Noci s nepriateľom

Ne ne ne...nikdy nepochopím, proč mě filmy natočené podle skvělé knižní předlohy musí tak mučit. Proč ze Sáry-Laury udělají Lauru-Sáru, proč má Ben bílé auto místo modrého a miliarda nicotných detailů, které mě prostě žerou. Možná bych Lauru víc litovala, kdyby ve filmu trpěla o něco víc, Patrick Bergin byl místo pouhého psychouše (mimochodem vynikajícího) i násilničtější a kdyby těch 95 minut bylo nadupáno trochu podstatnějšími scénami k pochopení a vykreslení hrdinů i příběhu samotného. Nicméně - čas od času si ráda pustím, vždycky držím Lauře palce a jako odpolední drama u kafe mi Noci s nepřítelem postačují. Tři hvězdy a půlka navíc pro Patricka Bergina, který by vystrašil i mrtvého. (14.10.2014)

Jeden ručník tak, druhý ručník taky tak...moment...ne tak ne, o milimetr jinak,...ano tak, marmeládičky vyrovnané dle barvičky, velikosti, etiketky i data spotřeby, ale pozor! jen správný počet, jak to má být. To vše v mém entlich perfektním domečku postaveném tak, jak to má být. A nijak jinak! Tak! A do toho wunderbar frau, tak, aby ona sem punktlich pasovat. Na milimetr přesně, aby ona mi dělat vše, jak JÁ jí nalajnovat v harmonogramu. Tak. A ona mi za to být vděčná. Jinak já, teda JÁ, ji zbít. Tak to má být. Tak. ...A zkusit si ta mrcha stěžovat, utíkat. To JÁ ji pak muset honit a dohonit. (11.10.2005)

Na thrillery mě moc neužije a zase tak často si je nepouštím, pročež mě vytýkaná klišé nerušila. Jasně, děj byl dost předvídatelný, nicméně vynahradil mi to jinak... 1) neotřelou postavou násilnického manžela s mírnou obsedantně kompulzivní poruchou, 2) osvobozující atmosférou jízdy autobusem kamkoli hrdinku napadne (podobnými snovými představami sama unikám občas z reálného života, byť pokojného), 3) úpravou domku (Lauřina radost z nově nabyté svobody a navrácená chuť do života, to vše se podařilo úžasně vyjádřit jen úklidem a lakováním nábytku - ano, rozhazování konzerv bylo možná už moc dramatické...) 4) Berliozem Komentář Jacindy dokonale vystihl mé pocity po prvním shlédnutí. (22.10.2012)

Zápletka je akosi vycucaná z prstu, psychopatizmus Patricka Bergina je riadne prehnaný. Je to jasný zámer, pretože producenti chceli ponúknuť divákom Robertsku v absolútne odlišnom filme ako dovtedy. Podarilo sa im to tak napoly, občas sa im v tomto málo pravdepodobnom príbehu podarilo vymyslieť peknú napínavú scénu. Ľudia Juliu tak milovali, že dokázali z tohto kalkulu urobiť veľký hit. (28.10.2012)

Robertsová bola proste začiatkom 90 rokov v plnom kvete a napriek tomu mi jej filmy akosi berú toho príjemného ducha, ktorého mám spojeného s mnohým z týchto rokov. A to aj filmy ako Zomrieť mladý, Hráči se smrtí ani nehovorím, ale dokonca aj Pretty Woman. Neviem čím to je, že všetko s ňou je tak zvláštne špecifické. Na film sme sa vtedy tešili spolu so staršou sestrou, ktorá mala knihu prečítanú odpredu odzadu a mne ju ako mladšej nasledovníčke prepožičala. Keďže Julia bola už na obálke, ani sme si vlastne Lauru nepredstavovali inak. Pre mňa moc thrillerová depresia. (19.10.2021)