Dobrý ročník

Nejnepitelnějí víno v Provence, nabroušený vztah Angličanů a Francouzů, filmové ‚framy‘, které by se daly okamžitě rámovat, všechna žánrová klišé v takové kupě, až je to příjemné, sympatické vtipkování, příjemné tempo, napravený cynik a modré oči jednoho z nejkrásnějších andělů, kterého teď Francie má. Ridley Scott je pravý anglický gentleman… (24.09.2008)

Slovo "dobrý" bych v názvu změnil na slovo "vynikající" a toto slovo bych pak přiřadil ke všemu co souvisí s tímto filmem. Docela i chápu premiéru v prosinci, přijdete ze zimy do kina a z kina odejte s hřejivým vnitřním pocitem, který překoná Vaše vnější i vnitřní mrazy na delší dobu. Postava Maxe je naprosto skvěle napsaná a Russell jí přenesl moc dobře na plátno a tak se zase po dlouhé době stalo to, že hlavní hrdina mě byl neskutečně blízký. Jinak před slovo "hrají" může POMO klidně přidat slovo "dobře" a před slovo "režie" slovo dobrá . Bude stylový a ještě to bude pravda. O krásných záběrech na Provence se raději nebudu moc zmiňovat a kameranovi koupím za jeho práci nějaký dobrý ročník . Marion Cotillard je stejně tak krásná žena, jako dobrá herečka , no a ten její zadeček to je taky dobrej ročník . Jo a víte jaký soundtrack k tomuto filmu?? No jasně, že dobrý . Takže pomalu, abych dopsal komentář dopil sklenku červeného vína zajedl to sýrem a připravil si foťák, mapu a auto vydal se na výlet do Provence ! (13.12.2006)

Je pravda, že jsem na začátku k Dobrému ročníku přivoněl značně podezíravě. Velká jména u obsahem tak komorního filmu dělají dobrotu jen žřídkakdy. Navíc ten námět... Že on ten zavilý kapitalista nakonec prohlédne a uvědomí si, v čem spočívá skutečné štěstí, říkal jsem si s náramě ošklivým cynickým úšklebkem. Přesto si mě film po chvilce začal získávat a někdy v půlce jsem si najednou uvědomil, že se skoro proti své vůli velice příjemně bavím, i když se na plátně v zásadě nic neděje. Režisér, který ještě nedávno definoval filmový chaos svým Černým jestřábem, totiž nyní nesmírně zručně propůjčuje Dobrému ročníku unylou opojnost filozofie spjaté s pěstováním a pitím vína: formálně i příběhově jde o absolutně poklidný, navýsost odlehčený, velice odpočinkový a pozitivní filmový zážitek. Co na tom, že jste ten příběh už xkrát slyšeli a jeho moralitu odhadnete pět minut po úvodních titulcích? Nechte Ridleyho ať vám dokáže, že i cesta může být cíl. 80% P.S.: Za scénu, při které hraje píseň "How Can I Be Sure Of You" bych nejradši přidal pátou hvězdu, ale to by asi nebylo fér :-) Tak ji jenom tak připomínám... (24.10.2009)

Ridley Scott pořádně utáhnul uzdu svému jinak znamenitému vizuálnímu talentu a natočil příjemně lechtivý a hřejivý příběh z jižní Francie, kde arogantní obchodník zdědí honosnou venkovskou usedlost. Trefně napsaná postava kariéristy Maxe se mi dostala pod kůži a nebál bych se příliš toho, že někdo, milující svůj uspěchaný život, může přehodnotit svoje stávající materialistické hodnoty (stejně ho nejvíce těší to, jak ho všichni kolem nenávidí) a přivonět ke světu jinému, malému, pomalému. Scott umně balancuje na vrtkavé hraně kýče, letmo klouže po komediálním povrchu, i když mohl více tlačit na teplé záběry vinic, stejně jako více přitlačit při výběru scenáristy. Skvostný Crowe zase cynicky vykreslil dnešního ziskuchtivého obchodníka, vedlejší postavy nejsou jen doplňujícími standardními figurkami (a místy to vypadá jako by s nimi Scott skutečně sousedil) a krásná Marion Cotillard moc dobře ví, jak zamrkat na diváka. U sušené levandule pod oknem odpuzující škorpiony jsem se příjemně bavil!! (21.02.2007)

Snad jen vyjma několika kamerových obletů a typicky volených filtrů není vůbec poznat, že toto dílko režíroval vizuální mág Ridley. O to větší je pak překvapení, že ať se zaměříme na cokoliv, vše v tomto snímku funguje fantasticky. Scott natočil odpočinkovou, lehkou a nesmírně šarmantní oddychovku, která potěší nejen milovníky francouzského venkova, teplých letních večerů, večeří při svíčkách či zaryté vinaře. Jednoduchý příběh se stokrát ohraným poselstvím je podán s takovou dávkou nostalgie, přirozenosti a lehkosti, až se tomu věřit nechce. Jde to věru i bez těžkotonážních vizuálů. Dialogy jsou naprosto výtečné a spousta scén je doslova jako z pohádky, čemuž pomáhá i nádherná a do detailu propracovaná výprava. I zde si dává Scott záležet na každé maličkosti a to především co se "backgroundu" týče (např. scéna kdy Crowe sedí u bazénu, čte dopis a kolem něj poletuje lehounké chmýří a prach). Doslova film od srdce. Jako oddychovka naprosto bezchybné. Dostatečně lehké a hravé na pobavení, avšak zároveň dostatečně inteligentní a vášnivé na to, aby to člověka neurazilo svou jednoduchostí. (12.10.2006)