Plynové lampy

Vzorce pro dokonalý filmový zločin jsou takřka nevyčerpatelné. Výborný noir, jehož velká síla a kvalita tkví především v tom, že režisér společně s herci dokázal udržet formální stránku příběhu na stejně vysoké (ne-li vyšší) úrovni, jakou bezesporu disponuje i ta obsahová. Takhle deptat a duševně rozkládat svojí ženu, to je chlapi vážně hnus, ale když ono se na to i po těch letech, ze něž se měřítka pro napínavý thriller diametrálně změnily, tak krásně a příjemně kouká... Škoda, že ze stínu divadelní hry vystupuje snímek pouze ve chvílích, kdy jsou na pořadu zamlžené ulice nočního Londýna, a že téměř veškerou gradaci si scénář schoval až do poslední půlhodinky. Jinak Ingrid Bergman hraje utrápenou a schizofrenickou manželku samozřejmě výborně, ale její démonický manžílek Charles Boyer by si toho Oscara zasloužil asi přeci jen trochu více. 80% (29.01.2014)

Výborný psychothriler, který zaujme především svou působivou atmosférou a perfektním výkonem Ingrid Bergman. Na kvalitě také přidává gradující napětí a celková pochmurná syrovost snímku. Zážitek bohužel kazí oprsklá Angela Lansbury, která už tenkrát měla podstoupit plastiku svého opičího ksichtu. 80% (14.03.2011)

"Jako pouhý přelud či duch, existující jen v mysli Vaší ženy, mohu těžko vyvíjet nějakou činnost." Přiznám se, že nesnáším chlapy, kteří deptají své ženy. Avšak nevážím si ani žen, které se nechají deptat a neberou si příklad z Maryši. Nebo alespoň neodejdou. Nicméně tady musím uznat, že "milující" Gregory dělal ze své manželky trubku naprosto prvotřídně a kdybych byl o kousek větší masochista, tak bych si zhasínající plynové lampy užil ještě o něco víc. Takhle jsem pouze nenáviděl Gregoryho a marně jsem přes obrazovku podával Paule předměty, kterými by ho mohla praštit do hlavy. (06.02.2019)

Z Boyera šel strach a to se většinou roli nepovede. To je první velké plus. Dalším je parádní herecký výkon Ingrid Bergman. A tím největším samozřejmě zůstává scénář, kde se jedna postava cíleně (a úspěšně) snaží zdeptat tu druhou, protože je zločinecká svině. Akorát mě tam srala mladá Fletcherová. 90% (14.07.2017)

Reziser George Cukor /The Philadelphia Story/ natocil nadherny film- noir, ktory je dostatocne mrazivy a nervydrasajuci aj po vyse 70 rokoch. Film je o mladom pare, ktory sa nastahuje do starsieho domu. Samotny postarsi dom je masakrozne strasidelny, nechcel by som v nom byvat teda. Po istej chvili pohody sa zacnu diat mysteriozne zalezitosti - miznu veci, na pojde sa ozyvaju mysteriozne zvuky. K tomu vsetkemu zacne manzel Gregory /Charles Boyer - Jak Ukrast venusi, Barefooted in the Park/ podozrievat manzelku Paulu Alquist /skvela Ingrid Bergman - Casablanca/ a nicit jej postupne psychoterorom zivot. Pritom pani manzelke zacina hrozit psychicky kolaps - a tu uz konci veskera sranda. Film Gaslight je tak trochu mrazivy psychofryler a tak trochu aj film - noir : temny, drasavy film plny pochmurnosti, temnych charakterov a cynickych dialogov. Gaslight stoji hlavne na genialnych hereckych vykonoch Ingrid Bergman a Charlesa Boyera. Okrem tejto hlavnej dvojice tu hral este aj Joseph Cotten /Obcan Kane/ a otravnu spisovatelku si zahrala Angela Lansburry /neskor si zahrala s Elizabeth Taylor vo filme Cracked Mirror - tusim az roku 1980/. Okrem hereckych vykonov je plusom aj vyborny scenar a zrucna rezia. Ako bola pre mna Cukorova Philadelphia Story len prazdnou hollywoodskou nacackanou konzervackou /za ktoru mimochodom dostal James Stewart Oscara - to tu vsak nepatri/ , ale tuna uz trafil Cukor do cierneho. Tu ide fakt o nadcasovy filmovy kult, kde zub casu prakticky nepracuje. Ako pikoska moze posluzit ten fakt, ze pani Ingrid Bergman stravila isty cas v sanatoriu, kde osobne pozorovala spravanie sa istej pacientky, ktora utrpela silny psychicky sok. Plnym pravom 100 % (27.01.2015)