Neviditeľné deti

Nebýt Ridleyho Scotta, Johna Woo a Emira Kusturici o Neviditelných dětech by asi nikdo neviděl a už vůbec se o ně nezajímal. Je však dobře, že velcí režiséři svá jména věnují i do takto výjimečných projektů. Smutný je však výsledek, který z poloviny působí nudně a bez myšlenky, aby druhá půlka příběhů dokázala zaujmout a "něco" říct. Příběh Spikea Leeho byl z prvu obyčejný, ale prohloubení postav díky jedné nemoci otevřelo jiný rozměr a jde pravděpodobně o nejpůsobivější z povídek. Vedle Leeho byla asi druhá nejlepší povídka od Katia Lunda ohledně dvou sourozenců a jejich cestě za odpadky. Mehdi Charef a jeho část mě nebavila. Stejně jako klasický Emir Kusturica a v podstatě vše ostatní. Vše však působí extrémně "narafičeně" a kdyby mi na konci vyskočilo číslo na bankovní konto s otázkou "Pomůžete?" vůbec bych se nedivil... (18.07.2009)

Možná bych od povídkového filmu čekal invenčnější dramaturgickou práci než seřadit režiséry podle abecedy... Takže film začíná průhlednou historkou o afrických dětských (anglicky mluvících) vojácích v Burkině Faso. Uf, nejslabší kousek máme za sebou. Emir Kusturica se svým typickým drajvem dokazuje, že k vážnému tématu se hodí i humor. Spike Lee ukazuje, že džungle velkoměsta (Brooklyn) bývá k dětem ještě drsnější. Kátia Lund cestu dvou dětí po Sao Paulu chvílemi pojímá jako videohru, čímž se do hry dostává i dětská fantazie. Otec a dcera Scottovi dali fantazii na první místo a stvořili kouzelné dílko, které vyčnívá nejen svým námětem. Neapolský příspěvek má námětem blízko k tomu z Černé Hory, ale laděn je úplně jinak. Na závěr přišel překvapivý doják Johna Wooa, který se v jeho filmografii opravdu vyjímá. S výjimkou první povídky silná a různorodá kolekce. (01.06.2009)

Niektore filmiky boli slabsie, niektore velmi dobre. Ale celkovy dojem je u mna vyborny. Tematika deti, ktore casto nemaju nic (a predsa maju ovela viac ako ti co maju vsetko) by sa mala dotykat kazdeho z nas... Na mna najviac zaposobili filmy Kusturicu a aj Spike Leeho, ktoreho film bol vykresleny drsno, no realisticky a dojimavo. Avsak (pre mna) najlepsie a najkrajsie prislo na koniec. Pribeh o dvoch nadhernych cinskych dievcatkach ma uplne dostal! Na konci som sa nemohla ubranit sklucujucemu pocitu a dojatiu. Umenie Johna Woo na mna zaposobilo neuveritelne... (samozrejme, az na tu skolu). (01.06.2008)

Povídkový film který má bohužel dost slabých chvil. Nejelepší je rozhodně Scottovic dílo a dílo Spikea Leeho. Ostatní padaly do průměru a jednoho podprůměru. No a co se musí pochválit? To jsou jednoznačně herci, kteří nehrají ale žijí. Dále je jedno velký plus hudba která dokonale sedí do kompozice povídek. (02.04.2011)

Je fakt, že jsem čekal o trochu víc, ale nejsem zase kdovíjak zklamaný. Většina filmíků je lehký nadprůměr a nedá se říct, že by mě některý z těch sedmi příběhů vyloženě nudil. Za nejlepší minisnímek (který celý film vytáhl hodně vysoko) považuji Leeho HIV drama, za nejslabší pak asi ten Kusturicův (Emir holt není můj šálek kávy). TO SHUSHIKA: Ty jsi jako dítě přemýšlela o tom, jestli je škola komoušská nebo ne? Já si jako dítě chtěl hrát a jestli jsem měl červený šátek přes krk nebo ne, to mi vážně v mých sedmi bylo úplně jedno. (30.07.2008)