Plynové lampy

Z Boyera šel strach a to se většinou roli nepovede. To je první velké plus. Dalším je parádní herecký výkon Ingrid Bergman. A tím největším samozřejmě zůstává scénář, kde se jedna postava cíleně (a úspěšně) snaží zdeptat tu druhou, protože je zločinecká svině. Akorát mě tam srala mladá Fletcherová. 90% (14.07.2017)

Reziser George Cukor /The Philadelphia Story/ natocil nadherny film- noir, ktory je dostatocne mrazivy a nervydrasajuci aj po vyse 70 rokoch. Film je o mladom pare, ktory sa nastahuje do starsieho domu. Samotny postarsi dom je masakrozne strasidelny, nechcel by som v nom byvat teda. Po istej chvili pohody sa zacnu diat mysteriozne zalezitosti - miznu veci, na pojde sa ozyvaju mysteriozne zvuky. K tomu vsetkemu zacne manzel Gregory /Charles Boyer - Jak Ukrast venusi, Barefooted in the Park/ podozrievat manzelku Paulu Alquist /skvela Ingrid Bergman - Casablanca/ a nicit jej postupne psychoterorom zivot. Pritom pani manzelke zacina hrozit psychicky kolaps - a tu uz konci veskera sranda. Film Gaslight je tak trochu mrazivy psychofryler a tak trochu aj film - noir : temny, drasavy film plny pochmurnosti, temnych charakterov a cynickych dialogov. Gaslight stoji hlavne na genialnych hereckych vykonoch Ingrid Bergman a Charlesa Boyera. Okrem tejto hlavnej dvojice tu hral este aj Joseph Cotten /Obcan Kane/ a otravnu spisovatelku si zahrala Angela Lansburry /neskor si zahrala s Elizabeth Taylor vo filme Cracked Mirror - tusim az roku 1980/. Okrem hereckych vykonov je plusom aj vyborny scenar a zrucna rezia. Ako bola pre mna Cukorova Philadelphia Story len prazdnou hollywoodskou nacackanou konzervackou /za ktoru mimochodom dostal James Stewart Oscara - to tu vsak nepatri/ , ale tuna uz trafil Cukor do cierneho. Tu ide fakt o nadcasovy filmovy kult, kde zub casu prakticky nepracuje. Ako pikoska moze posluzit ten fakt, ze pani Ingrid Bergman stravila isty cas v sanatoriu, kde osobne pozorovala spravanie sa istej pacientky, ktora utrpela silny psychicky sok. Plnym pravom 100 % (27.01.2015)

Vynikající psychothriller z hollywoodské dílny, která nikdy nebyla tak křišťálově nedotknutelná, jak by se na první pohled mohlo zdát. Jedny z nejvýraznějších reminiscencí nalezneme i v domácí Pytlákově schovance, což překvapí nejen v rámci dobové reflexe, ale také v oblasti žánru. Ten se i přes dílčí rušivé elementy rozestupuje v perfektně modelovanou psychologickou hru v podání skvělého Charlese Boyera a Ingrid Bergmanové. Až do morku kostí mrazí z každičkého pohasnutí plynových lamp, těžkých šouravých kroků na půdě a šeptavého hlasu odkudsi. (29.04.2012)

Neobyčejně silný zážitek i při opakovaném vidění. Psychothrillerů o ženách ohrožovaných manžely jsou mraky, ale tento má tak mimořádné herecké výkony, že na něj nezapomenete do smrti. Charles Boyer trýzní Ingrid Bergmanovou tak rafinovaně, že si to ta nebožačka ani neuvědomuje. Když jsou otočeni směrem od sebe, vidíme Boyerovu pravou tvář, ale když se střetnou pohledy, je to úplně jiný člověk. Změna, jaké dosáhl pouhým pohledem, jako když přeblikne semafor. No a když vidíte, jak nehne brvou a metodicky Bergmanové lže, sugeruje jí, že se zbláznila a každé její doutnající podezření típne hned v zárodku protiútokem, působí vlastně sadističtěji, než kdyby ji například zavřel ve sklepě a chodil ji tam mlátit pohrabáčem. Spolu s Psychem absolutní špička žánru. 100% (30.11.2006)

Ingrid Bergman je klasa a já na Plynových lampách jednoduše nenacházím jediné chybky. Strhující příběh se skvělým rozuzlením mě nenechal ani na chvilku vydechnout a ta stylovost z tohoto počinu dolsova dýchá - rok vzniku dělá evidentně svoje. Dvě hodiny tak nakonec utekly jako voda. Mráz běžící po zádech je mi zaručen vždy, když si na Plynové lampy jen vzpomenu. Výsledek? Tento naprosto nepochopitelně opomíjený klenot doporučuji každému - ten se zkrátka nemůže nelíbit :) (A kdo poznal bez čtení titulků Jessicu Fletcherovou, nechť si napíše plus.) (24.04.2012)