Zkoušky z dospělosti

Tenhle seriál ve mně vyvolává docela protichůdné pocity. Jedna část mého já mi říká, že je to totální kravina, která by mě za normálních okolností hodně nudila. Druhé části mého já se ale tenhle seriál nějakým zvláštním způsobem líbí. A když se tyhle mé pocity skloubí dohromady, tak mi z toho vznikne, že tento seriál je nudná a strojená blbost, která mě ale dokázala zaujmout aspoň do té míry, že jsem chtěl dobrovolně vidět všechny díly a byl jsem zvědavý, jak osudy jednotlivých hrdinů dopadnou. Takže ve výsledku tenhle seriál vnímám jen jako zajímavý náhled do prostředí studentů maturitního ročníku jednoho maloměstského gymnázia v dobách socialismu. Ovšem ten náhled je podán docela odpudivou formou, která je táhlá, mnohdy nudná, a neustálé rozebírání pocitů a pohnutek některých postav je zde příliš dlouhé a mnohdy zbytečné. Do toho se zde najdou i některé odpudivé postavy (obzvlášť Hejkalka mi lezla na nervy), ale i postavy příjemné (pan Menšík, pan Bartoška, a nebo i pan Ladislav Pešek, který se ale objevuje jen v jednom díle a pouze na pár minut). Hudba od Ladislava Štaidla mi nijak nevadila, naopak se mi i docela líbila. Celkově tedy tento seriál vnímám jako hodně zvláštní, ale svým způsobem zajímavé dílo, a uděluji mu lepší dvě hvězdy. (17.02.2013)

Když pominu nostalgii, tak musím dát jen lepší dvě hvězdičky. Připomíná to nastavované bývalé televizní inscenace - a vlastně se jedná o jediný příběh, příběh Hvězdáře, jehož maminka je neustále bez peněz, které jí neposílá její manžel, jenž zůstal v Chomutově. Takže se to vlastně neúměrně táhne, i když to trvá jen šest dílů. Snad to mělo mít nějaký výchovný cíl a dnešní slátaniny se tomu ani rovnat nemohou, jenže... Jak daleko je z Chrudimi do Chomutova, aby si tam dva kluci vyjeli na mopedech? (16.09.2019)

Nebyt te zapletky s penezi a slusne vyvinuteho poprsi svazacky Ljuby Krbove, ani na chvili bych ten serial nebral vazne. Maximalni scenaristicka i rezijni topornost, neuveritelnost jakekoliv postavy, nechtena usmevnost nekterych hlasek. Voice-overy jednotlivych protagonistu jsou fakt k zesileni. Lada Staidl a jeho Muzikoterapie III spolehlive kandiduje do cela zebricku nejhorsich ceskych alb vsech dob. Tolik jen obecne, o neumetelstvi vsech tvurcu by se daly napsat stohy. Jestli nekdo prozil takove studium na gymplu, uprimne ho lituju. A jestli jeho nejkrasnejsi spoluzacka dosahovala kvalit Miliny, tak je politovani o to uprimnejsi. (07.06.2011)

"Všimněte si studenti, že když člověk lže, je to vidět na jeho fyziognomii." Madurídu již mám nějaké to desetiletí za sebou, hudba Ládi Štaidla mě nikdy nepřiváděla do extáze a kalhotky mé první školní lásky již dávno ztratily původní barvu, ale trocha nostalgie ve mně přesto je. Zejména ve chvílích, kdy ve třídě bylo hrobové ticho, protože nikdo nechtěl rozčílit doběla svého nejlepšího přítele - soudruha kantora. Na tohle mohou současní učitelé vzpomínat jen se slzou v oku. A abych nezapomněl, tak ten seriál je celkem o ničem. (22.06.2018)

Díky za připomenutí, jak to tady za normalizace vypadalo, kdo patřil ke společenské elitě (automechanik, řezník, primář), jaká funkce stačila do posudku na vysokou školu a jak nepokrytě bujel materialismus i v rozvinuté socialistické společnosti. A díky i za řadu podnětných mouder: "Hezký holky nemusí studovat, to je pro ty zajímavý." nebo "Holka, dyť ty nic nevíš o životě. No, copak ňákýho chlapa bude zajímat, žes byla předsedkyně?". (11.01.2020)