Oko 2

Oproti prvnimu dilu zde doslo k zmene zanru, coz samozrejme neni samo o sobe spatne, problem vsak je, ze byl film prezentovan jako horor, ovsem az na par ulekovych okamziku (mimochodem o dost slabsich nez v jednicce) s nim nema moc spolecneho. Tudiz na tomto poli Oko 2 selhava, jako samostatny a na jednicce nezavisly mysteriozni thriller by ale vubec nebyl spatny. Chtelo by to ale oprostit se od toho castecneho fusovani do hororu a snimek takto neoznacovat. Co se tyce formalnich prvku, opet vynika zvukova stranka. (11.06.2006)

Niekedy mávam pocit, že anglické titulky k ázijským filmom často zabíjajú polovicu významu dialógov, a ich český preklad zabíja polovicu druhú. Za druhé, opakujúce sa scény typu "S kým to mluvíte?", postavené len a len na tom, že hrdinka ducha vidí a nikto iný nie, sú síce otravné, no divák ich toleruje s tým, že ich berie ako "zoznamovanie" hrdinky so svojim "darom", ako akúsi predohru k duchárskemu peklu, ktoré sa ešte len rozbehne... a film zrazu skončí. Na druhej strane, párkrát dostanete príjemnú zimomriavkovú facku - a tým nemyslím obyčajné rýchle nájazdy kamery na ducha, podporené mohutným zvukovým doprovodom, ale predovšetkým tých pár vzácnych momentov, ktoré dokážu šokovať (príkladom za všetky je "Slečno, kolik je hodin?"). Ani jeden z nich sa však svojou intenzitou nevyrovná vrcholným okamihom prvého dielu (a že ich ten mal...), vďaka ktorým ma zalieval studený pot nielen počas sledovania filmu, ale aj rok po jeho zhliadnutí pri čítaní komentárov, ktoré mi konkrétne scény pripomenuli. (04.06.2006)

Ono to akosi netreba veľmi spájať s prvým filmom, pretože okrem toho, že hlavná hrdinka vidí prízraky ( a nieje to kvôli nejakej očnej operácii ), tak si tieto dva filmy niesu podobné takmer v ničom. Akurát tak v tom, že vedia postrašiť diváka. V tomto prípade o čosi menšou intenzitou, ale aj tak sa vám pár scén vryje do pamäti. (19.01.2011)

Wang Mun po prvním Oku už asi transplantaci rohovek nedostala, takže tentokrát sledujeme příběh mladé módní novinářky Joey, která je tak trochu nevyrovnaná, takže lítá po obchodech, kde nakupuje spoustu blbin jen aby utratila spoustu peněz a nakonec se pokusila o sebevraždu ve svém hotelovém pokoji. Duchy začne vídat hned poté, takže už nastupuje jenom schéma známé z prvního Oka, kdy občas duch bafne, občas někde stojí a hlavně čím se příběh dostává dál tím se vyskakování duchů stupňuje. Rozdíl je ale hlavně v tom, že Joey si brzo uvědomí, že jsou to duchové a taky má několikrát příležitost kouknout o co jim vlastně jde, což je docela zajímavá věc a hlavně je tato nová motivace duchů jasně odlišná od předchozího dílu. Na diváka teda čeká pár bafacích šoků za hlasitého zvuku bez nějaké snahy o něco originálnějšího, stejně jako v prvním dílu, ale kvalitou se to tolik neliší. Hlavním tahounem je tedy zajímavý těhotenský námět a pár zajímavých scén s tím spojených jako třeba útok úchyla nebo scéna ve výtahu. Většinu postav a hereckých výkonů člověk nemusí moc řešit, protože největší důraz padá na Qi Shu a ta hraje docela slušně, i když nevím jestli je to tím, že nevěděla jak to zahrát a tak byla občas zmatená, nebo jestli to bylo tím, že to zahrála tak dobře protože její postava byla celou dobu zmatená a hrozně nevyrovnaná :). Příběh postupuje přímočaře dopředu a sice se objeví občas nějaká lehčí hloupost jako chování Joey a ty skokanské kousky na konci, ale překvapivě zábavně se na to kouká a dokonce by to fungovalo i jako nevtíravý a nenásilný protipotratový film. :) (25.10.2010)

No...dle mě je Oko II. psycho od začátku až do konce, ale... Bratři Pangovi nám podávají obdobný příběh jako v jedničce, opět je zde celá ta "duchovní" dimenze příběhu, která mi ale tentokrát přišla poněkud mdlá a špatně podaná a v některých okamžicích je příběh nechutný. Ne strašidelný nebo hutný, prostě opravdu zbytečně nechutný. Proto "jen" 80%. (28.02.2005)