Sin City - mesto hriechu

Po geniálním komiksu, po neuvěřitelných zprávách o obsazení, po geniálních trailerech přichází GENIÁLNÍ film. Ano Robert Rodriguez to dokázal a Frank Miller to dokázal dokonce podruhé a já jsem jim neskonale vděčný. Je to totiž opravdu skvělá podívaná vizuelně i příběhově. Nechápu proč všichni říkají a píšou že se jedná o tři povídky když jsou jasně čtyři, všichni totiž jaksi zapomínají na tu uplně první ZÁKAZNÍK MÁ VŽDYCKY PRAVDU pak už následují zmiňované tři další (plus suprová improvizace s koncem filmu :-). Druhá povídka THE HARD GOODBYE je podána ve zběsilém tempu a sice se budu opakovat ale Mickey Rourke opravdu JE Marv!!!!!!! Kdo se vám ale také nesmazatelně zapíše do paměti je Elijah Wood, protože Kevina zvládl na jedničku a vypadá opravdu znepokojujícně nebezpečně. Rutger Hauer nepředvede nic extra ale rozhodně nešidí. VELKÁ TLUSTÁ ZABIJAČKA se mi taky moc líbila a moc nechápu proč ji všichni okolo tak stíraj. Clive Owen mi příde docela uspokojivě "Dwightovský" a Benicio Del Toro je super ostatně jako v každé jeho roli. Koho ale musím těžce pochválit je Devon Aoki, které přiznám se jsem se trochu obával, ale také nezklamala a zbavila se svého Rychle a Zběsile image a Miho je na světě. Jinak Brittany Murphy se mi také moc líbila a přišla mi mnohem víc sexy než Jessica Alba. A konečně poslední TEN ŽLUTEJ PARCHANT, ten žlutej parchant je opravdu žlutej a opravdu parchant. Bruce Willis je přesnej a role zkrachovalejch detektivů mu prostě neoddiskutovatelně seděj. Jessica Alba dobrý přesně jak v komiksu a je moc hezká a tancovat umí (a navíc je taková milá). Kdo mě mile překvapil svojí přítomností byl Michael Madsen pro kterého mám tak nějak slabost. No a bonbónek v TOM ŽLUTYM PARCHANTOVI je když se Hartigan probojovává na farmu a je tam záběr na Kevina jak si čte :-) Nemohu jinak než doporučit a určitě si na to zajdu i do kina. Ale co je hlavní Sin City mě neuspokojilo pouze jako filmového diváka ale i jako fanouška mého oblíbeného komiksu a to není málo. (21.04.2005)

Šel jsem do toho s tím, že mě Sin City asi moc nechytne, ale výsledek předčil mé očekávání (v záporném slova smyslu). Přitom to, když nepočítám úplně úvodní scénu s Harnettem, nezačalo špatně. Příslib spousty známých herců, stylový vizuál a z něho vyplívající slušně temná a prohnilá atmosféra. Ale postupně mě ti drsní, nesmrtelní chlapící a děvy začali unavovat a nudit. A když jsem si konečně našel někoho komu bych mohl alespoň trochu fandit (Elijah Wood ve velmi zajímavé roli), tak příjde obézní macho, co nemá nic lepšího na práci než brečet, že mu žádná ženská nikdy nechtěla dát (jo pardon, zapomněl jsem na tu blondýnu :-) ) a odrovná ho. A aby toho nebylo málo, tak cca půl hodiny před koncem přeskočí záběr na nemocniční lůžko a koho pak to nevidím? Starého známého, o kterém jsem si naivně myslel, že už mě už těmi svými kecy o svém stáří nadobro přestal štvát a ono ne. Pak už to byla totální ubohost, každou další minutou horší a horší, až jsem se musel ovládat, abych to nevypnul, jak moc se zvyšovalo moje utrpení. A tak jediným přínosem filmu je pro mě zjištění, jak moc jsem asi náročný divák ve srovnání s jinými, kterým stačí ke štěstí právě takový typ snímku, a to mi dělá ukrutnou radost. (05.09.2011)

Hned první povídka představuje vrchol celé hříšné epopeje. Marv sbírá drsné body, stylizace a obrázky pasují výtečně a sem tam se urodí hodně dobrá hláška. Jenže to co se za černobílým pozlátkem skrývá by zasloužilo pohlavek. Sin City je ukázkovým příkladem nezvládnuté adaptace – žádné emoce, žádná snaha vyjádřit pohnutky postav filmovou řečí. Rodriguez se topí v nekonečných monolozích svých postav, které neustále žvaní, neustále vysvětlují, co se jim honí hlavou a jakou mají zrovna náladu (až je to někdy k smíchu, třeba když se Hartigan zmoženě opře o strom, zakašle si do ruky a uvidí ve dlani krev, což provází zhruba slovy „je mi blbě a kašlu krev“ – asi aby stíhali i pomalejší diváci :-)_______ Kulantně řečeno, tupé. Nekonečný a nekontrolovaný vodopád slov přebíjí všechno a titul nejužvaněnějšího filmu posledních deseti let Sin City suverénně vyrvává z pařátů nedávného Closer. Hlášek ubývá, dynamika vyprávění prakticky neexistuje a dokonce chybí pořádná hudba (!). Většinu času zní jen fádní podkres, takže o audiovizuální nářez z traileru nezavadíte ani koutkem oka (ukázka tak teprve teď naplno prokazuje svou genialitu a zároveň lživost). S přibývajícími minutami geniální bonmoty („Nespláchls“) definitivně mizí a přicházejí velké rozpaky z hereckých výkonů. Sešla se nám tu opravdu rozmanitá společnost: Od skvělých drtičů (Rourke, Willis) a pohodově obsazených postav (Stahl, Dawson, King) se přes rozpaky (Wood, Duncan) dostaneme až k toporným výstupům (Owen, Del Toro) nebo rovnou směšnému přehrávání (Bledel, Murphy a hlavně Jessica Alba: Nic proti její postavě, ale líp hraje i Honza Čenský)________ Výsledek zklame. Neživotná, statická, chladná a hlavně děsivě neinvenční, až otrocká adaptace, jejíž autoři zapomněli, že to co trhá koule na stránkách comicsu nemůže v prakticky stejné podobě cupovat varlata filmovým divákům. Nuda. Nic víc. V posledních čtyřech dnech jsem viděl sedm filmů a jen jeden ve mně zanechal méně než Sin City: Šlo o thajskou Tropickou nemoc, z níž jsem po dvaceti minutách odešel. :-) Ale dost remcání. Sin City není vyloženě špatný film. Jen nezáživný průměr, po němž nezbyde nic víc než vzpomínka na přísliby traileru a z comicsu obšlehnuté vizuály. A blahé paměti pravdivé tvrzení Ondřeje Vosmíka, jenž v recenzi Cinemy na Spy Kids poznamenal, že Rodriguez je dobrý řemeslník, ale bídný vypravěč. Nikdy předtím to neplatilo víc. P.S: Tímto samozřejmě nepochybují o tom, že příznivci stylových, jakkoliv naprosto tupých obrázků, a “tarantinovského hypeu” si cestu pro svých pět hvězdiček najdou. Přeju jim to. :-) (06.04.2005)

Film bez „drajvu“, jakéhokoliv napětí, gradace či zpětné vazby na diváka. Tupě natočené obrázky, které by nemusely, s odebráním drtivé většiny monologů, být tak ubíjející a nudné. Dle některých zde přítomných názorů, by se dalo vydedukovat, že dobrá adaptace je vlastně otrockým přepsáním literárního díla a jeho doslovného převedení na rozpohybovanou fotografii. Co se týče jiných položek snímku, tak herecké výkony jsou nevyrovnané, hudba nijaká až mdlá a kamera prachsprostě obyčejná. Tak mě napadá, že jsem měl vždy zažitou představu, že pokud se režisér není schopný rozhodnout co nechat a čeho se zbavit, nastoupí na jeho místo nekompromisní střihač, který bez přehnané citové vazby vůči dílu dokáže zjednat pořádek. Z tohoto důvodu je mi zde krajně nesympatický trend všeumělství, které není zcela určitě podrobeno racionálním úsudkům. Nic jsem nečekal, nic jsem nedostal aneb obyčejný průměr, který se mi z hlavy vykouřil během několika hodin. Billy Wilder v jednom dokumentárním filmu řekl, že monolog patří na divadlo a pokud ve filmu splňuje funkce, které jdou vyjádřit i kinematografickou řečí, je něco špatně. Lze jen souhlasit.... (23.04.2005)

Napoprvé naprostý nářez, který bych snad i uctíval, napodruhé jsem se však už nepatrně ošíval a snažil se sám sebe přesvědčit, že je to strašná zábava. Napotřetí se v jistých chvílích dostavovala nuda a fanboyovské vískání se přeměnilo na zklamané bručení. A napočtvrté? S výjimkou první povídky a druhou polovinou třetí těžká nuda, kterou nezachrání ani famózní vizuální zpracování. P.S.: Quentinova scéna aspiruje na momentku s nejstupidnějším monologem poslední dekády a Clive Owen není vůbec cool. 6/10 (14.06.2006)