Dobrý ročník

Asi bych se měla k těm 3* nějak postavit, ale ona už to přede mnou udělala Jeanne: že vysvětlila, proč se jí film nelíbí a já to vidím podobně, jen ne tak přísně. Podobný typ filmu už tu byl mockrát - karierista si pod vlivem kouzla nového prostředí srovná žebříček hodnot -, ale to by tak nevadilo, konec konců mám to i ráda, ale klišé se vloudilo i do režie, pod kterou být podepsán nějaký elév, tak v pohodě, ale Ridley Scott? Kde jsou jeho akcenty a permanentní udržování zvědavosti? Hezky se na to kouká, vlažně se to poslouchá a co dál? Nakonec i obsazení Russella Crowea není vzhledem k vývoji jeho postavy fér - když už coby psí čumák vypadá na vděk za misku teplého mléka. K německým dojákům na Nově či Primě o tom, jak chtěl pracháč postavit v Toskánsku fabriku a místní majolenka mu to "rozmluvila", Dobrý ročník skutečně nemá daleko. Závidím vám nadšeným, závidím, chtěla bych být taky. (12.03.2007)

Slovo "dobrý" bych v názvu změnil na slovo "vynikající" a toto slovo bych pak přiřadil ke všemu co souvisí s tímto filmem. Docela i chápu premiéru v prosinci, přijdete ze zimy do kina a z kina odejte s hřejivým vnitřním pocitem, který překoná Vaše vnější i vnitřní mrazy na delší dobu. Postava Maxe je naprosto skvěle napsaná a Russell jí přenesl moc dobře na plátno a tak se zase po dlouhé době stalo to, že hlavní hrdina mě byl neskutečně blízký. Jinak před slovo "hrají" může POMO klidně přidat slovo "dobře" a před slovo "režie" slovo dobrá . Bude stylový a ještě to bude pravda. O krásných záběrech na Provence se raději nebudu moc zmiňovat a kameranovi koupím za jeho práci nějaký dobrý ročník . Marion Cotillard je stejně tak krásná žena, jako dobrá herečka , no a ten její zadeček to je taky dobrej ročník . Jo a víte jaký soundtrack k tomuto filmu?? No jasně, že dobrý . Takže pomalu, abych dopsal komentář dopil sklenku červeného vína zajedl to sýrem a připravil si foťák, mapu a auto vydal se na výlet do Provence ! (13.12.2006)

Já dřív Russella moc nemusel. Ani moc nevim proč, asi kvůli jednomu filmu s nim, co se mi moc nelíbil. Nicméně je to skvělý herec, jehož role kdysi bývaly zcela nezapomenutelné a absolutně nechápu, jak jsem se mohl Dobrému ročníku vyhýbat, když mi byl doporučován ze všech stran. Tak neuvěřitelně precizní feel good film jsem už totiž hodně dlouho neviděl. Mnohokrát jsem zíral, jak geniálně se Ridleymu Scottovi povedlo zachytit určité situace, které by v jiných filmech vypadaly úplně obyčejně a nezajímavě (tenisový duel, fuck Lance Armstrong, nedobrovolné koupání a spousta dalších!) a mnohokrát jsem zase smál díky výbornému vtipu, které jsou vhodně dávkovány a nepamatuji se, že bych kvůli něčemu obrátil oči v sloup (což dělám pravidelně u hodně filmů). Co dodat, všichni filmoví fajnšmekři už tuhle pecku viděli a já osobně jí uvidím ještě mnohokrát. Tenhle flák má všecko, vybraný soundtrack, skvostné prosluněné záběry Provance a nádhernou Marion Cotillard. A Crowovi sežerete zkrátka úplně všecko...100% (03.12.2015)

Snad jen vyjma několika kamerových obletů a typicky volených filtrů není vůbec poznat, že toto dílko režíroval vizuální mág Ridley. O to větší je pak překvapení, že ať se zaměříme na cokoliv, vše v tomto snímku funguje fantasticky. Scott natočil odpočinkovou, lehkou a nesmírně šarmantní oddychovku, která potěší nejen milovníky francouzského venkova, teplých letních večerů, večeří při svíčkách či zaryté vinaře. Jednoduchý příběh se stokrát ohraným poselstvím je podán s takovou dávkou nostalgie, přirozenosti a lehkosti, až se tomu věřit nechce. Jde to věru i bez těžkotonážních vizuálů. Dialogy jsou naprosto výtečné a spousta scén je doslova jako z pohádky, čemuž pomáhá i nádherná a do detailu propracovaná výprava. I zde si dává Scott záležet na každé maličkosti a to především co se "backgroundu" týče (např. scéna kdy Crowe sedí u bazénu, čte dopis a kolem něj poletuje lehounké chmýří a prach). Doslova film od srdce. Jako oddychovka naprosto bezchybné. Dostatečně lehké a hravé na pobavení, avšak zároveň dostatečně inteligentní a vášnivé na to, aby to člověka neurazilo svou jednoduchostí. (12.10.2006)

Předem jsem rád, že A Good Year není jen o víně. V době, kdy si dát osm škopků s kamarády z mokré čtvrti je nemilosrdně postaveno jako barbarský protipól k vypití pár lahvinek bílého ve společnosti distingovaných přátel, co si pak myslí, že jejich stolice je voňavější a kdy se, především ve vyšší střední vrstvě, vyrojilo spoustu samozvaných someliérů, co v červeném víně poznají buket přezrálé skořice, sběr na jižním svahu hnojeném kuním trusem a cukrovku majitele vinice, aby si k němu vzápětí objednali colu, začínám být na cokoliv s vinnou tématikou krapet alergický. Ridley nijak nevybočuje z klasických schémat romantických filmů o napravených cynicích, chválit ho za malebné obrazy z Provence je zbytečné, když dobře víme, že pod jeho patronací by vypadaly dobře i scenérie hnědouhelných dolů a tak za co hlavně zaslouží pochvalu, je to, jak z jeho snímku sálá nenucený optimismus a pobídka k užívání si prostých chvil života. Poválejte si jako degustátor Dobrý ročník chvíli na patře a pak ho buď vyplivněte a nebo si jej nechte kolem srdce projít až do žaludku. Záleží jen na vás.. (22.08.2011)