Kupec Benátský

S Wildou jsme kámoši - a když mi ho někdo hodí do obrazu z inkoustem nasáklého papíru, nemám nic proti, ba kvituji to s povděkem. Jenže natočit Mistra se musí umět. Zeffirelli na to šel moc, moc dobře a předvedl mou nejoblíbenější herní adaptaci. Radford se mu ale přiblížil tak těsně, jak jen to bylo možné. Když zdrcený Al hledí ke dveřím synagogy, kam nemůže vstoupit, chtěl jsem s Mertax vstát a tleskat ve stoje. Už jen díky Alovu ztvárnění zloby, chamtivosti a pomstychtivosti smíšené s hořkou bolestí má cenu film vidět. Scéna u soudu je herecký koncert Al-moll. Ale nejen kvůli tomu. Nechal jsem se dvě hodiny uchvacovat obrazem, kostýmy, krásnou hudbou a hereckými výkony všech zúčastněných. Původně jsem chtěl film jen rozkoukat s tím, že musím brzy spát. Dokoukal jsem ho celý. (22.08.2019)

"Vezmi si ze mě toto poučení: Vše, co jak zlato se třpytí, vždy cenné není.." Především je třeba si uvědomit, že právě Shakespearův famózní Kupec benátský nepatří zrovna mezi nějak zvlášť vyhledávanou filmařskou látku, právě pro její antisemitistickou pachuť, nicméně stejně jako i ostatní mistrovy hry lze Kupce uchopit prakticky jen dvěma dost odlišnými způsoby, totiž klasicky, klaníce se svému předobrazu, či lehce postmoderně, jako to již několikrát - Dle mého úspěšně !! - zkusil kupříkladu Kenneth Branagh, a režisér Michael Radford zvolil první cestu zřejmé pocty velkému Shakespearovi, ačkoliv právě Kupec benátský pro svá nadčasová témata si přímo říkal o nějaké ozvláštnění, díky čemuž by ta židovská otázka mohla v divákovi coby analogie s fašismem či přímo naší současností rezonovat o poznání silněji, jedná se však o kostýmní poctu natolik řemeslně skvostnou a precizní, že vlastně nelze nic namítat.. Zaujme především výborná kamera Bendita Delhommea, zvlášť kontrast obou dějových linií co se týká samotné mizanscény, nasvícení či stylizace barev až bere dech.. Samotný překvapivě civilní Al Pacino, který zkrátka jednoznačně ční nad všemi ostatními, se mi zdál znovu naprosto úžasný, když svému Shylockovi, velmi komplikovanému a nejednoznačnému charakteru dopřává silně tragikomické rysy, což se však už jen dík jeho obsazení dalo předem očekávat.. Tenhle boj o libru masa se neskutečně podařil !! (10.08.2015)

Pacino je geniální a jeho postavy mi bylo vážně líto a potom jak se k němu (a všem židům) ostatní chovali jsem mu i pomstu přál a on si ji podle mě zasloužil. Místo toho dostala přednost klasická shakespearovká převleková šaráda, se kterou člověk bohužel nic nenadělá, protože to holt takhle mistr napsal, ale u mě to sráží výsledný dojem. Všechny v tomto filmu Pacino zastiňuje (snad vyjma Ironse) a ostatní postavy a jejich zápletky jsou nezajímavé a občas dost směšné. (22.12.2006)

Radfordovo zpracování Kupce Benátského je díky pozorné práci a velkému citu herců, kostymérů a takových těch lidí co vybírají lokace, jakož i skladatelky Jocelyn Pookové, jistě působivé - ale naopak díky režisérově/scénáristově vedení příliš rozvleklé a místy těžkopádné. Jenže jak chcete vytýkat nějaké vady, když vás pokaždé smete někdo jako vynikající (a vzhledem k Mojí Rodině, Love Actually atd. zatraceně překvapivý) Kris Marshall, když vás zamrazí při jasné scéně Bassaniovy volby, nebo při každém Shylockově monologu? Al Pacino tvrdí, že roli židovského lichváře v minulosti několikrát odmítl, a kývl až na Radfordův scénář, který ukazuje o špetku dobového uvažování více než originál - sám potom vykreslil Shylocka jako vcelku pochopitelně zlomeného starce, jdoucího si za svým za každou cenu. Zkrátka a dobře tento Kupec Benátský nabízí vynikající herecké výkony - není ovšem zdaleka dokonalým filmem, a už vůbec ne zábavou vhodnou do každého "počasí". Kdo neví, do čeho jde, může být velmi snadno znuděn a zklamán. I v široké obci příznivců Shakespearea se také najde nemálo těch, kterým toto zpracování vyhovovat nebude. Já po delším váhání (a vzpomínkách na Sen Noci Svatojánské nebo Večer Tříkrálový) dávám 70%. (04.12.2011)

Film se mi líbil, zvláště pak spojení působivé hudby s některými scénami (běhal mi dokonce i mráz po zádech). Jestliže má Kupec problém, tak je to v žánru. Kupec benátský není drama (jak je zde na csfd napsáno), nýbrž komedie. Radford se tohoto žánru drží jen z poloviny. Například scéna u soudu je velmi naturální a potřebovala by nejspíš trochu odlehčit (po této scéně přichází scéna s prstýnky, která je zde jakoby z úplně jiného filmu). Ale nakonec Radford udělal asi dobře, protože se nejedná zrovna o námět komediální, látka obsahuje antisemitismus (to byl problém této hry, po druhé světové válce ji nikdo nechtěl natočit). (18.12.2006)