Karate Kid

Avildsen rozumie outsiderom a vie ich príbeh poňať tak, aby im rozumel každý. Karate Kid spája starú múdrosť z východu a odhodlanie zo západu v jeden celok, aký je pripravený zlomiť každú prekážku. Vraví sa, že polovičný úspech tkvie vo výbere záporákov. Tu sa zoznamujeme hneď s dvomi, ktorí si každým pohľadom pýtajú dva-tri pohlavky, teda pokiaľ sú pevne zviazaní. Priateľský soundtrack a záverečný turnaj už len dotvárajú príjemný feeling osemdesiatok. (17.01.2016)

“Throwback Thursday #10” - Karate Kid se stal i přes svou pohádkovost jedním z kultovních filmů 80. let. Film jsem viděl až do dneška pouze jednou, a to kdysi dávno v tv a pamatoval jsem si jen některé scény. Film natočil John G. Avildsen, režisér Rockyho a v životních rolích Daniela se objevil Ralph Macchio a mentora Miyagiho Pat Morita. Jde o jeden z klasických příběhů o otlounkánkovi, který bojuje o respekt a o dívku svých snů se zlými douchebagy vedenými místním karate šampionem Johnnym. Film má celkem přestřelenou stopáž a dnes už legendární závěrečný čapí skok, kterým Danny porazí Johnnyho na karate turnaji. Závěr filmu asi mohl Avildsen vyřešit méně zkratkovitě, takhle snímek končí doslova na turnaji. Film byl ve své době komerční megahit, i díky kterému zažívalo karate mimo území Japonska obrovský boom. Zároveň šlo o první roli Elizabeth Shue, které film otevřel dveře do dalších projektů. To Ralph Macchio asi netušil, že Karate Kid bude navždy jeho největší úspěch, ke kterému se už nikdy jiným projektem ani nepřiblíží. Shlédnuto na Netflixu. 3* (21.01.2022)

Režisér John G. Avildsen natočil dvě věci, které se pro mně staly jistým kultem. Určitě je to Rocky a potom určitě Karate Kid. Stejně tak Rocky a stejně tak Karate Kid se staly filmy mého dětsví a když jsem byl malý, tak mi tyto dva filmy běželi téměř nonstop na VHS. Karate Kid mně baví i teď po několika letech od prvního zhlednutí. Hlavni hrdina Daniel byl zhruba ve věku, ve kterém jsem teď já, takže to je jedním z důvodů, proč mně to bere i teď. Sice je v názvu slovo karate, ale že by se předvádělo nějaké skvělé souboje s uchvacující choreografií, to vůbec! Sympaťák Ralph Macchio mně přesvědčil možná tak jeho výkon, ale co se týče bojového umění, tak to je ubohé. Během závarečného turnaje jsme sice měli možnost vidět něco málo z karate, ale i tak to bylo nic moc. Zaujala mně technika tréninku pod vedením borce pana Miagiho, kterého skvěle ztvránil Pat Morita. A aby se bylo na co dívat, tak nám v obsazení nesměla chybět krásná Elisabeth Shue. Pro mně osobně je tento film kultovní a nostalgickou záležitostí! (12.04.2008)

Tím, že jsem na to koukal po druhé, dost těžce utrpěly mé dětské vzpomínky. Už úvodní bitku sem si zpětně a zpomaleně projížděl, abych odhalil tajemství záhadného monoklu. Průběh výcviku a randění zase pomalu zvedalo laťku. I když nejlepší obranou je útěk (viz. Život Briana). Docela udiví nekuřáctví u všech postav, Cigarety by víznamně podpořili efektivitu útěku. No a když už nás celým filmem provází hlášky o obranném umění, bylo by asi mnohem efektnější v závěru odstoupit a ukázat tak, že to celý nebyly jen hloupé plky. Herzky se na to kouká a 3* si to zaslouží. Ještě sem si vzpoměl na scénu, kdy spěchá za matkou pečící narozeninový dort a skončil na párty se svou holkou ? (25.07.2009)

„Na Okinave všetci dobre ovládajú dve veci. Rybárčenie – a karate.“ Kto tvrdí, že vyrastal na 80. rokoch a nepozná Daniela-sana, bonsaje, natieranie plotu, „bocianí postoj“ a láskavého pána Miyagiho (na Oscara nominovaný Pat Morita), mal by si dať štyri kliky. 23-ročný rebel Ralph Macchio (Môj bratranec Vinny), trpezlivosť, tvrdá robota, atletika, estetika, poučovanie a light akcia o tom, že karate je v srdci a hlave, nikdy nie v svaloch. Snímka má kvalitou ďaleko k Avildsenovmu Rockymu (1976), ktorého tínedžerskou verziou je. Kino Považan NMnV 1994 (12.01.2005)