Réžia:
Maria ProcházkováScenár:
Maria ProcházkováKamera:
Martin ŠtěpánekHudba:
Jan P. MuchowHrajú:
Oldřich Kaiser, Jana Krausová, Jiří Lábus, Vlasta Žehrová, Kristýna Leichtová, Petra Nesvačilová, Ludmila Šafářová, David Máj, Kristina Kloubková (viac)Obsahy(1)
Už jste ho potkali: bydlí v přízemním bytě, celý den sedí v okně nebo postává na chodníku před ním. Trenky, tílko, cigareta v ruce. Oslovuje kolemjdoucí, překvapuje, baví, občas i dojme. Když do jeho ulice vstoupí Dáma, věci se začnou měnit. Ale žraloka v hlavě nezastaví. Příběh, který by se mohl zdát i vám. Film se natáčel v dubnu a v květnu 2004 v Praze na Letné, v bytě Oldřicha Kaisera. Celý film se odehrává v malém přízemním bytě a na ulici před jeho oknem, nalezení přesného místa natáčení bylo tedy pro vznik filmu stěžejní. Z počátku se zdálo, že se nepodaří najít odpovídající lokaci, až se jako ideální ukázal byt představitele hlavní role Oldřicha Kaisera. Ten nakonec souhlasil a zapůjčil svůj byt filmařům na dobu natáčení. "Byla to poměrně neobvyklá situace, trochu záměrně jsme ji tedy zdůraznili v naší tiskové zprávě. To ale byla chyba", říká producent filmu Vratislav Šlajer. Krátce poté, co se v tisku objevila informace o natáčení, začali se kolem motat zvědavci. Totální katastrofa ovšem nastala, když byla v denním tisku uveřejněna přesná adresa natáčení a bytu O. Kaisera. Natáčení pak muselo být dokonce na čas přerušeno. "Je to opravdu peklo", řekla tehdy režisérka Maria Procházková, "denně se tady objeví cca 30 až 40 lidí, fotí si našeho hlavního herce i nás, nedá se vůbec pracovat." Oldřich Kaiser to tehdy komentoval: "Zájem fanoušků mě samozřejmě těší, ale tohle je moc, stačí, že tu mám teď dva měsíce filmaře, představa, že bych se musel po natáčení ještě pořád starat o návštěvy, mě děsí. Byt prodám." Natáčení bylo nakonec úspěšně dokončeno a O. Kaiser byt poté skutečně opustil. Dokončovací práce filmu proběhly už naštěstí bez problémů. Film se natáčel na širokoúhlý formát, používaly se tři různé kamery. Ve filmu bude celá řada obrazových triků - od klasických kamerových až po ty digitální. Některých si ale divák ani nevšimne, protože jsou přímo podřízeny ději. Část filmu bude upravena digitálně v počítači a posléze opět "vypálena" do negativu 35mm. "Žralok ale není film plný velkolepých efektů a vybuchujících aut, je to jednoduchý příběh. Ale určitě je to film do kina, velmi vizuální - zkrátka bude na co koukat." říká producent "Největším "efektem" filmu je ale jednoznačně Oldřich Kaiser", směje se.
Žralok v hlavě by měl být pozitivní, zábavný a dojemný film. "Na testovacích projekcích postava, kterou hraje pan Kaiser, diváky dojala a rozesmála. Mám radost, tohle je přesně, co jsme chtěli - působivý emotivní film, který diváky potěší." říká režisérka. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (87)
Velice zvláštní film. Na začatku mě moc nebavil, ale celkové hodnocení dávám vysoké, hlavně kvůli tomu, že u nás se o podobné experimenty moc režisérů nepokouší. Plno skvělých nápadů, výborná animace s hudbou a v neposlední řadě Oldřich Kaiser, který zahrál roli nemocného, osamělého člověka opravdu skvěle. Role snad napsaná přímo pro něj. ()
Experimentální film je bez nějakého většího příběhu, děj se soustředí jen kolem postaršího pána, který žije sám a opájí se sladkým nicneděláním, až mu z toho začne hrabat. Nutno uznat, že O. Kaiser tuhle roli zahrál výborně. Takže 3* za něj, příjemnou audiovizuální stránku a zájímavý námět(za který bych dal víc, kdyby byl lépe proveden). ()
Před lety jsem měl podobného souseda. Neby sice tak výřečný, spíš samotářsky uzavřený, ale obliba ve smetí a rozvíjející se nemoc byly stejné. Když umřel, z jeho malého bytu vyvezli 10 těch obrovských kontejnerů odpadu a cca 4 ještě z chodby a sklepa. Pán byl pokročilý sběratel:-) Film oproti realitě byl vtipnější a určitě nedotažený, což je trochu škoda, protože lepší závěr by si jistě zasloužil. ()
Nechceš kachničku? Pojďte si vzít kachničku:-) Pivo je lepší než léky, člověk po něm usne ani neví jak a nebolí ho aspoň hlava:-) Velice pozoruhodný, nápaditý a působivý film, výborný především po vizuální stránce, špatný nebyl ale ani po zvukové a obrazové stránce, i kamera Martina Štěpánka byla velice dobrá. Hlavní punc tomuto filmu však dal výborný výkon Oldřicha Kaisera (mimochodem točilo se v jeho skutečném bytě, kde před časem sám bydlel) v roli osamělého a nemocného člověka-podivína, jakých denně vídáme desítky, ale ne každý si s někým takovým pokecá, většinou se jim člověk vyhne..Můžou však oni za to? Také jednoho takového znám, říkáme mu Otík, nosí krátké kalhoty na kšandy, které stále šponuje, každé ráno stepuje na zastávce a prosí o cigarety, když je dostane, tak tisíckrát děkuje a klaní se...Nikdy nevíš... ()
Zajímavý a hodně netradiční film. Nemá vlastně děj jako takový, spíše je složen z výjevů. Ač je snímek docela smutný, některé situace ho odlehčují (viz kachničky). Ano, takových lidí, jako je hlavní hrdina, najdeme rozhodně více. A když dám, jak se říká ruku na srdce, taky je ignoruju, ale ani navenek, ani sám pro sebe se jim nesměji, protože vím, že tak jednou můžu skončit i já sám. Myslím, že role Kaiserovi sedla přímo na tělo a hlavně jsem mu ji věřil. Dále animace a hra barev a zvuků film příjemně zpestřovaly. Závěr zůstal otevřený a myslím, že paní režisérka odvedla slušnou a na debut docela odvážnou práci. ()
Galéria (8)
Zaujímavosti (4)
- Režisérka Maria Procházková později vzpomínala na svou nervozitu na začátku natáčení: "Nejhorší byl první den. Přijdete mezi třicet dospělých lidí, polovina z nich je starši než vy, devadesát procent z nich jsou chlapi a teď vás mají brát vážně. Říkala jsem si: 'Co si to vůbec dovoluju? Dělám něco, co má rozpočet v milionech, a přitom sama nevím, jak takový milion vypadá. Jsou tu lidé, kteří berou naprosto vážně něco, co jsem si vymyslela doma u stolu...' Nejvíc jsem se samozřejmě bála, že Oldřich Kaiser udělá dva tři fórky, kterýma mě zadupe do země, a já se složím, ale on to naštěstí vycítil, takže mě ze svých legrácek striktně vynechával. Navíc mi ohromně pomohl před prvním záběrem. Když jsem něco opakovala už potřetí, tak mě vzal kolem ramen a řekl mi: 'Maruško, vono to bude dobrý,' což bylo tak uklidňující! To byla možná vůbec nejdůležitější věta celého natáčení, byť byla jenom chlácholivá, protože měl pravdu - ono to bylo dobrý." (NIRO)
- Producent Vratislav Šlajer řekl o obsazení Oldřicha Kaisera do hlavní role: "Bylo to klíčové pro umělecký i divácký úspěch filmu. Nebylo pochyb o tom, že Maria dokáže obrazy, které napsala do scénáře, působivě převést na plátno, ale zásadní bylo dát hlavní postavě tvář. Potřebovali jsme herce, kterému diváci uvěří a kterého budou mít rádi od první chvíle. Scénář nevznikal s představou Oldřicha Kaisera, ale velmi brzy bylo jasné, že to nemůže být nikdo jiný. Herců jako on je na světě málo - je to hvězda evropského formátu. Pouště jsem film ve Francii zahraničním agentům a Kaiser všechny okouzlil. Ženám se podlamovala kolena, jen když viděly jeho fotky, muži se přidali po projekci. Byl to úspěch, film fungoval na cizince stejně dobře jako na české publikum." (NIRO)
- Na počesť postavy, ktorú vo filme hral Oldřich Kaiser, sa na dome, kde sa natáčalo, odhalila busta s cigarou. (Raccoon.city)
Reklama