Daleko do nebe
Far from Heaven
Loin du paradis
Réžia:
Todd HaynesScenár:
Todd HaynesKamera:
Edward LachmanHudba:
Elmer BernsteinHrajú:
Julianne Moore, Dennis Quaid, Dennis Haysbert, Patricia Clarkson, Viola Davis, James Rebhorn, Bette Henritze, Michael Gaston, Ryan Ward, Lindsay Andretta (viac)Obsahy(1)
Cathy je dokonalou manželkou a matkou a žije dokonalým životom 50.rokov - má zdravé deti, úspešného manžela, spoločensky významné postavenie. Jedného dňa však prichytí Franka s cudzím chlapom a jej krehký svet sa zrazu začne rúcať. Je zmätená a zlomená a útechu nachádza vo vzťahu s černošským záhradníkom Raymondom, pričom veľmi dobre vie, že takýto krok jej ešte viac rozleptá život a môže ju spoločensky zlikvidovať. Napriek tomu, že Cathy a Frank sa usilujú, aby ich manželstvo fungovalo ďalej, jeho homosexualita a jej vzťah s Raymondom znamenajú začiatok bolestnej - aj keď možno otvorenejšej kapitoly ich života (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (141)
Tomuhle filmu jde na prvni pohled o jedno - vystylovat se do co nejhezci retro mody. Titulky, auta, obleceni, ucesy, sety, ze vseho to vylozene krici - RETRO. Vsechno v pekne podzimni prirode a za doprovodu posledniho soundtracku Elmera Bernsteina. A k cemu povede ta nadhera? Aby nam tvurce sdelil podprumernou, nudnou a nezajimavou gay story. Ani jsem se nemusel divat na wiki, aby mi bylo po nekolika minutach filmu jasne, ze reziser filmu bude dalsi z tech mentalne narusenych buzen, ktere maji neodkladnou potrebu svou teplost cpat do filmu a uprimne, uz me to leze krkem. 2/10 ()
Film plný předsudků tehdejší doby a stále mám občas pocit, že ani ta naše není ideální. Lidé se většinou tváří hrozně tolerantně, ale i pod touto maskou skrývají velké homofobické nebo rasistické předsudky. Julianne Moore spolu s Patricií Clarkson otevírají brilantně jedno z tabuizovaných témat tehdejší doby za druhým. Na oko nádherná a harmonická rodina se snaží udržet zbytky jejich cti a soudržnosti v často velmi zmítaném domečku z karet. Je jenom otázku času, kdy ten zmíněný domek z karet spadne. Jak zle může působit jedno menší přátelství mezi mužem a ženou(každý jiné barvy pleti)v 50.letech minulého století. Ke konci se zhrzená a osamocená žena hrdě vrací zpět ke svým dětem a snaží se znovu přijít na nový způsob života, který jí vrátí zpět do starých kolejí. Zaujal mě tento citát vyřčený ve filmu: "Jen pod veškerou laskavostí je možné, uvidět to vždy zářící místo." ()
Melodramatická "disneyovka", která nenabízí žádný smířlivý konec ani prince na bílém koni. Snaživá Popelka, Šípková Růženka, Kráska milující zvíře - vše v dechberoucích dobových kulisách s vynikající Julianne Moore v hlavní roli. Ačkoliv se ve výsledku jedná o chladnější, povrchnější a utopickou podívanou, ale my přeci umíme nahlédnout pod povrch - nebo snad už dneska nikoliv? ()
Hospodyňka, která jakoby vyběhla ze "Stepfordu", přijde na to, že její manžel není na ženský. Tatáž hospodyňka si rozumí se svým zahradníkem - vdovcem, k tomu černým. To celé se navíc odehrává v čase a v místě, kde není přáno "kamarádství" ani muže s mužem, ani bílé s černým. Na manželův "problém " se nepřijde, na manželčin ano a přestože její vztah je na platonické úrovni, stejně je to ona, kdo je společensky vyřízen. Na Julianne Moore a její herectví je radost se dívat, ale v tomhle chaosu, kde na jednu rodinu toho tvůrci nakladli víc než na celý zbytek města, se ta radost krapet ztrácela. ()
Jediné s čím mohu s ostatními hodnotiteli souhlasit je, že se jedná o velmi stylový film (i když těch červených listů na stromech už chvílemi bylo až moc). Ale to je taky všechno. Jak píše Cinema já vlastně nevím přesně proč tenhle film vzniknul.... Po skončení jsem si položil otázku - a to je hergot všechno ?! Co tím básník chtěl říct ? Že byla v americe doba předsudků o "negrech" a o "buzících" ? To snad víme a byly o těch tématech natočeny desítky lepších filmů. Film měl evidentně obrovské ambice, ale nenaplnil je. Takže - pokud na konci cítím, že jsem byl okraden o čas (byť "hezkými" obrázky a místy výbornými hereckými výkony), nemůžu hodnotit naprůměrně. P.S.- a nominace za scénář je asi vtip .... ()
Galéria (31)
Zaujímavosti (13)
- Kameraman Edward Lachman pomohl vytvořit odpovídající „look“ použitím stejných typů osvětlovacích technik a filtrů na objektivu, jaké by se použily při natáčení melodramatu v 50. letech, a hudba Elmera Bernsteina připomíná ty skladby, které složil o 40 a 50 let dříve. Také vedoucí střihač zvuku Kelley Baker použil ruchy, aby zvuky věcí ve filmu, jako je šustění oblečení a kroky, zvýraznil podobně jako ve filmech z 50. let. (classic)
- Modrá barva je ve filmu často použita jako symbol upadajícího manželství Franka (Dennis Quaid) a Cathy (Julianne Moore), například ve scéně, kdy Cathy obdrží telefonát od hartfordské policie ohledně Franka a jeho „potulování“, a později, když Frank a Cathy opouštějí ordinaci psychiatra po první návštěvě, aby se pokusili omezit Frankovy homosexuální sklony. Právě ve druhém z těchto okamžiků je použito jediné sprosté slovo v celém filmu, a to Frankem na adresu Cathy, což ještě více demonstruje chlad a hořkost, kterou vůči své ženě cítí, a dokonale to ladí s barevnou paletou, která je během této scény obklopuje. (classic)
- V komentáři k filmu Todd Haynes poznamenal, že ho ovlivnil film Rainera Wernera Fassbindera Strach jíst duše (1974). Oba filmy zobrazují pocity odcizení a trapnosti, které jsou zprostředkovány například tím, že se někdy na postavě zdrží o několik vteřin déle, než je divákovi příjemné, než přejde k další scéně. (classic)
Reklama