Kamera:
Jiří LebedaObsahy(1)
Husákovská normalizace očima Helenky Součkové, žákyně 2. třídy ZŠ v Ničíně... Když v roce 1998 poprvé vyšla útlá knížka Ireny Douskové s poněkud tajuplným názvem "Hrdý Budžes", málokdo tušil, jak velké popularity dosáhne. Příběhy Helenky Součkové, žákyně 2. třídy základní školy, trpící hloubavostí a nadváhou a potažmo i nastupující husákovskou normalizací, se odehrávají v tehdejší stranické baště – uranové Příbrami. Bylo proto logické, že právě příbramské divadlo uvedlo Helenčiny příběhy na divadelní scénu. A našlo si, jak se ukázalo, i geniální představitelku hlavní hrdinky. Bára Hrzánová byla za tuto roli v roce 2003 odměněna Cenou Thálie. Česká televize představení zaznamenala ještě v tomto roce a od té doby je s velkým diváckým ohlasem reprízováno dodnes. Základem inscenace je knížka spisovatelky Ireny Douskové, která popisuje – do jisté míry autobiograficky – zážitky osmileté Helenky s husákovskou normalizací. Bára Hrzánová se podle svých slov s postavou Helenky z herecké rodiny snadno ztotožnila. Protože jestliže Irena Dousková vyrůstala v divadle ovládaném příbramskými komunisty, pak malá Bára Hrzánová učinila tutéž zkušenost, ovšem v divadle v Českých Budějovicích. Pokud si chcete s nadhledem a humorem (a možná i s trochou nostalgie) zavzpomínat na dobu před více než třiceti lety, jsou k tomu Helenčiny příhody z počínající normalizace na uranovém maloměstě jako stvořené. (Česká televize)
(viac)Recenzie (280)
Výkon Barbory Hrzánové jest hodný jen a pouze samým superlativům, o tom nemůže být pochyb. I já bych jí na konci představení aplaudoval ve stoje. Ovšem, zde se hodnotí celky, nikoli jednotliví herci. A jako celek pro mě Hrdý Budžes zase tak převratným zázrakem není, dost možná i kvůli subjektivní averzi vůči všemu, co je spojené s dobou, do níž je příběh situován. ()
Bezduchá slátanina využívající některých motivů z éry socialismu. Stejně by se dalo zpracovat i období protektorátu, první republiky nebo c. k. monarchie, všechno mělo své vady na kráse, dnešní dobu nevyjímaje, ale čím dále do minulosti, tím méně lidí by rozumělo narážkám na příslušné reálie a tudíž by je to méně zajímalo. Divadelní hra/film předurčená/ý ke zmizení v propadlišti dějin umění. ()
".........Proč se ta Olga Jeřábková otrávila plynem, když byla vždycky tak hezká, milá, svěží , hebká, žádoucí, veselá? Ale potom jsem slyšela, že jí uštvaly ty svině, tak to museli bejt komunisti nebo Rusáci, protože Rusáci a komunisti jsou svině, akorát se to nesmí řikat".............."já jsem to slovo nikdy před tim neslyšela, ale strašně se mi líbilo, takže když na mě babička zavolala: Helenko, k večeři. Tak jsem jí odpověděla: děkuju, ještě nemám hlad, ty kurvo".................." tělocvik nebyl vůbec vymyšlenej kvůli cvičení, ale kvůli mučení tlustejch a nevohrabanejch dětí a já jsem vobojí. Včera byl na cvičišti sportovní den, protože Vladimír Iljič Lenin měl narozeniny, stoupla jsem si na start a děti volaly: Moby Dick dotoho!".............promiňte, nešlo to jinak. Báro, hluboce se ti klaním. ()
Téměř one woman show Báry Hrzánové. Klobouk dolů, dvě hodiny neustále žvanit a celou dobu držet divákovu pozornost ve střehu je úkol skoro nadlidský. Překvapilo mě, jak je představení občas vulgární, chvíli jsem si nemohl zvyknout. Některé vtípky dobré, některé slabší. Pro mě to zase taková pecka není a záleží na každém jednotlivci, jak ho Hrdý Budžes zaujme. ()
Včera 27. dubna 2012 jsem byl v divadle. Sem se domníval, že se budu nudit, ale...... Emocionální pocity dostaly takovou ránu, že jsem si několikrát musel čistit brýle, jak jsem byl ubrečenej. Snad stokrát za představení brečíte smíchy, ale v jedné fázi, kdy popisuje svou "Kačenku" - to je její máma - a její poslední cestu do divadla, se velká část návštěvníků rozbrečela žalem - tohle všechno s vámi, n a p r o s t o n o r m á l n ě Barbora Hrzánová udělá. A nepřejte si slyšet její "Cestu krve" a v poslední fázi ji i vidět - síla. Její vyprávění o životě je něco nádherného. Veselé scénky zakončuje smutnou zprávou a smutné zprávy zakončí veselou poznámkou. A v neposlední řadě je tu i její naprostá posedlost nejen Daliborem z věže ale hlavně a to naprosto hlavně zbožňování M i l u š k y V o b o r n í k o v é. Na konci představení doslala Bára krásné barevné fixy a mezi nima byla i Fialová a Orrrranžová - doufám, že je nehodila do kanálu. ()
Galéria (8)
Zaujímavosti (6)
- Bára Hrzánová obdržela v roce 2003 za svůj výkon ve hře divadelní cenu Thálie. (kosticka7)
- Zákopský dědeček František nemohl napsat dopis prezidentu Husákovi. Helenka se narodila 20. srpna 1964, byla ve třetí třídě, takže jí bylo maximálně 10 let. Musela se naučit básničku do ledna 1975 a křupal jí sníh pod nohama, když říká, že prezident Husák dědečkovi neodpověděl a už asi neodpoví. Husák byl prezidentem až od 29. května 1975. (Jabo)
- Hra je založena na stejnojmenné autobiografické knize Ireny Douskové. Kniha má i pokračování jménem Oněgin byl Rusák, které se odehrává asi o deset let později. I toto pokračování bylo (relativně úspěšně) zdramatizováno Divadlem v Dlouhé, hlavní roli už téměř dospělé Heleny si zahrála Lenka Veliká. (gjjm)
Reklama