Hrát z listu
Impromptu
Réžia:
James LapineScenár:
Sarah KernochanKamera:
Bruno de KeyzerHrajú:
Judy Davis, Hugh Grant, Mandy Patinkin, Bernadette Peters, Julian Sands, Ralph Brown, Georges Corraface, Anton Rodgers, Emma Thompson, Anna Massey (viac)Obsahy(2)
Kdo není milován, je sám i uprostřed davu... Nejprve jí učarovala jeho hudba. A pak on sám, tak jiný než všichni, kteří se jí dosud dvořili a s nimiž žila: křehký, slabý, zranitelný. Nebyla zvyklá, že by musela o přízeň mužů bojovat. A těžko se smiřovala s tím, že se jí některý dokonce vyhýbá a utíká před ní. Nebylo to ovšem tak nepochopitelné. Žena ve své době jedna z nejznámějších na světě, žena oblékající mužský oděv, kouřící dýmku, proslavená svými skandálními romány a ještě skandálnějším sexuálním životem musela jemnému, neduživému skladateli nahánět přímo hrůzu. Možná že nebylo psáno ve hvězdách, že se ti dva mají nakonec sblížit. Spisovatelka George Sandová, vlastním jménem Amandine Lucie Aurore baronka Dudevantová, však nebyla z žen, které se tak snadno vzdávají. Příběh zrodu milostného vztahu mezi slavnou francouzskou spisovatelkou George Sandovou a největším polským hudebním skladatelem Fryderykem Chopinem je zasazen do přelomu první a druhé poloviny třicátých let předminulého století. Popisuje zřídka vídaný zrod vztahu: mužsky se šatící ženu-matku v již značně zralém věku, která dobývá mladého, těžce nemocného muže všemi zbraněmi, jimiž disponuje: na prvním místě jsou to intelekt a ráznost, teprve později i přirozená ženská slabost. Láska dvou uměleckých velikánů, emancipační rozměr revolty nezkrotné baronesy i odvaha, kterou prokázala při dobývání svého budoucího partnera, zaujme silným emocionálním nábojem. V rolích dvou protagonistů této nevšední love story excelují Judy Davisová a Hugh Grant. (Česká televize)
(viac)Recenzie (24)
Zdá se (i když možná jen mně), že jejich vztah byl nerovný jen zdánlivě - pokud snímek věrně zachytil charakteristické povahové rysy každého z nich, museli se báječně doplňovat. Příběh bez oka mrknutí překračuje důmyslné intriky, obchází zažité konvence a přitom zůstává sám sebou a nad věcí ... živoucí a dychtivý jako plamen, čistý a upřímný jako obraz na vodní hladině - a jedinečný a neopakovatelný jako sám život ... přičemž jeho smysl pro humor je velice osobitý a tak nějak pozitivně lehkomyslný. Poctivé 4* ()
Celkom vydarená životopisná romanca s hviezdnym obsadením. Niečo medzi Nothing Hillom a Časom smyslnosti alebo Nothing Hill v Čase smyslnosti. Zápletkou je však vzťah svojráznych umeleckých osobností Frederic Chopina a George Sandovej. Film nedramatizuje a otvorene si uťahuje z manierov doby. Skvelá Emma Thompson ako vojvodkyňa D'Antan či deti hrajúce sa na občanov a veľkú francúzsku revolúciu. Dej je vyplnený rozhovormi o umení, vzťahoch, milostných pletkách a aj na nejakú tú intrigu tiež dôjde. Na druhej strane nejde o frašku, takže sú tu momenty, ktoré sú smrteľne vážne hoci aj sú zhodené následnou scénou. Veď už len extrémne protikladné charaktery hlavných postáv sú prameňom rôznych bláznivých situácií. Produkcia je na veľmi dobrej úrovni a herci dobre zvládli svoje role. 65% ()
Románek mezi George Sand a F. Chopinem. Mno, film měl něco do sebe. Pár vtipných okamžiků, dost romantiky, prostě příjemně zpracovaná historie. Jenom Judy Davis mi přišla dost nevýrazná a Hugh Grant měl svoje skvělý herecký výkony daleko před sebou. Kdo mě nadchnul, to byla Emma Thopson, ta prostě umí, i když dostane jenom menší roličku. ()
Všetko, čo sa odohráva medzi rokmi 1820-1840 je už vopred môjmu srdcu drahé, takže musím zvádzať vnútorný boj, aby som zostal objektívny. Pri Impromptu som žiadny zvláštny boj zvádzať nemusel, boli tam všetky cnosti všetkých filmových profesií (a malými necnosťami sa mi nechce zaoberať). To, že ide o nadpriemernú historickú romantickú komédiu, je snáď zrejmé každému, zvlášť ak si uvedomí, čo znamená v hudbe slovo impromptu a či jeho filmová analógia ho dostatočne vystihuje. Hugh Grant je sladký presne tak, ako to od neho očakávajú jeho obdivovateľky/lia. Judy Davis je fantastická herečka, ale výzorovo ani svojím špecifickým herectvom mi na George Sandovú absolútne nesedí. Niekto zvlášť osvietený usúdil, že predstaviteľku emancipovanej Sandovej nevyhnutne musí hrať žena so živelným a mierne psychopatizujúcim hereckým prejavom. Nevyhnutne nie. Sandová bola ženská ako každá iná, iba občas vytiahla fajku a nohavice, lebo sa narodila o sto rokov skôr ako mala (a zrejme ju to hrozne štvalo). ()
Milostný vztah mezi George Sand a Fryderikem Chopinem zřejmě ještě zůstává v povědomí evropské kulturní veřejnosti; avšak s tím, jak mizí do nenávratna historie předminulého století a její paradigmata, v tomto kontextu zejména poetiky a estetické koncepce, upadá i zájem o život umělců, jejichž díla minimálně v případě Aurory Dudevantové jednoznačně nedokázala překonat černou díru času. Tento film, pokud vím, se poprvé obírá jednou z evropských lásek, jíž tento vztah nepochybně byl a zůstává. Ačkoliv není možné muvit o neúspěchu, je po jeho zhlédnutí zřejmé, že autorům se přes vynaloženou snahu nepodařilo prolomit průměr a prvoplánové ulpívání na dostupných pramenech. Situace hereckých protagonistů (snad s jistou výjimkou Emmy Thompsonové a zejména Judy Davisové, která ztělesnila Sanda) tímto limitem byla vymezena až příliš jednoznačně. Nevychválit ovšem neznamená zatratit. Příběh lásky dvou nesporných velikánů, emancipační rozměr revolty nezkrotné baronesy i způsob a odvaha až neženská, kterou prokázala při dobývání svého budoucího partnera, stigmatizovaného tuberkulózou, jíž dokázal relativně dlouho vzdorovat, zaujmou i dnes. V mezích slušně zpracovaného dokumentu. ()
Galéria (44)
Zaujímavosti (1)
- Scény z venkovského sídla byly natáčeny na zámku Briottières v údolí Loiry u obce Champigné, která je od roku 2016 součástí obce Les Hauts-d'Anjou v departementu Maine-et-Loire. Pro kancelář nakladatele byly použity prostory v pařížské knihovně La bibliothèque Thiers na náměstí Sv. Jiří. (Korsak)
Reklama