Na pokraji slávy

ALMOST FAMOUS je hudební drama s velmi zvláštní atmosférou a to hlavně díky třem hercům - Patrick Fugit, Billy Crudup a Kate Hudson. Zejména éterický výkon Kate Hudson je tím pravým kořením filmu. Roli Penny, skalní fanynky rockové kapely, kterou doprovází, s několika dalšími dívkami na jejich turné zvládla perfektně. Její postoj k životu je kouzelný. I přes otevřenost mezi lidmi kolem kapely si však jako jediná udržuje svá tajemství, svou pravou tvář, své touhy a pocity. To vše kousek po kousku odhaluje až mladý pisálek William (Patrick Fugit). Film ukazuje život rockové kapely a odhrnuje nám oponu, za kterou mohou nahlédnout jen vyvolení. Příběh nám přináší zajímavý pohled na život na počátku slávy, přátelství, hodnoty a postoje. Někomu by mohla vadit délka filmu, ale abych řekl pravdu, tak zrovna tady mi těch 122 minut vůbec nevadilo a spíš mne mrzí, že jsem neměl možnost vidět rozšířenou verzi 162 minut. Poslední minuty jsou pak dojemnou tečkou za už tak zvláštním příběhem. (14.03.2012)

Vrchol Crowovej režisérskej aj scenáristickej tvorby. Rocková muzika v tej najlepšej podobe doplnená o príbeh chlapca, ktorý si k sláve pričuchol trocha iným spôsobom ako ostatný. Dojemný, pravdivý a hlavne krásny príbeh, ktorý spolu z hereckou elitou - hlavne McDormand, Crudup a Hoffman vytvárajú jeden z najlepších hudobných filmov aké kedy vznikli. Táto sonda do duše umelcov sa na nič nehrá, ale ani nemá tendenciu šokovať. Skrátka sa snaží podať skutočný obraz sveta komercie a starých zásad očami mladého chlapca. A funguje to. Humor, dobrá hudba, dramatické scény - dokonca sa film môže pochváliť dokonalou lietadlovou scénou - dokazujú že Crowe ako tvorca dospel. Vrchol jeho tvorby aj žánru. Film, ktorý môžem pozerať dokola a vždy to skončí tím že si musím pustiť Zeppelin. (18.05.2011)

"Sex, drugs and rock'n'roll!" Mladý novinár blúdi po hotely. Všade sú muzikanti a fanušíkovia (napr. Vic, hard-core-led-zep-fan), z každej strany znie nejaká hudba. Mladík sa zastaví pri jedných dverách. Vnútri sedí mladý muzikant s gitarou a so svojou priateľkou si spievajú. Sú to asi 3 sekundy, niekto odtiahne mladíka, ten sa však vráti - pieseň znie stále. Ďalšie 2 sekundy, odchádza. Spou asi 5 sekúnd, pre ktoré som pozeral tento skvost. Tým muzikantom bol môj obľúbenec, prehliadaný Pete Droge a tou dievčinou bola jeho priateľka Elaine Summers. A tá pieseň bola akustická verzia Small Time Blues, jednej z najkrajších piesní, aké som počul. Som maximálne spokojný a uvoľnený, môžem si kľudne užiť film - čo som chcel vidieť, videl som. K tejto scéne pre to málo hardcore fanov Petea Droge sa toho pridalo fakt veľa, FAKT veľa dobrého! Hlavne je tu vystihnutá skvelá atmosféra ranných 70s plných skvelej rockovej hudby + záverečných 60s nadýchané krásou pesničkárstva (dúfam, že Crowe raz nakrúti film o hippies). Krásne rozhovory o kapelách (LedZep, Bowie, Sabbath, The Doors ...) a skvelá výprava (+ HUDBA!) robia tento film nezabudnuteľným. K tomu si prirátajte úžasných hercov - hlavne sexi Kate Hudson a brilantného Philipa Seymoura Hoffmana. Film je venovaný ľuďom, ktorý milujú rockovú hudbu 70s, tí to ocenia najviac. Ten kto je len konzument rádií a filmov, asi nepochopí, čo prežíva niekto pri sledovaní tohoto filmu. Nepochopí naplno, čo chcel Cameron Crowe docieliť, aké pocity chcel vyvolať, keď kapela zapredala svoju dušu peniazom. "Rock'n'roll is dyin'!" Je to taký malý film pre nás, rockových fanúšikov. Nechcem povedať, že ostatní sa pri ňom nezabavia, ale určite nie tak ako MY. Ak by bol jeden film, ktorý by som mal prežiť - bol by to asi Almost Famous. (16.04.2006)

Co si budem nalhávat: Jako rokenrolový film je to mizerie. Jako vcelku příjemný (a dojemný) rodinný filmeček to ale obstojí. 100% nezávadný snímek, který neurazí možno aj starú mamu, čo vyrástla na dychovke a pekných ludových piesničkách. Řek bych, že by to schválila snad i speciální cenzorská komise SSM. Co mi neuniklo (a čeho jsem se dopředu obával): Přesto že se má příběh odehrávat v první půli 70. let, mezi řádky to občas zasmrdí nezbytnou politickou korektností 21. století. Marná sláva, pokrok/úpadek prostě nezastavíš. Zdá se, že ani ta sedmdesátá už nejsou co bývala. (05.02.2007)

Viděl jsem pouze prodlouženou verzi a nemohu se pouštět do srovnávání, ale vystačím si s logickým faktem, že Director's Cut by měl být tím stoprocentním vyjádřením hlavního tvůrce filmu - a určitě chápu, proč Cameron Crowe k tomuto kroku přistoupil. Jedná se o příběh s mnoha významy, které se často nepodávají explicitně, ale divák je musí vyčíst z interakcí postav, z jejich vztahu k muzice, z nikdy nekončící éry hippies, která se do aktérů otiskuje, i z muziky samotné. A jestliže hudební fachman Crowe zvládá žánr road movie v tom nejuvěřitelnějším odkazu na vlastní hudební tripy či vyprávění ve stylu fiktivního Reinerova This Is Spinal Tap, tak se bohužel neubrání častým opakování a minimálně v režisérském sestřihu začnou konflikty mezi více či méně vykreslenými aktéry občas dost nudit. Musím ale uznat, že kdykoli jsem měl nutkání přetáčet, po chvilce mi v tom zabránil nějaký chytrý či vtipný dialog nebo scéna, během níž na mě poselství filmu vkusně a nenásilně doléhalo. Almost Famous je film pro užší skupinu diváků, kterým nevadí trpělivě přijímat osobní autorskou vizi a společně s hlavní postavou procházet světem, jenž se zdá být v průběhu důležitější než jeho příběh. Nebyl jsem úplně vtáhnut a podruhé bych do toho asi nešel, ale jako milovník tehdejší hudby a přemýšlivějších generačních děl jsem za zkušenost s tímhle většinově přehlíženým snímek rád.. 75% (14.10.2019)