Siworae

Krásné, sladké, dojemné. Romantický film s velkým R. Slaďoučký (ale naštěstí nepřeslazený) příběh, který zaujme myšlenkou i celkovým zpracováním. Věčné téma, které je originálně zpracováno; navíc výborně zahráno a nádherně natočeno. Extra mě zaujala práce s kamerou - výborná kompozice. V jednotlivých záběrech jde jasně vidět, že byly vybírány s citem. A co dělat s tím, že příběh (především) v závěru těžce tlačí na pilu (emoce)? Nic - odpusťte to tomuto filmu a nechte se prachobyčejně unášet; stojí to za to. Musím uznat, že tento film mne dostal. Já se nesmírně bavil. A co více - už jsou to 3 dny a příběh se mi furt potuluje v mozku. A nechce ten prevít ven. A já to vlastně taky nechci. Shrnuto a podtrženo: Jste už občas unaveni neustálým brouzdáním v ryze euro-amerických filmových vodách? Zkuste tento jihokorejský romantický kousek. Doporučuji sledovat s milou/milým. (22.03.2005)

Už jsem to psal několikrát, ale stejně považuji za vhodné připomenout, že nejsem zrovna milovníkem romantických příběhů a spíše se jim vyhýbám. Možná právě proto jsem byl v několika posledních dnech mile překvapen, neboť dva východní filmy romantického žánru mě nejen oslovily, ale dokonce jsem si je jistým způsobem oblíbil – zamiloval; tím druhým je Moment to Remember. Oba dva snímky pojí krom východního místa vzniku též přesně zaškatulkování, spíše než o romantický příběh v pravém slova smyslu se totiž jedná o příběh baladický, a to jak ve smyslu samotného vyprávění, tak i kvůli celkovému pojetí příběhu. Il Mare mě oslovilo mnohem více, než výše jmenovaný Moment to Remember a to zejména díky stabilnějšímu ději bez zbytečných odboček, ale také překvapivě velice nadprůměrnou režií a funkčností ostatních složek. Byl jsem nadmíru zaujat volbou barev, která u asijských filmů hraje velice důležitou roli. Režisér zde pracuje zejména s chladnějšími barvami, v nichž můžeme hledat jistou symboliku k samotnému příběhu, neboť chladnost může být v tomto případě ekvivalentem k odstupu, který od sebe oba hrdinové mají. Zde se však s barevností pracuje mnohem více, než jak tomu bylo doposud. Ona vůbec koncepce obrazu hraje v tomto snímku asi nejdůležitější roli, samozřejmě mluvím pouze o technické stránce U Il Mare je třeba ocenit i ostatní elementy, jako je například scénář, který přináší velice zajímavý a v dnešní době originální scénář nebo herecké výkony, na nichž celý příběh stojí. Vlastně když takhle pátrám v paměti, tak nelze nic jiného než chválit, neboť tenhle snímek je to nejlepší, co jsem v poslední době viděl. 100% (27.06.2006)

Tak jsem se včera nalákala na Siworae (ono chce všechno svůj čas) a teď jsem dokoukala. Nádhera! Líbily se mi obě verze. Ale ta korejská víc. Jednak si pointu nechali až na závěr. Pokud se dobře pamatuju, tak Amíci ji naznačili hned na začátku. No a na konci kluci (a holky) šikmoocí dokázali, že mají úžasný cit na to jak vygradovat příběh. Ten jejich konec byl tisíckrát lepší. (01.12.2012)

Film s krásnou hudbou, poetickými záběry, barvami a atmosférou. Zkrátka a dobře vším, co se mi tak líbí na asijských filmech. Nejdřív jsem viděl hodně průměrný remake Dům u jezera a (i když už jsem viděl i horší remaky) srovnat se to nedá. Všechno, co je na tomhle filmu krásné v americké verzi mizí a místo toho sází Amíci na hvězdné obsazení v podobě Keanu Reevese a Sandry Bullock, čímž ničí krásnou atmosféru originálu... joo tak už to dneska chodí... (22.10.2007)

Jako první jsem viděl americkej remake, kterej se mi vcelku líbil a obvykle se mi víc líbívá to, co vidim jako první a je jedno jestli to je remake nebo původní dílo, ovšem tady je výjimka, tohle je totiž daleko lepší a to ať už se jedná o lehkost a uvěřitelnost provedení, tak i co se týče procítění celýho příběhu, uvěřitelnosti citů postav a nebo na Koreu typicky skvělou hudbu. Krom toho mladičká Jeon Ji-hyeon je jako vždy skvělá a krásná (07.10.2008)