viděl paranoidní vize P. K. Dicka s jeho neustálými pochybnostmi o existenci objektivní reality a vidinami o působení "cizích" a "nadpřirozených" vlivů. 7/10 (07.01.2008)

Možno najlepší film 90-tych rokov, geniálny spojením umenia, mainstreamu a braku do kompaktného, fascinujúceho a hypnotického celku. Do prebohato zdobenej metafory. Je ťažké niečo také si vôbec predstaviť. A ak už to vídíme, je ťažké uveriť videnému. Chandlerovská detektívka. Nemecký expresionizmus. Konštruktivistická avantgarda. Absurdné divadlo. Melancholicko-existenciálne obrazy Edwarda Hoppera. Román "Dissipatio H.G." (=Humani Generis) od Guida Morselliho. Tiene v raji od Remarqua. Lo Squartatore di New York od Fulciho. Ľubovoľný film s Veronicou Lake. Niektoré scény majú šancu vstúpiť do filmovej histórie - roztrhanie billboardu s prázdnotou v "zákulisí" ako symbol klamlivosti očividného či dvojminútová sekvencia so sugestívnou premenou robotníckeho tehlového činžiaku na bombastický mramorový veľkoburžoázny palác (s manželmi, ktorí sa pred polnocou bavia o nočných smenách a po polnoci o vyhodení zamestnanca - "To si urobil dobre, drahý"). Žánrovo najnezaraditeľnejší film vôbec. Formálna a obsahová syntéza (takmer) všetkého, čím žila alebo v čo verila či dúfala civilizácia 20.storočia. Čaru tohto temného kryštálu naplneného oslepujúcim svetlom však bude prístupnejší divák, ktorý by radšej do ruky vzal krásny telefón ročník 1949 než najnovší model mobilu. Zabudnite na kolosálny hypercool breakthrough menom Matrix - tam je len niečo, v Dark City je všetko (to, čo bolo, čo je, a - áno, aj to, čo bude). (19.10.2004)

Velice nadějné sci-fi schopné od první sekundy vtáhnout do tajemné atmosféry nočního městečka, u kterého může bystré oko spozorovat jemnou inspiraci Metropolisem, Vránou, či Blade Runnerem. Zpočátku je divák doslova "živ" poutavým prostředím, atmosférou Temného města a objevováním jeho mysteriózních záhad a zákonitostí. Ovšem jak tak stopáž ubíhá, člověk by čekal více vysvětlování, logických spojek, silnější pointu apod. Film rozhodně neobsahuje tak hutný filozofický podtext jako Matrix a nedaří se mu diváka patřičně vybídnout k zamyšlení. Je spíše jen o momentální atmosféře a pocitu z ní. A bohužel o to víc se v něm rýsuje nedostatek v podobě nedostatečně charismatického hlavního hrdiny. 7/10 (26.08.2008)

Fíha, tohle byla jízda. Smíchejte dohromady Metropolis, P. K. Dicka, Burtona, Gilliama, Coeny a třeba i Matrix, přidejte k tomu Proyasovu vyšperkovanou režii a Proyasův hodně, hodně bizarní scénář... A dostanete Dark City. Proč se u nás jmenuje Smrtihlav, těžko říct. Každopádně je to šťavnatá lahůdka pro milovníky žánru, kterou bych nejspíš doporučil Franzi Kafkovi, kdyby se mu náhodou jednou zachtělo vstát z hrobu mrknout na nějaký film. (23.07.2010)