Sin City - mesto hriechu

Konečně!!! Konečně jsem si udělal "ten správný čas - tj. vyhnal veškeré nežádoucí elementy z baráku, udělal tmu a otočil knoflíkem VOLUME doprava" a užil si dvě hodiny komiksové nadsazené zábavy. Víc jsem od toho nechtěl a nebyl jsem zklamán. Nechtěl jsem přemýšlet - Sin City jsem vnímal jako zábavu a nezkoumal to ani z technického, ani logického hlediska, nešťoural jsem, jen jsem vnímal pohyblivý obraz před sebou a drsný zvuk všude kolem mě... a bylo mi fajn :-) Nadsázka jak má být (22.10.2005)

První dojmy fanouška comicsové předlohy? Rozhodně zajímavé. Není to žádná bomba, která by vás uvedla do transu, ale vidět zfilmované políčko po políčku příběhy, které člověk miluje až za hrob, je zkrátka magické. Neumím si ale dost dobře představit, jak může snímek působit na někoho, kdo neměl s geniálním comicsem tu čest se setkat. U něj se dozajista vytrácí to kouzlo oživení oblíbených postav, jejich hlášek a mnohdy šílených činů, které kupodivu působí velmi sugestivně na papíře i na plátně. (11.06.2005)

Bruce Willis poprvé pronáší to svoje: ,,DRSNEJ ZPŮSOB, JAK UKONČIT PARŤÁCTVÍ", a já vím, že TOHLE je můj film! (což za chvíli stvrdí nejen vytuhlej ožrala M.Rourke, kterej přestože spadl do trní,stejně donutí mluvit každýho, a taky ......). NEE!!! To je zbytečný! Nemá smysl tady vypisovat role, který mě bavily, nemá cenu vypichovat scény, který něčím zaujaly, protože milovníci komiksů tady najdou všechno a ještě se to hejbe! Masky, kamera, střih, ble ble ble .... proč to zbytečně rozpitvávat, když stačí napsat - originální a neskutečně fantastické! Pro mě to byla (a ještě bude) pastva pro oči a pro uši. Už dlouho jsem se takhle nebavil. A VY? KOUKÁM, ŽE MÁTE OPRAVDU FAJNOVEJ KABÁT! (12.01.2006)

Komiks znám jenom z ukázek, které byly u filmových recenzí, takže co se týče obsahu, nemůžu srovnávat. Co se týče vizuálního stylu, tak ten je v tomhle filmu brilantní a je tím jediným, co ho u mě udržuje v nadprůměrném hodnocení. Protože opravdu je hodně komiksový, hodně originální a hodně povedený. Stejně tak casting. Ale co mně nesedělo a hlavně se mě ani trochu nedotklo, je příběh. Nejenom třeba jeho brutalita, která mi obvykle ve filmech přijde buď nechutná nebo nadsazená, ale tady jsem měla pocit naprosté odtažitosti, prostě to se mnou nehlo, jenom jsem se tak dívala a říkala si "proč?". A ještě jedním pocitem na mě příběh působil - neuvěřitelně nudně. Děj se vleče, mě moc nebavil, je takový útržkový... Prostě tohle opravdu není můj šálek čaje. (12.08.2005)

Rodriguez to dokázal. Stručnější hodnocení, které by zároveň bylo výstižné, asi není. Ale jak už to tak bývá, there's so much to tell...;) Pokusím se zdržet nadšených výlevů a výjevů, jsem prostě další z davu Millerových přívrženců a černobílý comics, to je moje. A tohle je jeho průzračně čisté převedení z papírových stránek na plátno. Možná až moc čisté - snaha sledovat comicsový sled rámečků občas vede ke střihu, který nejde označit jinak než nevhodný a rušivý. Obzvlášť patrné je to v první scéně s Carlou Gugino. Naštěstí se to už nikde neopakuje tak výrazně;) Jo a jsou tu samozřejmě drobné odlišnosti...Marvův zapalovač místo prášků, pro únosnost stopáže nutné (drobné) vynechávky, a především slečna Becky. Řeknu vám, když slyším ctnostnou Rory Gilmorovou říkat "I don't do group jobs," neubráním se úsměvu. A to jsme už u obsazení. Co říct...Benicio je king, Mickey krapet menší (těšil jsem se na závěrečný ďábelský výsměch, ale právě tady došlo k té menší změně oproti comicsu), Dwight Owen je zkrátka Clive McCarthy a dámy...oh my, tady může něco namítat snad jen Jiří Hromada. Sin City je nabité skvělými herci, od těch nejhlavnějších po ty nejepizodnější role, gratulace především Elijahu Woodovi, který schytal tu nejcharakternější postavu svojí kariéry. Ta síla, ten výraz, ta názorová konzistence:) No nic, zpátky na zem. Hudba se snaží navodit atmosféru noir filmů, je kdesi vzadu, pěkně skličující a nepříjemná, nicméně to s trailerem a Cells byl pěknej podraz:P I na tomhle poli je to takřka bez výhrad. A i když se najdou trochu slabší místa, kde se nepovedl střih, kde zvuk zní dutě a kulisy vypadají lacině, pokaždé když na to přijde a uslyším "That's okay, Marv, you can call me Goldie," naskočí mi husí kůže a po zádech přeběhne mráz. A stejně tak je tomu při Dwightově epilogu "always...and never". Až tenhle týpek bude zachraňovat femme fatale Angelinu Jolie před sadistickým manželem, bude to možná ještě větší žvanec než první film z Města Hříchu, který ode mě dostane 90%. (09.06.2006)