Třináctá komnata

Typově podobné filmy bych mohl sledovat každý den. Filmy o málo postavách, ale zato o velkých emocích a skrytých tajemstvích, které pomalu vyplouvají na povrch. Filmy s mnoha rovinami, jenž ale na konci zapadnou do geniálního a silného celku (použil bych název - styl puzzle). Bez nadsázky je tento film jedním z nejlepších snímků, co jsem poslední roky viděl a taky filmem, který jsem opravdu prožíval. Proto nemohu hodnotit jinak. - Mimochodem Patti Smith opravdu umí. :-) 100% (30.07.2012)

Matthew MacFadyen má pohľad akoby prevzal na seba všetok smútok a bolesť tohto sveta! In My Fathers Den prekvapil (hoci očakávania boli nulové) autenticitou, atmosférou, miestami priam "antickou dramatičnosťou", hereckými výkonmi, fungujúcou hudbou (nikdy by ma nenapadlo, že Patti Smith je tak dobrá!). Silný film, silne psychologický a z toho jediného dôvodu mi trochu chýbala trochu hlbšia analýza postavy Celiinej matky, ktorej rola bola v podstate zásadná, aj keď sa často vo filme nevyskytuje. Brad McGann bol citlivý a vnímavý režisér/scenárista, klobúk dole, zážitok. "Je lepšie byť "nikým" niekde, ako niekým nikde"... (14.04.2014)

Krásná krajina, maloměšťáctví a složité rodinné vztahy. Celou hodinu a půl koukáte na rodinné drama, které se chvílemi proměňuje v zajímavou kriminálku, aby Vás poslední půlhodina naprosto podrobně rozebrala na jednotlivé součástky. Film vědomě nevypráví vše na rovinu, nechává si momenty na pozdější chvíle a tak jsem měl občas problém s hlavní postavou, která se nevyjadřovala víc, než bylo vysloveně nutné. Na druhou stranu ji ale Matthew MacFadyen zahrál tak, že se mi o jeho zděšení ve tváři bude zdát ještě hodně dlouhou dobu. Musím totiž říct, že během filmu jsem se tvářil hodně obdobně. Zaručeně nejlepší film z Nového Zélandu, který jsem do dnešní doby viděl. (06.04.2016)

Britského herce Matthew MacFadyena jsem naposledy viděl, jako skvělého pana Darcyho, v pro mě srdeční záležitosti Pýcha předsudek, kde spolu se skvělou Keirou Knightley tvořil ústřední dvojici filmu. Od té doby, jsem na něho pro svou škodu málem zapomněl. V tomoto snímku ztvárnil reportéra Paula Priora, který se po mnoha letech strávených v zahraničí vrací domů na pohřeb svého zesnulého otce a setkává se se zbytek svoji rodiny, známými a také se svou dávnou láskou. Matthew svou roli zahrál naprosto skvěle a jediného rovnocenného protihráče má ve Emily Barclay a ostatní herce včetně například Mirandy Otto není vůbec třeba hodnotit. Je to opravdu silný a strhující příběh, který graduje ve druhé polovině filmu. Příběh o smrti, lásce, odpuštění, podtřžený výtečnou muzikou Patti Smith a jejího asi nejlepšího alba Horses. (14.10.2014)

Pokud někdo hledá skvěle propracované rodinné drama, neměl by váhat nad tímto snímek. Je nutné se ovšem připravit na to, že děj plyne velmi pomalu a režisér diváky nechává pozvolna poznávat a odkrývat rány minulosti, které dotyčné potkaly. Škoda, že film u nás vidělo tak málo lidí, dle mého názoru si skutečně zaslouží pozornost. Zúčastnění předvádí skvělé herecké výkony, příběh je doplněn krásnou hudbou a zachycuje zajímavé prostředí Nového Zélandu. Pro mě bylo zhlédnutí tohoto snímku velmi příjemným (a nečekaným) zážitkem. Skutečně stojí za doporučení. (14.07.2012)