Videodrome

David Cronenberg je odjakživa jiný režisér a ukazuje věci odlišným způsobem než ostatní. Jeho vize a nápady, které se projevují efekty působícími velmi reálně, jsou jednou fantastické, aby podruhé byly spíše odpornými. tato nevyváženost je i ve Videodromu, který se věnuje studii nejen lidské touhy po uspokojení, rozkoši, ale také samotnému kultu VHS nebo spíše televizního vysílání obecně. Některé scény nebo náznaky mi trochu připomínají pozdější dílo Cronenberga ExistenZ, které se však dokázalo ponořit do paranoie a chápání reality ještě hlouběji a děsivěji. Videodrom je pokus, který svým paranoidním způsobem reaguje na televizi a její obrovskou rozšířenost a možná i všechny záporné (i zdravotní) vlivy na lidstvo, ale také ukazuje člověka samotného, kterému je představen svět, po kterém začne toužit a on ho prostě musí chtít. Chtěl bych vědět, jak Cronenberg udělal tu scénu s tuším televizí a vlnami na ní ... (05.10.2008)

K některým filmům musí člověk zkrátka dozrát. Když jsem před lety Videodrom sledoval, nevěděl jsem si s ním rady, provokovala mě jeho sexuální agresivita a fakticky jsem ho emočně zavrhnul. Mezitím jsem se stačil seznámit s následnou Cronenbergovou tvorbou, mám na mysli především eXistenZ, který mě naopak nadchl a který je logickým vyústěním Cronenbergových úvah o směřování společnosti. Když jsem se k Videodromu vrátil, neváhal jsem mu přidat 2 hvězdičky, což je u mě jev nevídaný. Režisér při natáčení vyšel především z intelektuálních polemik o negativním vlivu televize na lidskou psychiku. Intelektuálové televiznímu vysílání vyčítali především nedemokratičnost, tedy fakt, že televizní obsah divák jen konzumuje a nechá se otravovat a manipulovat škvárem, když by si zajisté při možnosti volby vybral něco hodnotného. Kdyby tak věděli, kam se vývoj za pár desítek let posune a že si intelektuálové zas tak moc nepomůžou. Zároveň v téže době byla hodně aktuální sexuální revoluce a nejrůznější formy fetišismu a sexuálních praktik se propíraly od A do Z. No a do třetice tu máme Cronenbergův trvalý zájem o biotechnologie a bioetiku. Smícháno dohromady, vznikl provokativní temný Videodrom. Je fakt, že Cronenberg později pracoval s většími rozpočty a i to řemeslo se u něj ještě vypilovalo, ale ani tak neodolám a naservíruju mu 4 hvězdičky a 70 % celkového dojmu. (12.11.2020)

Brucho vagína, pištoľ ruka, obrazovka plná vnútorností. Bičíky. Pálenie cigarety o prsník. Maznanie sa s obrazovkou. Blikajúca helma. Famme Fatale v červenom. James Woods behajúci z jedného miesta na druhé. Škrtenie. Snuff. Televízia. VHS kazety. Aj statické aj tie čo sa hýbu a vzdychajú. Sekty a organizácie ovládajúce mysle. Bizarnosť. Prapodivná dcéra. A James Woods zase raz behajúci z jednej časti mesta na druhú. Skvelé zúžitkovanie všetkého čo dovtedy Cronenberg nakrútil. Film o ktorom sa dá diskutovať s rovnakou radosťou ako sa to robí s ranným Lars Trierom. Vie to znechutiť v rovnakej miere, v akej to vie aj pobaviť. Takmer na plný počet. (07.12.2021)

Na tenhle bizár je jakýkoliv můj komentář krátký, takže se tu nebudu ztrapňovat nějakými rádoby zasvěcenými rozbory díla, Videodrome je fakt divočina. Na psychedelické úchylárničky a nechuťárničky se každopádně dycinky rád podívám. Cronenberg se mimochodem docela dobře trefil v předpovědi vytváření virtuální reality všemožnými masmédii, i když ta naše současná virtuální realita je přece jen poněkud normálnější. Trefný byl i jeho postřeh, že "Severní Amerika je pořád měkčí a zbytek světa začíná být tvrdý... Vstupujeme do divošské éry... Budeme muset být přímočaří a silní, máme-li přežít..." No, jestli to takhle viděl už v roce 1983, tak by mě zajímalo, co říká dnešní situaci. Navíc Amerika je tvrdá pořád dost, i Rusko, zato změkčilá Evropa je bohužel na odpis... Kromě výborného Woodse jsem strašně moc rád viděl v pořádné herecké akci i Debbie Harry, jednu z mých zpěvaček nejoblíbenějších. A celý konec jsem si stále pobrukoval její "Oooh warm and soft, in the flash...". (22.04.2017)

James Woods ztvárnil Maxe, ředitele malé televizní stanice vysílající hlavně erotické a násilné programy. Max se zaštiťuje tím, že lidem dává to, co skutečně chtějí, a díky tomu mohou diváci ventilovat své niterné tužby bezpečným způsobem; ve skutečnosti mu však jde hlavně o vlastní výdělek a moc. Paralely se současnými mediálními molochy a vlastníky sociálních sítí postavených na zneužívání slabostí lidského mozku tedy snad ani nelze nevidět. (10.12.2022)