Sin City - mesto hriechu

Předlohu bohužel neznám, ale jelikož je Sin City vlastně doslovně převedený komiks na filmové plátno, snad to tak moc nevadí. Vizuálně moc zajímavé, naštěstí černobílé pojetí zmírňovalo krutost některých scén, herecké výkony výborné a k mému překvapení mě zaujal i příběh. Postava Elijaha Wooda byla pro mne osobně naprosto dokonalá. (16.08.2005)

"Zabijáky mám rád. Můžete je klidnė zmasit a nemáte výčitky." Sin City má styl, kterej mi moc chutná. Ta černobílá forma s barevnejma detailama je prostě dokonalá. A násilí jsem si užíval, protože bylo braný s dostatečným nadhledem. Prostě chlapi byli drsní, holky byly krásný a tolik báječnejch postav se jen tak nevidí. Bavil mě zejména Hartigan, Dwight, Nancy, Gail a nejlepší byl Marv. Ten mi byl sympatickej hlavně tím, že byl skoro tak hezkej jako já. Jen byl o něco odolnější kulkám, pěstem a elektrice, ale já potrénuju a pak si to rozdáme. O Nancy? Dobře. Kdo prohraje dostane Gail, Becky, Wendy a koule žlutýho bastarda. (02.12.2021)

První dojmy fanouška comicsové předlohy? Rozhodně zajímavé. Není to žádná bomba, která by vás uvedla do transu, ale vidět zfilmované políčko po políčku příběhy, které člověk miluje až za hrob, je zkrátka magické. Neumím si ale dost dobře představit, jak může snímek působit na někoho, kdo neměl s geniálním comicsem tu čest se setkat. U něj se dozajista vytrácí to kouzlo oživení oblíbených postav, jejich hlášek a mnohdy šílených činů, které kupodivu působí velmi sugestivně na papíře i na plátně. (11.06.2005)

SIN CITY je první věrnou konverzí komiksu jakožto popartového žánru na stříbrné plátno. Narozdíl od drtivé věštiny zepizovaných filmových narativů, které si půjčily příběh a určité typické znaky komiksu, podřizuje Rodriguez "jazyk" (stylizaci narace) původní platformě, pro kterou byly příběhy vytvářeny. Zřejmě lví podíl na sugestivitě a přesvědčivosti filmu má autor předlohy Frank Miller, díky němuž SIN CITY skutečně působí jako rozpohybované stripy jeho noir rapsódie. K tomu si přičtěme nezvyklý podíl popisných monologů a skutečně labužnickou práci s barvou a máme na pitevním stole formálně nejdokonalejší remake, jaký jsme kdy mohli vidět. A obsahově? Funguje to, světe zboř se! Bezútěšný svět kriminálníků, pasáků a zjizvených lidí má patřičný magnetismus a ač jsou příběhy zpravidla hodně čitelné a poznamenané nelogičnostmi, které komiks netrápí, udržuje si SIN CITY neskutečně intenzivní atmosféru, mísící v sobě noir drsnost a naturalismus, hraničící se sadismem. Psychologie stav funguje a všichni tři hlavní představitelé odevzdávají maximum, každý pod svém, každý bezchybně. Trochu mě mrzí určitá samoúčelnost, kterou je stižen Marvův příběh... chybí tam prostě silný poetický moment typu pomsty Valkýr či Hartiganova řešení patové situace. Ale popravdě, chyby vyorávám pracně. Skutečně jsem se občas ptal, k čemu to všechno je, k čemu to směřuje... ale to je irelevatní otázka. Jen a jen k filmu samotnému. Ke zralé a drsné poetice, která nemá konkurenci... Svým zvrhlým způsobem je SIN CITY karikaturou dnešního světa a úsměv při jeho černém humoru má tendence mrznout na rtech. Požitek z postmoderní dekadence, to je Město hříchu! (23.07.2005)

Vynikající zážitek. Podmanivá komiksová stylizace, skvělé postavy a enormně zábavný děj. Skoro každou minutu zde někdo padne mrtvej k zemi, takže na scénu neustále musí přícházet další a další charaktery, což kupodivu nepřináší potíž spojenou s nutností stále někoho představovat, ale právě naopak kulervoucí tempo. Nechápu, proč jsem film tak dlouho odkládal. 9/10 (06.06.2009)