Múzeum voskových figurín

Jedina trochu originalni vec v celem filmu je prace s voskem a i ta je opravdu vyuzita jen v zaverecnych peti minutach. Zbytek je neuveritelna, sterilni, nenapadita nuda. Za zapamatovani stoji vpodstate pouze jedno jedine zabiti, ktere mozna i evokuje Jasonovo radeni v 80. letech (jo, myslim Paris). A to samozrejmne naoprosto ignoruju fakt, ze by mel tenhle podprumernej slasher mit neco spolecneho s klasikou s Pricem. Skoda no, celkem jsem se do kina tesil... (27.09.2005)

Promítnout mi tohle na planetě Parafínů, tak okamžitě ve stylu Rimmera vydám směrem k režisérovi povel, ať na mě přestane vejrat, padne vedle Gandhího k zemi a dá si 50 kliků. A hned! Karty se na začátku rozdávají tak dlouho, až hráči u stolu málem usnou a poté nastupuje stokrát viděné vraždění zabalené v klišé, jenž uspíší definitivní roztavení tohoto chatrného hororového domečku z vosku. Snad jej trochu zbylo na depilaci dlouhých nožek Paris a navazující podsukňový "úsměv č.2" pro objektivy bulvárních fotografů. Stejně je mi záhadou, jak ta trubka mohla hoteliérově dcerušce ublížit, když prošla částí těla vyplněnou vakuem.. Já tě vidím, Jaume..! (01.04.2010)

Ze 113 minut jsem se nudil celých 110 (ty 3 minuty trvalo sledování Elishy :)). Prostoduchý horor, který si neumí vybrat čim chce být. Buď atmosférickou podívanou nebo vyvražďovačkou mladých lidí (na to však je málo herců). Velmi hezký však byl dům z vosku a závěr (nechci spoilerovat), který milovníky vosku potěší. Zbytečný horor. (13.08.2005)

Jelikož jsem naposledy komentoval jiný slasherový počin na stejné kvalitativní úrovni a sice VALENTINE, nedá mi to, abych oba tituly nesrovnal. Oba jsou krajně klišoidní, nenápadité, předvídatelné v jakémkoli sebebanálnějším detailu a celou dobu balancují na hranici nudy. Mají rovněž společný svůj jediný klad - velmi pěkné, známé dívčí tváře, což ale má svou stinnou stránku (jsou příliš známé nato, aby ukázaly kozy). DůM VOSKOVÝCH FIGURÍN ale poráží VALENTINE díky svému roztomile za vlasy přitaženému námětu a slušnému gore. Co se týče hereckých výkonů, od obou (mých oblíbených) děvčat jsem čekal o něco víc (a tím nemyslím ty kozy), ale v případě Paris to nebyla až tak její vina, protože měla zatraceně málo prostoru. Snímek tak opanoval sympaťák Chad Michael Murray, který vyfasoval postavu správného drsňáka, ke kterému ještě dlouho předtím než se něco stane upíráte veškeré své naděje, že až půjde do tuhého, on všechny zachrání. Film je produktem Zemeckisova/Silverova studia Dark Castle Entertainment a ze všech jeho velmi, velmi nenáročných vehicles (DůM HRůZY, 13 DUCHů, LOĎ DUCHů, GOTHIKA) mi zatím sedl nejlíp. Do kina ale dle mého soudu žádný z těch filmů rozhodně nepatří. (13.02.2006)

Ach Vincente, Vincente, keby si videl tento polstoročie mladší remake jedného z tvojích vydarených filmíkov, určite by si od vzrušenia začal ako cirkulárka rotovať v hrobe, pričom ani náhodou by to nebolo spôsobené vnadami Paris Hilton... :-) Je to veľmi smutné, ale tento remake sa nezmohol na nič viac, iba na preťahované (hlavne prvá polovica) a chabé kopírovanie Sawyerových rodinných eskapád z Texasu. Jedna hviezdička je potom za tých zopár príjemných inovácii zažitých klišé a ta druhá SPOILER: za cynicky zvrhlé, ale neodolateľne "príťažlivé zakillerovanie" postavy Paris Hilton... . To sa musí proste vidieť :-) (16.05.2005)