Crash

Crash na nás mluví rečí typickou pro celuloidová dítka páně Cronenberga - tichou, pomalou, mrazivou a ne každému srozumitelnou. Říká: Žijeme zautomatizované životy, jako bychom byli stroje, jako bychom byly auty, které tupě míří za svým cílem po předem vyzačených cestách a jen ve chvíli, kdy se něco zvrtne, dostaneme se z toho otupělého koloběhu, na prahu smrti si uvědomíme podstatu a pravé cíle vlastní existence, teprve pak můžeme cítit rozkoš...Ale pozor, Cronenberg nedělá žádná kázaní - snaží se nás vtáhnout do svého vlastního fikčního světa a ztotožnit s jeho postavami a činí tak zasluhou své minimalistické a do detailu propracované režie. Žel mnoho z nás (mě nevyjímaje) už od určité doby šepot tohoto snímku vnímat přestane a původní exestionální leitmotiv se tak v našich očích smrskne na pouhou přehlídku bizarních souloží, které by mohly sloužit jako svébytná příručka pro řešení problémů typu "Jak si v autě zašpásovat s holkou, která má zlámané všechny kosti v těle". (15.06.2008)

David Cronenberg předvedl psychologickou hru, která graduje a předpokládá zdrcující finále, záhubu hrdinů. Copak mohou takovým způsobem přežít? Jak by mohli? Nelze podobným způsobem žít příliš dlouho. Katastrofa musí dosáhnout svého vrcholu a následuje pád na dno. Ale je tomu skutečně tak? Nebudu tvrdit, že film zaznamenává něco správného, ale on rozhodně neadoruje. Brát „Crash“ jako snímek, který oslavuje nehody a bezuzdnou sexualitu, je nesmysl. „Crash“ nechce šokovat, ale chce ukázat, kam až jsme schopni zajít. Jestli to vezmete jako ubohou snahu šokovat, jako úchylný film, který se vyžívá ve zvrácenosti, potom si myslím, že Cronenbergovy filmy pro vás skutečně nejsou a že u vás režisér pochopení nenajde. Je to škoda, protože jeho filmy minimálně upozorňují na naše temné stránky, kterých se můžeme vyvarovat, dovědět se o nich více, pochopit je. (22.11.2013)

Parta úchylů už neví, jak by si vrzla, tak se soustředí na adrenalin spojený s auto nehodami... V patnácti se mi to zdálo jako téma skvělé, po nějaké době jsem si koupila DVD, ale viděla jsem ho až dnes. A? Nuda. Skomírající herecké vedení je asi to nejhorší, co jsem potkala v posledních letech. Deborah Kara Unger je královna všech céčkařek a mě zůstává rozum stát, co se stalo s Jamesem Spaderem, který byl tak svělý ve Vlkovi a dnes už je z něj jen obyčejná bečka. (18.02.2010)

Námet je absolútne originálny a ako je u Cronenberga zvykom, aj riadne bizarný. Ide vlastne o psychologickú štúdiu formou filmu ohľadom dosahovania sexuálneho uspokojenia iba pri nehodách, čiže riadny psycho úlet. Snímok je prešpikovaný sexom a vzácnymi úchylkami. Zaujímavá bola aj tá rekonštrukcia Deanovej nehody, človek nevie, či sa má smiať alebo nechápavo zírať s ústami dokorán :). Film ako celok pôsobí veľmi sugestívne a hypnoticky, čo je jeden z Cronenbergových nezameniteľných podpisov. Na druhú stranu ho odporúčam iba skalným Cronenbergovým fanúšikom. 80/100 (16.12.2014)

Neskutečná prasárna. Cronenenberg je úchyl!!! Depresivní film o partě lidi, které vzrušujou dopravní nehody, ve filmu se neustále bourá a šuká, postavy jsou dobře napsány(úchylně) a herecké výkony jsou vynikající(úchylné). Možná to má hlubší myšlenku, ale mě tedy unikla, 2* za skvělou depresivní atmosfréru filmu(úchylnou:))) (18.03.2008)