Zkoušky z dospělosti

Další stupidní seriál od Adamce. O mladých nadějných, který jsem vždycky nenáviděla. Třída narvaná k prasknutí bezva spolužákama. Jeden super nesympatický klaďas Žalud, z kterýho Vám naskáče kopřivka. Slizoun Čenský, který hrál ve všech tehdejších sračkách, vyjímečně v záporné roli. To vše podbarveno, tklivou Štaidlovou písní už nevím jakou, protože jsou jako vejce vejci (21.05.2014)

Málokdy se mi stává, že nějakému seriálu tohoto typu dám nižší hodnocení, než je zdejší průměr. Nostalgie spolu se zalíbením v nejrůznějších věcech, které jiným připadají bizarní, zkrátka dělají svoje. Jenže tady jde opravdu o velice slabý seriál, ve kterém dojde k zápletce vlastně až ve čtvrtém dílu (což je u šestidílného seriálu, kdy se v posledním díle už vlastně nic nestane, docela na zamyšlenou). Studenti tvoří dost nesympatický kolektiv, scénář je opravdu vaření z vody a z celkového zpracování také čiší buď amatérismus anebo skutečně málo času a rozpočtu. Přitom Jiří Adamec mnohokrát v jiných dílech ukázal, že umí. Množství scén, ze kterých je divákovi trapně (např. vnitřní monolog hodné učitelky Balzerové na konci), je značné, rozporuplná je i hudba od Ladislava Štaidla. Kdo by si ale zasloužil zcela najisto doživotní práci v uranových dolech, je zvukař. Kdybych na svůj mobil natočil šeptací dialog uprostřed rozšštěkaného psího útulku, nemohlo by to dopadnout hůř než v tomto seriálu. Nelituji času, který jsem seriálu věnoval, s klidným svědomím ho mohu doporučit podobným nostalgikům, ale v hodnocení se snažím být objektivní. (18.11.2021)

Kladem jsou některé z dialogů a hereckých výkonů, jenž i v rámci tohoto díla -(nikoliv špatného, ovšem ani zcela vrcholného)- bohatě postačují, aby dnešní seriálové opusy strčily do kapsy.(Osvědčení Hlaváčová, Menšík, plus tentokrát výteční Zounar s Trojanem) Co je ale hlavní, pokud jde o volbu představitelek studentek, těžce mi zde tvůrci kápli do noty. Bartůňková je otevřená sexuální výzva v kostce, Bartošová má ty svoje zádumčivé studánky o hloubce Mariánského příkopu a Ljuba Krbová, to je hotová óda na miláčka s předzvěstí jedněch z nejhezčích koziček ever. Tahle třída byla zkrátka výjimečný ročník a závidím tomu, kdo jej měl možnost sklízet a následně chutnat, natož se jím opíjet do němoty. 60% (09.11.2018)

"Všimněte si studenti, že když člověk lže, je to vidět na jeho fyziognomii." Madurídu již mám nějaké to desetiletí za sebou, hudba Ládi Štaidla mě nikdy nepřiváděla do extáze a kalhotky mé první školní lásky již dávno ztratily původní barvu, ale trocha nostalgie ve mně přesto je. Zejména ve chvílích, kdy ve třídě bylo hrobové ticho, protože nikdo nechtěl rozčílit doběla svého nejlepšího přítele - soudruha kantora. Na tohle mohou současní učitelé vzpomínat jen se slzou v oku. A abych nezapomněl, tak ten seriál je celkem o ničem. (22.06.2018)

Socialistický seriál, při jehož sledování se mi vždycky ztopoří aura a všechny čakry. Něco tak trapného a blbého jsem snad ještě neviděl. Čenský hraje závodně tenis za Tělovýchovnou Jednotu Transporta Chrudim a je na to jaksepatří pyšný, zajišťuje mu to obdiv u vrstevnic. Poznámka na okraj: fajnšmekři na filmovou trapnost jistě ocení, že při tenisovém zápase byl Čečenský dablován kaskadérem, zblízka záběr na něj, jak se připravuje na podání a pak záběry zeshora na hru, kde zády ke kameře hraje tenisový kaskadér v Čenského teplákové bundě, musíte uznat, že je to mazané. Co tu máme dál - někdo tu jako argument na podporu tohoto veledíla zmiňoval pěkné Krbové prsa, to ano, ale vždy s nevkusně zařízlou podprdou a navíc to byla taková divná svazácká lama. Antonín Navrátil se své role pitomce Žaluda s fixací na dalekohled zhostil na výbornou, líbilo se mi třeba, jak balil třídní krasavici a to tím způsobem, že jí pozval na procházku po rozkopaném městě a zatímco skákali ve výkopech, tak se jí snažil zalichotit řečmi o tom, že podle něj je Chrudim daleko lepší než Chomutov, odkud se sem přistěhoval. Pak je tu ještě třídní básnířka hnusná jak prdel, avantgardní pizda, rebelující, přehrávající, mizerně zahraná (nemůže například normálně sníst zmrzlinu, musí jí bagrovat jak neandrtálec), Pešek Juřička, holka s jebákem “Pani profesorko, já jsem se vás jenom na něco chtěla zeptat, proč vy jste taková… taková… (jaká?)…já ani nevim jak bych to řekla, prostě… taková hrozně správná?“, Vránová + Teplý => rodina v hmotné nouzi („já jsem dokonce byla prodat i krev, jenomže oni teď za ní dávaj bonboniéru.“), pod obrazem soudruha prezidenta Gustáva Husáka soudružka učitelka Balzerová rozdá maturitní otázky:“…dvě žákyně píší téma číslo čtyři, to je ‚brigádnická činnost členů SSM na naší škole‘...“, Trojan senior v instalatérském plášti v přestrojení za primáře.... ÁÁÁÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚ (vyju). Ovšem soundtrack, ten je velmi pěkný: K maturitě fůra starostí, miluji tě křičím radostí, mozek znova vnímat přestává, kantorova slůvka laskavá ou, ou, ou. Flinta v žitě, průšvih konečná, miluji tě vzpoura zbytečná. U všech všady, znám ty rady vážení, o tom co se v mládí naučíš. Spím jak špalek dál jsem dalek zmoudření, jež se mění v úctu k papučím. A tak zvon,zvon,zvon, zvon posledního zvonění, přeci zvon zvon, zvon, zvon v tuto chvíli pramení. K maturitě léty dotlačen, miluji tě,píšu do mračen. Žralok v botě, víno nakyslé, o životě vím už taky své ou,ou,ou. V naivitě džín či ve froté, miluji tě brácho živote, s kůží zdravou,projdu vřavou zkoušení, všechny o tom záhy přesvědčím, něčím budu navzdor trudům vážení, i když nevím stále ještě čím, i když nevím stále ještě čím. Ó jééé... (14.05.2012)