Stav obležení

Yves Montand hraje Daniela Anthonyho Mitrione (1920 – 1970), který byl popraven querillovou skupinou Tupamaros v Montevideu, vlastně ani ne rok před natáčením filmu, které rok předcházelo další "událostí" v Jižní Americe, svržení demokracie v Chile (dobře si to pamatuji, zrovna jsem nastoupil do školy v NDR, všude samé manifestace, vůbec jsem nevěděl, o co jde). Takže si to poskládej každý sám, co je to demokracie, kde se uplatňuje a co my s ní máme společného... Přestože příliš nevěřím v čistou korektnost Tupamaros (jak byla zobrazena ve filmu), kontra-polici, kontra-soudnictví a kontra-rozsudek a jeho provedení je fascinující - ovšem stejně tak jako postupné demaskování Mitrioneho aka Santora... Costa-Gavrasovy filmy (kdo chce: politické thrillery) jsou vrcholnými akčními filmy; naopak: co se za akčními filmy obvykle označuje jsou jen pomatené a bezkrevné (i když krve tečou potoky) slátaniny... Pozn.: Těmito událostmi a vzájemnými spojitostmi se zabývá kniha A. J. Langgutha “Skrytý teror”, vydaná v roce 1979 - s analýzou Costa-Gavrase není v rozporu. (25.02.2018)

Mrazivý film o událostech všedního dne v Latinské Americe popisuje skutečnost bez příkras v neznámé "bílé" zemi této části světa. Akční film se musí červenat vedle této pozoruhodné non fiction. Subkontinent teologie osvobození nemůže nebýt levý; vyhrocenost sociální otázky ani jiná alternativní řešení neumožňuje. Zadní dvorek USA, skutečné působiště Monroovy izolacionistické doktríny, v novodobých dějinách počínaje španělsko-americkou válkou 1898 zacházel s blízkými americkými sousedy vždy jako s přistěhovalci x-té kategorie; možnosti a limity hnutí odporu zachycuje STAV OBLEŽENÍ přesně, s důsledností kronikáře a pečlivostí znalce. Montand si v ničem nezadá s příležitostmi, kterých se mu dostalo v jiných filmech, např. v DOZNÁNÍ. Bezvýchodnost, "kolovrátkovitost" situace naznačuje závěrečná scéna - rakev jednoho protiteroristického Američana střídá prakticky okamžitě rodina Američana druhého. Je a zůstane pravdou, že v bipolárním poválečném světě stíny jedné strany vyvažovaly neméně stíny strany druhé. A to bez ohledu na to, vnímáte-li svět politicky zprava nebo zleva. Proč toto pozoruhodné a stále svěží dílo není dostupné na DVD nosičích? (14.10.2013)

Analýza vmiešavania sa záujmov veľmoci do vnútorných pomerov iného štátu. Amerika má s podporou diktátorských režimov v Latinskej Amerike dlhoročné plodné skúsenosti. Chile, Argentína, Uruguaj (polovojenská diktatúra 1967-1985). Vôbec nešlo o šírenie hodnôt demokracie a liberalizmu. Cieľom bola podpora uchovania vplyvu amerického kapitálu (a tým pádom i politickej podpory vlád) v juhoamerických štátoch. Na príklade Uruguaja politický thriller "Stav obliehania" trefne a priamočiaro zaznamenáva priebeh únosu amerického občana a brazílskeho veľvyslanca ľavicovou gerilovou skupinou. Zdanlivo nezúčastnený americký občan, zástupca akéhosi poradného think-thanku sa ukáže byť v skutočnosti riadiacim orgánom uruguajskej polície a tajnej služby. Pod pláštikom ekonomickej poradnej organizácie koordinuje represívne aktivity voči akémukoľvek náznaku ľavicovej opozície a organizuje vojensko eštebácke školenia agentov v spojených štátoch. Premyslený systém amerických agentov cez rôzne nadácie, charitatívne organizácie, banky a firmy len dotvára krycí štáb udržiavania poriadku v nesvojprávnej kolónii zo strany veľmoci. Samozrejme, oficiálne médiá v USA všetko vysvetľovali ako nezmyselný násilný útok teroristickej ľavice voči ctihodnému nevinnému občanovi. Pozn.: Slovenskí liberálni konzervatívci na tento komentár budú hľadieť s odporom. Ideologická zaslepenosť im nedovolí vidieť škvrny na ich svetonázore. Tak sa to má s každým, kto má zatienené oči ideológiou. Ale aby som sa aspoň trochu očistil: Veľmi dobre si uvedomujem, že ideologicky iné režimy (Rusko, Čína) si vlastné záujmy v štátoch, ktoré považujú za strategické z hľadiska udržania si vplyvu na ne, udržujú podobne násilnými, bytostne odpornými a zároveň sofistikovanými metódami. Relativizujúcimi pojmy ako sloboda a demokracia na bezobsažné, tupé, orwellovské newspeakové frázy. (31.10.2020)

Gavrasovu tvorbu mám rád a tento snímek jednoznačně splnil mé očekávání, byť z něj cítím trochu levičácký směr. Nicméně o to v tomto snímku ani tolik nejde. Spíše jde o poukazování na vměšování mocných zemí do struktur ekonomicky nebo vojensky nestabilních zemí, ovšem nikoli z důvodu přinášení stability, jistot nebo bezpečí, ale především pro vytvoření vlastního organizačního aparátu s vlastními lidmi, kteří následně zemi ekonomicky či politicky ovládají, těží její suroviny a tím posilují vlastní ekonomiku na úkor těch menších zemí. Vše pečlivě zabalené do úhledných a bezobsažných vět politiků a převázané mašličkou participování na každém takovém "projektu". Yves Montand byl mimořádně přesvědčivý a Renato Salvatori dokonale bez skrupulí. (29.12.2011)

"V naší zemi nejsou žádní političtí vězni. Jen běžní kriminálníci, kteří vykrádají banky a kradou auta, vraždí policisty a unášejí lidi." Nebýt ovcí v Latinský Americe bývalo dost nebezpečný. Já bych tedy ovcí byl, protože mě prostě moc nebaví bejt zatčenej, mučenej a zastřelenej. To ovšem tvrdím jako člověk, kterej má teplo domova, plnej žaludek a rozumnou práci. Tohle nemít, tak bych možná byl taky revolucionář a unášel bych "nevinný" neziskovkáře, který policii učí mučící techniky. A o tom to je. Mě nejvíc bavilo, když Tupamaros vyvlastňovali auta, hlasovali o popravě v autobuse nebo se smutkem sledovali, jak chobotnici dorůstá chapadlo. Ovšem jinak to zábava moc není. Mám dokonce podezření, že tento snímek si agenti CIA nepouští na výročnícch schůzích. (02.03.2022)