Třináctá komnata

Dobrou první půlhodinu jsem prožíval obrovskou nudu a zvažoval sebevraždu. Zaťal jsem zuby a schoval ostré předměty. Odměnou mi byl poměrně poutavý příběh o návratu do hořké minulosti, kde se podařilo hořkost ještě více vystupňovat. Rozhodně nečekejte, jakýkoli závan happyendu. Prostředí Nového Zélandu je nádherné a každý rozumný člověk ví, že se odtud neutíká, ať už se v tátově komůrce přihodilo cokoli. Tohle je přesně ten typ filmu, který doceníte až s opakovaným zhlédnutím. Styl vyprávění se omezuje v daném okamžiku jen na to nejnutnější. První půlhodinku jsem kritizoval, zato tu závěrečnou musím vychválit skoro až do nebes. Opravdu intenzivní pokoukáníčko, které vás nenechá ledově chladným téměř zaručeně. Podobné filmy úplně nevyhledávám, ale tento v rámci možností potěšil. Viděno v rámci Filmové výzvy. Film mi vybrala uživatela mat.ilda. (23.04.2016)

Film mi už na podzim doporučil uživatel Lighter, projekci jsem ale odkládal, až jsem o víkendu narazil na snímek znovu, tentokráte mezi oblíbenými filmy Brinkley s velmi pozitivním hodnocením. Více jsem tedy již neváhal a mohu též jen doporučit. Takhle vytříbený scénář se moc často nevidí. K tomu ještě nutno připočíst úžasnou kameru a na míru padnoucí hudbu. První polovina je taková "seznamovací", jsou představeni všichni aktéři a vytváří se potřebná živná půda pro daleko rychlejší druhou polovinu, kde se teprve vytahují kostlivci ze skříní… Přiznám se bez mučení, že jsem tu režisérovu návnadu sežral i s navijákem. :))) Matthew MacFadyen válí nevídaným způsobem, jeho jméno jsem poprvé zaregistroval nedávno při sledování Pýchy a předsudku, následně se mihnul v Robinu Hoodovi a vedlejší part si střihnul v Anně Karenině. Po nyní zhlédnutém In My Father's Den bez rozpaků putuje do širší skupiny mých oblíbených herců a jsem hodně zvědav na jeho další hlavní roli, protože do těch vedlejších je ho trochu škoda. (31.12.2012)

Brad McGann již bohužel nic nenatočí, ale přesto musím říct, že zase taková senzace, jak jsem se leckde dočetl, to není. V rámci dramatu (thriller to není) jde sice o více než nadprůměr a navrch s výbornými herci, ale nic až tak zásadního, co by ospravedlnilo tu vážnou a tíživou atmosféru jakože hříchů a jizev minulosti, se nestalo. Tragika postav je zde podána příliš okázale a psychologie vztahů se tím stává dost nesrozumitelnou. Vůbec všichni tu kdovíproč nějak moc trpí. Forma zde ční viditelně nad obsahem a je rozhodující pro celkový dojem z tohoto ("tak trochu" účelového) dramatu. 62% (13.12.2011)

Typově podobné filmy bych mohl sledovat každý den. Filmy o málo postavách, ale zato o velkých emocích a skrytých tajemstvích, které pomalu vyplouvají na povrch. Filmy s mnoha rovinami, jenž ale na konci zapadnou do geniálního a silného celku (použil bych název - styl puzzle). Bez nadsázky je tento film jedním z nejlepších snímků, co jsem poslední roky viděl a taky filmem, který jsem opravdu prožíval. Proto nemohu hodnotit jinak. - Mimochodem Patti Smith opravdu umí. :-) 100% (30.07.2012)

Pokud někdo hledá skvěle propracované rodinné drama, neměl by váhat nad tímto snímek. Je nutné se ovšem připravit na to, že děj plyne velmi pomalu a režisér diváky nechává pozvolna poznávat a odkrývat rány minulosti, které dotyčné potkaly. Škoda, že film u nás vidělo tak málo lidí, dle mého názoru si skutečně zaslouží pozornost. Zúčastnění předvádí skvělé herecké výkony, příběh je doplněn krásnou hudbou a zachycuje zajímavé prostředí Nového Zélandu. Pro mě bylo zhlédnutí tohoto snímku velmi příjemným (a nečekaným) zážitkem. Skutečně stojí za doporučení. (14.07.2012)