Stav obležení

Mrazivý film o událostech všedního dne v Latinské Americe popisuje skutečnost bez příkras v neznámé "bílé" zemi této části světa. Akční film se musí červenat vedle této pozoruhodné non fiction. Subkontinent teologie osvobození nemůže nebýt levý; vyhrocenost sociální otázky ani jiná alternativní řešení neumožňuje. Zadní dvorek USA, skutečné působiště Monroovy izolacionistické doktríny, v novodobých dějinách počínaje španělsko-americkou válkou 1898 zacházel s blízkými americkými sousedy vždy jako s přistěhovalci x-té kategorie; možnosti a limity hnutí odporu zachycuje STAV OBLEŽENÍ přesně, s důsledností kronikáře a pečlivostí znalce. Montand si v ničem nezadá s příležitostmi, kterých se mu dostalo v jiných filmech, např. v DOZNÁNÍ. Bezvýchodnost, "kolovrátkovitost" situace naznačuje závěrečná scéna - rakev jednoho protiteroristického Američana střídá prakticky okamžitě rodina Američana druhého. Je a zůstane pravdou, že v bipolárním poválečném světě stíny jedné strany vyvažovaly neméně stíny strany druhé. A to bez ohledu na to, vnímáte-li svět politicky zprava nebo zleva. Proč toto pozoruhodné a stále svěží dílo není dostupné na DVD nosičích? (14.10.2013)

"V naší zemi nejsou žádní političtí vězni. Jen běžní kriminálníci, kteří vykrádají banky a kradou auta, vraždí policisty a unášejí lidi." Nebýt ovcí v Latinský Americe bývalo dost nebezpečný. Já bych tedy ovcí byl, protože mě prostě moc nebaví bejt zatčenej, mučenej a zastřelenej. To ovšem tvrdím jako člověk, kterej má teplo domova, plnej žaludek a rozumnou práci. Tohle nemít, tak bych možná byl taky revolucionář a unášel bych "nevinný" neziskovkáře, který policii učí mučící techniky. A o tom to je. Mě nejvíc bavilo, když Tupamaros vyvlastňovali auta, hlasovali o popravě v autobuse nebo se smutkem sledovali, jak chobotnici dorůstá chapadlo. Ovšem jinak to zábava moc není. Mám dokonce podezření, že tento snímek si agenti CIA nepouští na výročnícch schůzích. (02.03.2022)

Už vím, kde čerpá Gere inspiraci, když chce předstírat, že je pln šarmu. Na rozdíl od Montanda mu to nejde. Ale to není až tak podstatné. I když dopředu víte, jak to se Santorem dopadne, napjatě čumíte na velmi zručně natočený politický thriller. A možná trošku doufáte, že tentokrát to se Santorem nedopadne tak špatně. Ono je totiž dost těžké přitažlivému chlapovi nefandit, i kdyby to byl tak trošinku masový vrah. A stále mi vrtá hlavou, jak moc si Costa-Gavras s Montandem užili tu scénu s rakví přehozenou americkou vlajkou. Dle tohoto filmu lze usuzovat, že hodně. (08.10.2013)

Yves Montand hraje Daniela Anthonyho Mitrione (1920 – 1970), který byl popraven querillovou skupinou Tupamaros v Montevideu, vlastně ani ne rok před natáčením filmu, které rok předcházelo další "událostí" v Jižní Americe, svržení demokracie v Chile (dobře si to pamatuji, zrovna jsem nastoupil do školy v NDR, všude samé manifestace, vůbec jsem nevěděl, o co jde). Takže si to poskládej každý sám, co je to demokracie, kde se uplatňuje a co my s ní máme společného... Přestože příliš nevěřím v čistou korektnost Tupamaros (jak byla zobrazena ve filmu), kontra-polici, kontra-soudnictví a kontra-rozsudek a jeho provedení je fascinující - ovšem stejně tak jako postupné demaskování Mitrioneho aka Santora... Costa-Gavrasovy filmy (kdo chce: politické thrillery) jsou vrcholnými akčními filmy; naopak: co se za akčními filmy obvykle označuje jsou jen pomatené a bezkrevné (i když krve tečou potoky) slátaniny... Pozn.: Těmito událostmi a vzájemnými spojitostmi se zabývá kniha A. J. Langgutha “Skrytý teror”, vydaná v roce 1979 - s analýzou Costa-Gavrase není v rozporu. (25.02.2018)

Politický thriller ( najmenej atraktívny oproti predchádzajúcim Costa-Gavrasovým filmom ) je zaujímavým predovšetkým pre nejednoznačnú prítomnosť bezpečnostných zložiek USA v nestabilnom Uruguayi. Vyznačuje sa však aj rozvláčnosťou a prílišnou popisnosťou udalostí, kde sa vytráca umelecké vyjadrenie. Yvesovi Montandovi tieto filmy svedčia. (12.04.2020)