Čarodejnice

Když mi bylo osm a já tenhle film viděla poprvé, bála jsem se, bále jsem se tak moc, že jsem nechápala, jak nám ho mohly vychovatelky v družině vůbec promítnout, bála jsem se, aby se ze mě nestala holčička z obrazu, která jednou, jako stará paní, prostě zmizí, bála jsem se, abych náhodou nepotkala čarodějku podobnou těm z "pohádky". Až později jsem zjistila, že film je adaptací knihy Roalda Dahla, čímž se vlastně vysvětlila jeho nepohádková hrůzostrašnost a neobvyklost. ´Dneska už se nebojím, film považuju za skvělý, ale na čarodějky, které si v něm hrají s dětmi asi nikdy úplně nezapomenu. (05.10.2008)

Taková blbost pro děti nic víc. I když nevim jestli je to vůbec pro ně, asi nebude nejlepší vidět jak nějaká čarodějnice mění malý děti na myši a pak je chce rozšlápnout. Ale co, já jsem zase vyrůstal na vetřelcích. Co se týče děje tak žádnej hlubší smysl nemá nebo jsem ho aspoň neobjevil, spíš mi připadal dost stupidní a i herecký výkony jsou mizerný. Aspoň že to neni moc dlouhý, protože i když jsem na to koukal jen tak letmo, tak mi to stačilo a víc jak těch 90 minut bych nevydržel (08.05.2006)

Tenhle film z duše nenávidím, proto jedna hvězdička. Jako malá jsem se na něj nechtěla ani dodívat, z představy, že se děti promění v myši pro mě byla tak odpudivá, že se mi z toho zvedal žaludek. U filmu jsem se nebála, ale bylo mi z něho opravdu špatně. Měla jsem tehdy pocit, že tvůrcům šlo jen o to, takový zážitek navodit, film jsem považovala za dobrý doprovod hubnoucí kúry, bylo mi z toho skutečně na zvracení a nechutné myši, které jsou pomalu výkonnější než lidé (ty myši, které jsou ve skutečnosti proměněné děti) byl pro mě vrchol nevkusu. Dnes o tom nejsem o moc lépe. Celý film mi přijde nechutný a neshledávám na něm nic víc než dobré výkony dospělých herců (snad) a perfektní image zlé čarodějnice. Určitě bych tímto filmem nemarnila čas a rozhodně bych ho nepouštěla dětem jako pohádku. Těm bych raději vnutila nějakou osvědčenou českou pohádku nebo zajímavý film pro děti typu Nekonečný příběh či Jumanji. (27.09.2013)

Letos (v roce 2010) dvacet let slavící pohádka podle Roalda Dahla, která díky výtečným Mai Zetterlingové a Anjelice Hustonové (která je tu spíš HustoHnustonová), strašidelné hudbě Stanleyho Myerse (který za svojí dlouhou kariéru skládal muziku pro starého Doktora Who anebo pro Ciminova Lovce Jelenů) a práci s kamerou Harveyho Harrisona (který pro změnu později spolupracoval i na Mumii, Equilibriu nebo V For Vendetta) především v první půlhodině skvěle funguje i jako dětský horror. Směrem ke konci je to už poněkud slabší, ale kvalita atmosféry je dost vysoká až k poněkud WTF konci. Každopádně pokud chcete děti naučit, že od hodných tet, které nezná, si nemá nic brát ani s nimi nikam chodit, ať vykládají co chtějí, je tohle vynikající materiál:) 70%, a kdybych víc zavzpomínal na to, jak jsem se jako škvrně u Čarodějek bál a říkal si houby čarodějky, hnusné a zlé čarodějnice to jsou, mohl bych jít i výš. A zvážit bych to mohl i kvůli parádní hysterce (s tehdy moc pěknýma nohama BTW;)) Brendě Blethyn a luxusně suše se zkrvaveným sekáčkem v ruce hostům k službám byvšímu Rowanu Atkinsonovi...ale ne, sedmdesátka bude adekvátní. (31.12.2010)

Tak předně tohle není horor, ale pohádka. Jako dítěti se mi to v rámci dopoledních disneyovek líbilo a dnes? Dnes už moc ne. Je to taková infantilní zábava - jsou tu myši, kterých se všichni bojí, dětští hrdinové, zlotřilé čarodějky kují směšné plány. Vyloženě mě vadily psychedelické záběry kamer i podivné triky, stejně jako šíleně přehrávající Hustonová. Rowan Atkinson byl překvapivě nevýrazný a celý je to klasický příklad kdy "umělecký" režisér absolutně nepochopí oddechový žánr. Ale vzhledem k tomu, že mi nic z toho v dětství nevadilo, hodnotím kompromisně za 3*. (03.03.2017)