Hrdý Budžes

Včera 27. dubna 2012 jsem byl v divadle. Sem se domníval, že se budu nudit, ale...... Emocionální pocity dostaly takovou ránu, že jsem si několikrát musel čistit brýle, jak jsem byl ubrečenej. Snad stokrát za představení brečíte smíchy, ale v jedné fázi, kdy popisuje svou "Kačenku" - to je její máma - a její poslední cestu do divadla, se velká část návštěvníků rozbrečela žalem - tohle všechno s vámi, n a p r o s t o n o r m á l n ě Barbora Hrzánová udělá. A nepřejte si slyšet její "Cestu krve" a v poslední fázi ji i vidět - síla. Její vyprávění o životě je něco nádherného. Veselé scénky zakončuje smutnou zprávou a smutné zprávy zakončí veselou poznámkou. A v neposlední řadě je tu i její naprostá posedlost nejen Daliborem z věže ale hlavně a to naprosto hlavně zbožňování M i l u š k y V o b o r n í k o v é. Na konci představení doslala Bára krásné barevné fixy a mezi nima byla i Fialová a Orrrranžová - doufám, že je nehodila do kanálu. (28.04.2012)

Na střední škole jsem to moc nepobral, především mi neseděli představitelé rodičů...zdáli se mi příliš mladí a ne úplně dobře hrající. Pak se mi ale naskytla možnost seznámit se s Bárou Hrzánů a vidět toto představení naživo a to přímo z divadelní kabiny mistrů světla a hudby v jednom divadélku, kam Bára často jezdí a cítí se tu jako doma. A byla to prostě pecka. Rodiče konečně ve správném věku a Bára si tam přidávala vlastní vsuvky...např. když se její postava válí ve "sněhu", tak tam sebou práskla ještě navíc se slovy "já si to dám ještě jednou", aniž by to rušilo, prostě to sedlo do role. Posléze jsem viděl i pokračování tohoto kusu, kde už Helenka je starší paní a onemocní vážnou nemocí. To bylo drsný, vážný a tragikomický, ale neuplně špatný, jen ten proncipál Honza Hrušínksý nebyl slyšet ani do první řady, natož k nám do kabiny. (18.01.2021)

Je to pre mňa záhadou. Ako sa takéto dielo podarí a JA som o tom roky nevedela. Ale, áno, samozrejme, už nie sme tak kultúrou prepojení, aby sme my, Slováci, objavili každého znovuzrodeného Cimrmana. Herečku Barboru Hrzánovú som doteraz neevidovala, takže celé divadelné predstavenie ma pekne hlboko posadilo – striedali sa všetky pocity a úsmev niekedy aj zabolel. Výsledok je jedno šťavnaté a správne okorenené one woman show. Neverím, že Helenka nenapísala túto úlohu priamo pre Barboru (podľa mňa je to celé naopak, to Barbora si Helenku vymyslela!) Opäť som si uvedomila, aký je detský pohľad na život úchvatný – bol to taký český Denník Adriana Mola. (13.07.2021)

U záznamů divadelních her pravidelně usínám (s výjimkou Cimrmana samozřejmě), ale sledovat Báru Hrzánovou v Budžesovi je čistá radost. A i když se mi zdá, že jde vlastně spíš než o divadlo o převyprávění knížky, byl jsem (i díky vcelku nápadité realizaci) hodně příjemně překvapen. Ale stejně bych to celé viděl nejraději naživo. (26.06.2005)

Velmi zábavné představení, skoro by se dalo říct one-man-show, protože Barbora Hrzánová je vlastně celý děj. Také skvělé režisérské zpracování dodalo divadle o třech hercích velkou osobitost a rozdílné personality. Přitom ale nedocází ke splývání v guláš, jazyk jako výrazový prostředek vás drží uvnitř příběhu a stejně máte pocit výhledu z vysoké věže. Socialistické téma je už díky naší minulosti vcelku hojným námětem, ale zde je orpavdu dobře uchopené a podané, i cizí člověk by po tomto představení dokázal řícil hlavní psychologické jevy komunistického režimu. Ale hlavně i člověk znalý nemá pocit omšelosti tématu, protože je originálně podáno. Bez rozpaků 5* (22.01.2006)