Tanec s vlkmi

Perla mezi westerny, možná také proto, že to není ani tak western, ale příběh člověka, který to, co celý život hledal, našel u lidí, které měl podle všech pravidel vnímat jako nepřátele. I kdyby Costner už nikdy nenatočil něco, co by stálo za řeč (bohužel to zatím tak vypadá), za Tanec s vlky mu patří má nepomíjející úcta. Příběh o hledání, naději, lidské nenávisti a netoleranci, ale také o víře v budoucnost, ochotě přijmout neznámé a lásce, je podán sugestivně, ale bez přeslazenosti a sentimentality. A i když závěr je víc bolný než sladký, dojme vás bez toho, že by z vás mačkal slzy a zanechá ve víře, že snad jednou, někdy bude lépe. Nebude, ale proč tomu nevěřit aspoň na chvíli. (24.07.2007)

Od diváckého propadáku Ciminovy "Nebezké brány" jakoby tvůrci ztratili zájem natáčet westerny, zřejmě ze strachu že dopadnou stejně (já nemohu posoudit, neviděl jsem). Za pět let natočil Lawrence Kasdan skvělý western "Silverado", který rovněž neměl velký úspěch (nevím ale proč). Během několika dalších let vznikaly spíše televizní westerny až do roku 1990. Kevin Costner, představitel jedné z hlavních rolí "Silverada", se rozhodl, že to tak nenechá. A nenechal. Stvořil nadpozemsky krásné a oslnivé dílo, které nikdy nezestárne. "Tanec s vlky" nabízí naprosto precizní spracování příběhu o bílém muži, který se spřátelil s indiány, naučil se jejich řeči a zvykům. Kevin Costner ho zahrál naprosto fenomenálně a právem se jedná o jeho životní roli. Rovněž na režisérském postu předvedl parádní kus svého umu, který bohužel již svými jinými režisérskými pokusy nepřekonal (skoro by se dalo říct, že se k "Tanci" ani nepřiblížil). Za pochvalu (a více než za to) stojí nádherný soundtrack Johna Barryho a praví indiánští herci (Graham Greene, R. A. Grant, Wes Studi). Jedna z mých největších filmových lásek. P.S.: Viděl jsem rovněž i Director's Cut, o délce 224 minut jej vysílala Prima v roce 2004. Když to tak vezmu, režisérská verze téměř žádný nový prvek do filmu nepřináší, spíše prodlužuje jednotlivé scény. Přestože mi i režisérská verze rychle utekla, dám vždycky radši přednost té nejznámější 183 minutové verzi. 100%. (08.02.2005)

Soundtrack Hans John Barry: 1. Main Title (expanded)/Looks Like A Suicide (expanded) ,2. Ride To Fort Hays ,3. Journey To Fort Sedgewick/Shooting Star/The John Dunbar Theme/Arrival At Fort Sedgewick (expanded) ,4. The John Dunbar Theme ,5. The Death Of Timmons ,6. Two Socks/The Wolf Theme ,7. Stands With A Fist Remembers ,8. The Buffalo Robe ,9. Journey To The Buffalo Killing Ground ,10. Spotting The Herd ,11. The Buffalo Hunt (film version) ,12. Fire Dance ,13. Two Socks At Play ,14. Falling In Love ,15. The Love Theme ,16. The John Dunbar Theme ,17. Pawnees/Pawnee Attack/Stone Calf Dies/Toughest Dies ,18. Victory ,19. The Death Of Cisco ,20. Rescue Of Dances With Wolves ,21. The Loss Of The Journal/The Return To Winter Camp ,22. Farewell/End Title ,23. The Buffalo Hunt ,24. The John Dunbar Theme (film version), (14.05.2011)

Dokonalý film, který je ve svém žánru naprostá a ojedinělá perla. Costner brilantním hereckým výkonem a úchvatnou režií doslova vtáhne diváka do duše kmene Lakotů (Siouxů) a vyvolá v něm neuvěřitelnou touhu být jeho součástí. Zvláště pro znalce této tématiky a obdivovatele indiánů je tento film prostě lahůdka, protože jsou zde vylíčeni ještě jako hrdí a samostatní lidé, kteří nejsou utlačovaní bělochy, i když je děj zasazen do druhé poloviny 19. století, kdy byli poslední volně žijící indiáni definitivně zlomeni (jediná jejich potrava bizoni systematicky vyvražděni vládou a Siouxové v podstatě také). Nádherný film s dokonalou režií, poselstvím a vypovídající hodnotou. Škoda, že tak jak končí tento film, neskončil i osud Lakotů. 100% (13.07.2012)

Nemohu se rozhodnout, která půlka Costnerova Oscary právem oceněného snímku mi přišla dokonalejší: jestli ta první, ve které je osamělý hrdina postupně seznamován s čistotou a mírumilovností okolní přírody, anebo druhá, kdy se rozpoutá tak strhující story, že jsem ani na vteřinu nechtěl na přehrávači zmáčknout "pause" a zadržoval volání divočiny :-). Toto je asi jediný film, u něhož i když ke konci mírně znuděný, nemohu nyní zanechat pouhé osmdesátiprocentní hodnocení. Director´s cut bych asi nepřežil a nejpíše jej nikdy neuvidím, nicméně klasická krátká verze byl krásný zážitek, který minimálně od Malickovy Nové země nepamatuji. Viděl jsem to až po téměř dvaceti letech, a o to více jsem si Dunbara užil. Ad. zajímavosti: kdyby hrál hlavní postavu Mortensen... byl bych v nebi, a místo vysoko v TOP 10 jasné. (28.12.2009)