Ostrov

Na Baye patřičně rozmáchlé, ale vesměs již jen recykluje dříve předvedené. Dobré tempo a výborné herecké obsazení bohužel nedokáží plně zamaskovat nevyváženost děje, který má sice velmi zajímavých úvodních třicet minut, ale poté se zapomene na hru otázek a odpovědí a jede se již čistě jen na efekt. Nic proti tomu, ale tak nějak se vytratily i ony hrátky s alternativní budoucností, zbyla jen akce... a jak jsem podotkl výše, akce již mnohokrát viděná, takže proto "jenom" tři, i když jsem se vlastně po celou dobu nenudil... (25.06.2006)

... Omlouvám se, ale zamyslel jsem se proč má The Island tak hrozné kritiky a tak nízké tržby. Přitom jde o Bayův další film, který není horší než jeho předchůdci a má obrovský potenciál. V první polovičce filmu předvádí Bay něco na co u něj není nikdo zvyklí. Rozjíždí jízdu, která nemusí být akční jízda bez nutnosti pásu a mozku, ale možná poprvé (a naposledy) film, který se věnuje problémům a ukazuje chyby společnosti. Problematika a celé téma klonování by vydalo na desítky filmů, ale Bay použil to nejzajímavější a filmu daroval jeden velký dar. Potenciál. A jaký!!! Mít v hlavní roli Ewana McGregora, jehož hvězda začíná zářit jako zapalující se motory Bitevního křižníku z Hvězdných válek a Scarlett Johansson, která mě osobně poprvé ukazuje svou krásu v plném rozměru. Poprvé se na tuto slečnu dívám a chápu jeden citát z filmu o její fotce v Maximu:). Celý film je plný výborných hlášek. Např. Víte kdo je Bůh? To je ten co vás ignoruje, když k němu mluvíte se zavřenýma očima a sepnutými dlaněmi. Steve Buscemi není ve filmu jak je jeho zvykem příliš dlouho, ale stihne toho nakecat opravdu dost. Sean Bean jako vynálezce klonové technologie, který se chce stát "Bohem" je hodně uvěřitelný a temný. Bayův styl je však velmi patrný a jeho slavné přelety konečně získávají důvod a údernost. Proč se tu zabývám vizuální stránko vždyť každý Baye zná a ví , že zde je jeho síla.Celkový future styl je perfektní a v první půlce filmu není snad nikdo kdo by dokonalosti stylizace a barevné krásy nepodlehl. Všechno se rychle začne měnit a druhá polovička filmu odehrávající se převážně v LA roku 2019 je malinko slabší. Jedna honička připomíná lehce dvojku Mizerů (ano, scéna s padajícími počítačovými autíčky se vrací). Zde však film trochu ztrácí dech a hlavně padající R-ko je docela příliš(až uvidíte pochopíte). Konec je čistě Bayův(on snad jiné neumí) a uzavírá velmi dobrý film, který by se měl stát hitem letošního léta, ale bohužel nestal. Velká škoda, ale kdo za to může? Možná kritici, kteří Baye už pár let nenávidí a určitě diváci. Ti možná začínají více než komiksy číst filmové recenze a uvědomují se, že nejvyšší slast na světě není třetí coca-cola a čtvrtý MEGA popcorn. PS: všiml si nějaký znalec sci-fi podobnosti s filmem Loganův běh? (26.08.2005)

Že se film skládá ze dvou různých částí jsem víceméně věděl, přesto mě přechod z filosofičtější první poloviny do akce poněkud zarazil. První část není sice kdovíjak dokonalá, je ovšem celistvá s dobře podaným nápadem, vizuální stránka je tu ještě střízlivá a slouží vývoji příběhu. Ten sice není zas tak originální, místy člověk vzpomíná na Sexmisi, místy na Minority Report, v akčních sekvencích se připomíná Matrix (i když Bayův styl je jiný) a mohli bychom jmenovat dále, přece jen však nutí k zamyšlení. Ale jak se duo gerojů vymaní z podzemního zajetí a je tlakem okolností nuceno proměnit se na křížence Spidermana s Jamesem Bondem, končí veškerá legrace, soudruzi. Rázem tu máme starého "dobrého" Baye a řítíme se na vlně psychedelické kamery a epileptických střihů přes vrcholy mrakodrapů (honičky na létajících motorkách jak ze SW VI), mezi svodidly dálnic až k bolavému konci, kdy poznáme dobré od zlého, dozvíme se ža tytyty to se nedělá a pak si můžeme vydechnout v poklidné zátoce závěrečných titulků. Jen je přitom nutno nevystupovat, neměnit směr, neptat se hele, proč dělají tohle a ne tamhleto, proč ten jim pomáhá (typicky politicky korektní černá postava dosud nemilosrdného pronásledovatele se mění ve spasitele míru na Zemi), proč proboha vrtulník podlétává pod padající písmeno, proč policii nevadí, že jí dvakrát někdo vyfoukne dva podezřelé, proč na "produkty" nečekají na nejpravděpodobnějším místě, proč - ale, ono o to tu nakonec asi nejde, komu se tenhle styl líbí, bude hýkat blahem, komu ne, ten si stejně pustí třeba Gattacu. Proto taky asi nemá smysl srovnávat film třeba s Minority Report, kde alespoň pro mne byla akce zdrojem napětí a ne bolavých očí. (15.10.2005)

[na konci malý SPOILER]Prvních pětačtyřicet minut zaujme především velmi zajímavě se rozvíjející atmosféra, postupně však začíná rozjetý potenciál filmu upadat a další děj už se více jak na slibný rozvoj zaměřuje na honění, akci, akci a honění, k tomu ještě předvádění toho, jak by mohla vypadat případná budoucnost lidstva, kterou už jsme však mohli vidět tolikrát, že ani kreativní mysl tvůrců, v oblasti "budoucí technologie" moc nezaujme. [S]Happy Endy mi sice nijak nevadí, ale tohle bylo sladké jak med s nuttelou[S]. Škoda, škoda, že to nepokračovalo v podobném duchu jako na začátku, ale dneska chtěj holt lidi akci, tak co...a v Bayově režiji bych snad ani nic jiného čekat nemohl. (13.11.2009)

Mám rada originálnu "bayovskú" zábavu zahŕňajúcu tie najbombastickejšie explózie a výbuchy od úvodných titulkov až po tie záverečné. Zanietení fanúšikovia Michaela Baya však museli byť prinajmenšom trocha sklamaní, pretože Bay si začal spytovať svedomie a uvedomil si, že k uspokojeniu radového diváka nestačí iba strhujúca forma opradená špičkovou akčnosťou. Je skvelé, že sa Bay odklonil od starých zaužívaných praktík a doprial mi čas na spoznanie ústredných hrdinov, aby som si ich mohla obľúbiť a následne im držať palce. Prvá polovica filmu ma nestrhla očakávanou akčnosťou, no žasla som nad obsahovou dôveryhodnosťou, čo sa na priemerné scenáristické pomery Michaela Baya naozaj cení. Logické chyby sa, samozrejme, našli, no druhá polovica filmu disponujúca návratom "starého dobrého Baya" ich dokonale prekrýva. Ostrov je neobvyklým režisérskym počinom, no milovníci "bayovskej" akcie si aj tak prídu na svoje, tentoraz obohatení neočakávanou obsahovou svižnosťou. (22.12.2007)