Ako som balil učiteľku

(Anderson má na české distribuční názvy opravdu smůlu.) Svět s vlastními pravidly nevcucl tak jako v Tennenbaumových, asi proto, že Rushmore je ještě o něco odtrženější od reality, jako bychom se z toho úvodního puberťáckého snu o nadpřirozených matematických schopnostech až do konce tak úplně neprobudili, jenom matiku vystřídají nadlidské social skills (dle scenáristické libovůle prokládané okamžiky naprosté sociální zabedněnosti, přičemž trapnohumor není můj oblíbený typ humoru) a inscenování divadelních koláží poskládaných z profláknutých filmů, což je sice legrace, leč toho, co je jenom jako, je na mě tentokrát zkrátka příliš. Nepotěšilo vypiplaným formálním hračičkovstvím až tak jako Grandhotel, zajímavě vybraná muzika jako by stála tak trochu mimo film, Murrayho dojemný milionářský taťka to úplně nedohonil. Takže přes nepopiratelné mimoňské kouzlo oproti zmíněným dvěma o hvězdičku míň. (13.09.2017)

v průběhu filmu jsem postupně zvedal skóre až jsem se dostal na slušné čtyři hvězdičky. Je to třetí film, co jsem viděl v poslední době od Andersona a tento se mi líbil nejvíc. Jeho filmy mají opravdu zvláštní poetiku, ale v každém případě jsou neotřelé. U tohoto mě zaujmula asi nejvíc vizuální stránka, hra s prostředím a hudba. Herecké výkony byly slušné a scénář taky nezaostává. Takže spokojenost. (14.11.2011)

Témata dospívání, lásky, přátelství a snahy dojít uznání zabalil režisér do velmi příjemného obalu. Vsadil zejména na neokoukaného Schwartzmana (k jeho na první pohled ne zrovna sympatickému hlavnímu hrdinovi si divák nejdřív musí najít cestu) a pak na profláklého mistra výrazů Murraye. No samozřejmě nechybí režisérův specifický styl humoru a svérázné postavičky. Já se bavil a po třetím setkání s Wesem konečně nekončím na průměru, nýbrž na slušných 4*. „Já... nevěděl jsem, že jste byla vdaná.“ – „No, on už je mrtvý. Takže už vlastně nejsem.“ – „Kdy zemřel?“ – „Loni.“ – „Mně umřela matka.“ – „To je mi líto.“ – „Umřela, když mi bylo 7. Takže to vypadá, že oba máme v rodině mrtvé lidi.“ (20.07.2015)

Po Rubenu Östlundovi jsem si zvolil k prozkoumání Wese Andersona. Jeho prvotinu jsem nikde nenašel, tak jsem začal druhotinou, již nabízí Disney+ společně s pár dalšími filmy tohoto originálního režiséra. Bylo vtipné sledovat Jasona Schwartzmana pubertálního v jeho možná jediné hlavní roli. Příjemná tříhvězdičková podívaná, která rozhodně nemůže urazit. (02.02.2024)

Film zvláštní hlavně v tom, že hlavní postava je hrozně nesympatická a v podstatě postava záporná. Prostě každým svým projevem si říká o tom, abyste mu seřezali prdel. A to způsobuje jakoby dvojí náhled na film. Který není natočený špatně a ani ten příběh není špatný, jen je nesympatický, protivný a sere mě. Nikdy jsem ten film nevnímal jako komedii, spíše takové podivně (u tohoto režiséra jak taky jinak) laděné drama. Místy trochu nudné. Jediné pozitivní na něm je vlastně jen tradičně skvělý Bill Murray a andělská Olivia Williams (té její tváři jsem propadl na první pohled). (28.08.2014)